VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Premiéři ČR a SR: Rozdělení pomohlo ekonomice, vztahy nezkazilo

Bratislava - Rozdělení Československa mělo pozitivní dopad na ekonomiku, zejména slovenskou, přičemž vztahy obou národů zůstaly dobré. Shodli se na tom dnes český premiér Petr Nečas a předseda slovenské vlády Robert Fico. Vztahy jsou možná lepší než před rozdělením, řekl Fico na setkání, které v Bratislavě uspořádaly Hospodárske noviny. Odlišné názory mají oba premiéři na vývoj v Evropské unii.

6.6.2013 4
SDÍLEJ:

Robert Fico a Petr NečasFoto: Deník/Divíšek Martin

„Základní teze, že Češi a Slováci jsou si nejbližší národy, nebyla prázdnou frází, ale každodenní realitou politiky," řekl Nečas o uplynulých dvou dekádách. Většina Čechů si podle něj ale rozpad federace nepřála.

„Považovali ten stát (Československo) za svůj. Naučili jsme se ale respektovat, že se Slováci rozhodli jít vlastní cestou," řekl Nečas. Za důkaz dobrých vztahů označil nabídku vyslání slovenských hasičů do českých krajů postižených povodněmi. Česko ji ale zatím nevyužije a vystačí s vlastními zdroji, řekl Nečas novinářům.

Česko je v recesi

Podle Fica rozdělení státu po ekonomické stránce pomohlo zejména Slovensku, které se nyní průměru Evropské unie přibližuje dynamičtěji než Česko. Na Slovensku trvá hospodářský růst, zatímco Česko je v recesi. Češi ovšem stále vydělávají více než Slováci, a to přesto, že podle Fica je produktivita práce na Slovensku nyní vyšší. Nečas jako o kladech české ekonomiky hovořil o nízké míře chudoby a o nízkém zadlužení státu.

Záporem rozpadu federace je podle Fica to, že se od sebe vzdalují mladé generace Čechů a Slováků. Kromě společných kulturních akcí by opětovnému sblížení mohla pomoci jednotná fotbalová liga, domnívá se Fico.

Pokud by se na spojení fotbalových soutěží dohodly obě národní asociace, měl by projekt také podporu české vlády, reagoval Nečas. „Ale není to vládní politika, my neřídíme sport," uvedl český premiér.

Po 20 letech

Obě země by podle Fica mohly daleko více spolupracovat v oblasti jaderné energetiky, ochrany vzdušného prostoru nebo vyzbrojování. „Máme velkou kapacitu pro ekonomické, strategické přibližování," řekl Fico. Podle něj už po 20 letech nehrozí, že by si Slováci podobnou spolupráci vykládali jako návrat do časů společného státu.

Rozdílné pohledy mají obě země na vývoj Evropské unie. Postoj české vlády k prohlubování integrace je rezervovanější a Česko nespěchá ani s přijetím eura, které mají Slováci. „Pro nás je teď racionální rozhodnutí držet si národní měnu," uvedl Nečas. Připustil však, že za deset nebo 12 let se český pohled na euro může změnit.

Autor: ČTK

6.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
18 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Prezident ČR Miloš Zeman.
7

S prací prezidenta je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies