Lid vyhnal prezidenta Husního Mubaraka, skandovaly davy v ulicích Egypta. Troubilo se a jásalo. Brzy ale může přijít vystřízlivění.

Osmnáct dní hněvu, krve, naděje. Třicet let vlády člověka, proti jehož fotkám ještě včera házeli Egypťané botami nejen v ulicích Káhiry.

Dlouho se „cukal“ a držel moci zuby nehty s tím, že neodejde dřív než na podzim. Nakonec v pátek sedl do helikoptéry i se svou rodinou a odpoledne odletěl do vily v Šarm aš–Šajchu u Rudého moře.

Dvě hodiny na to už se křesla vzdává. Na náměstí Osvobození lidé radostí střílí do vzduchu a slaví. Revoluce dokonána. Křesla se vzdává Mubarak. Jestli odejde i neoblíbený viceprezident Umar Sulejmán, který vše oznámil ve státní televizi, není jasné. Moci se ujímá armáda. Ta rozpustí nejspíš vládu, parlament a povládne spolu s ústavním soudem. Armáda přes den dávala lidem v ulicích nejen vodu, ale i naději. Přes den slíbila zrušit například zákon z roku 1981 o výjimečném stavu.

Generálové přistoupili na jeden z klíčových požadavků opozice

Výjimečný stav Mubarak podle kritiků používal jen kvůli potírání opozice. Armáda slíbila, že ho zruší, „jakmile to současné poměry dovolí“, jinými slovy až utichnou protesty. Už ve čtvrtek probleskovaly zprávy o Mubarakově odchodu z prezidentského křesla. Lidé už si dokonce tipovali, kterou zemi si zvolí pro svůj exil – favoritem byla klinika v Německu nebo Spojené arabské emiráty. Ale tehdy ještě slavili předčasně.

„Země byla osvobozena,“ prohlásil nejvýraznější opoziční politik a nositel Nobelovy ceny míru Muhammad Baradej. Během noci na pátek na káhirském náměstí Osvobození zůstávaly davy lidí, kteří dávali nahlas najevo svoji nespokojenost s Mubarakem.

PRO SPUŠTĚNÍ ANIMACE KLIKNĚTE NA OBRÁZEK:

Není divu, že se po 18 dnech protestů také předháněli, kdo vymyslí nejoriginálnější věc či obrázek proti prezidentovi.

Na dálku mu hrozili podrážkami svých bot nebo ukazovali červenou kartu jako na fotbale. „Dokázali jsme to, nemůžu tomu uvěřit! Budeme si tenhle den pamatovat na věky,“ křičel radostí jeden z protivládních demonstrantů.

Další lidé se objímali, troubili na klaksony a dlouho do noci jezdili po městech. Tak se slaví nejen na Balkáně, ale i v Egyptě. „Spíše než převrat to připomínalo selanku,“ napsala BBC.

Švýcarsko slíbilo, že zmrazí případná Mubarakova konta. Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashtonová v první reakci vzkázala, že Evropa Egyptu pomůže s rozjezdem demokracie. Po radosti z ulic může totiž přijít rychlé vystřízlivění.

Kdo bude vládnout dál? Jaké budou vztahy s Izraelem? Je ohrožena mírová smlouva s ním? Jak silný bude hlas Muslimského bratrstva, které má příznivce mezi chudými lidmi a snaží se prosadit prvky islámského práva do běžného života?

A hlavně, více peněz, pracovních příležitostí a jídla nespadne jen tak z nebe. Cesta k jinému (a lepšímu?) Egyptu bude dlouhá a může sloužit jako vzor (či varování?) pro ostatní.

České cestovky podle Tomia Okamury obnoví zájezdy do země faraonů 19. února.

Co bude dál

Jsou dva směry, kterým se vojenské velení země může vydat:

1) Pověřit existující vládu, aby zemi nějakou dobu spravovala, třeba i rok.

2) Zřídit komisi, která by zemi řídila. To má ale mnohá úskalí – komise by byla podřízena armádě a nikdo neví, jakou ta si bude chtít udržet moc.

