VYBERTE SI REGION

Prezidentské volby v Rakousku mají tři kandidáty

Vídeň - Na prezidentské křeslo v Rakousku usedne nynější prezident Heinz Fischer, desetinásobná matka a kandidátka populistů Barbara Rosenkranzová či kandidát křesťanů Rudolf Gehring. Volby se konají 25. dubna.

26.3.2010
SDÍLEJ:

Císařský palác Hofburg ve VídniFoto: ČTK/AP

V boji o prezidentské křeslo v Rakousku se utkají dva muži a jedna žena. Lhůta, do níž museli zájemci o nejvyšší úřad v zemi doložit podporu nejméně 6000 lidí, skončila v pátek v 17:00. Potřebný počet podpisů získal nynější rakouský prezident Heinz Fischer, desetinásobná matka a kandidátka populistů Barbara Rosenkranzová a kandidát křesťanů Rudolf Gehring. O tom, kdo z nich usedne na příštích šest let do Hofburgu, budou Rakušané rozhodovat 25. dubna.

Fischer předal v pátek spolkové volební kanceláři skoro 45.000 podpisů svých přívrženců. Při minulých volbách v roce 2004 jich měl 40.000. Kandidátka populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Rosenkranzová, proti níž se zvedla vlna odporu kvůli jejím kladným vyjádřením o nacismu, dodala 10.500 podpisů. Šéf Křesťanské strany Rakouska (CPÖ) Rudolf Gehring si obstaral téměř 8000 autogramů.

Jedenasedmdesátiletý právník Fischer se jako prezident těší oblibě. V minulosti byl členem sociální demokracie, která nyní s lidovci vládne. Své členství ve straně po příchodu do Hofburgu pozastavil.

Gehring bere víru vážně

Kandidátem křesťanů by rád byl jedenašedesátiletý šéf CPÖ Gehring. Tento dolnorakouský podnikatel bere svou víru vážně. Vůbec mu prý nevadí, když mu někdo kvůli tomu říká "Fundi" aneb fundamentalista. Sám se považuje za ochránce křesťanských hodnot. Bojuje proti potratům, za kříže ve školních třídách či proti registrovanému partnerství homosexuálů. Stavěl se také proti výstavbě islámského centra ve Vídni.

Proti cizincům vystupuje i populistická FPÖ, která volá po opětovném uzavření hranic s postkomunistickými státy a do