MARTIN OKTÁBEC, TOMÁŠ PROCHÁZKA

Hlavní události téměř třítýdenních nepokojů v Egyptě, které ukončily třicetiletou vládu prezidenta Husního Mubaraka (podle nepotvrzené bilance OSN si protesty vyžádaly nejméně 300 obětí):

25. ledna - Začaly protivládní protesty za účasti asi 15.000 lidí, z toho 10.000 v Káhiře. V Káhiře zemřel policista, v Suezu tři mrtví, stovky lidí byly zadrženy. Demonstranti si stěžovali na stoupající ceny potravin, nedostatek pracovních míst a autoritářskou vládu. Žádali odstoupení Mubaraka i premiéra Ahmada Nazífa, rozpuštění parlamentu a vytvoření národní vlády.

26. ledna - Další protesty navzdory tomu, že je úřady zakázaly. Další tři mrtví, 500 zatčených.

27. ledna - Násilné protesty převážně mimo hlavní město. Do Egypta se vrátil bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej, nejvýraznější opoziční egyptský politik a nositel Nobelovy ceny za mír.

28. ledna - Proti demonstracím v Káhiře tvrdě zasáhla policie; úřady nasadily armádu. Do čela protestů se postavil Baradej, který se vzápětí ocitl v domácím vězení. V zemi byla ochromena internetová síť. V Káhiře, Suezu a Alexandrii vyhlášen zákaz nočního vycházení.

29. ledna - Mubarak oznámil rozpuštění vlády a slíbil reformy, premiérem jmenoval Ahmada Šafíka a poprvé za 30 let obsadil funkci viceprezidenta, jímž se stal šéf tajné služby Muchabarat Umar Sulajmán.

31. ledna - Mubarak vyměnil třetinu ministrů ve vládě včetně ministrů financí a vnitra. Armáda oznámila, že nepoužije síly proti účastníkům demonstrací.

1. února - Více než milion lidí demonstroval v zemi za odchod Mubaraka; ten jen přislíbil, že nebude znovu kandidovat v podzimních volbách hlavy státu.

2. února - Centrum Káhiry ovládly potyčky stoupenců a odpůrců Mubaraka; střety si vyžádaly tři mrtvé a na 1500 raněných.

3. února - Vláda se pokusila o vstřícné kroky: premiér se omluvil za násilí a viceprezident ujistil, že ani Mubarakův syn nebude usilovat o prezidentskou funkci.

5. února - Demisi podal výkonný výbor vládnoucí Národní demokratické strany (RDC) včetně zástupce generálního tajemníka RDC Gamála Mubaraka, syna prezidenta.

6. února - Viceprezident Sulajmán jednal se zástupci opozice, mezi nimiž byli poprvé i členové zakázaného Muslimského bratrstva. Dohodli se na vytvoření zvláštního společného výboru právníků, kteří mají připravit návrh změny ústavy.

7. února - Vláda slíbila vyšetřit údajné podvody při loňských parlamentních volbách a korupci v úřadech a zvýšit platy a důchody státních zaměstnanců.

10. února - Do série stávek se kromě tisíců státních zaměstnanců zapojili i lékaři, právníci a pracovníci veřejné dopravy. V projevu k národu Mubarak oznámil předání části pravomocí viceprezidentovi. Tisíce demonstrantů, kteří očekávali prezidentovu rezignaci, poprvé od zahájení protestů zamířily k prezidentskému paláci. Jeden z hlavních vůdců opozice Baradej v reakci na projev vyzval armádu, aby zemi spasila.

11. února - Armáda slíbila, že zruší výjimečný stav, který v zemi platí od roku 1981, "jakmile to poměry dovolí", a zaručí svobodné volby. Zároveň vyzvala demonstranty, aby odešli domů a život v Egyptě se tak mohl vrátit k normálu. Po celé zemi demonstruje asi milion lidí.
- Viceprezident Sulajmán oznámil, že prezident Mubarak odstoupil z funkce a své pravomoci předal armádě.

Zdroj: ČTK

- VŠE O VÝVOJI V EGYPTĚ ČTĚTE ZDE -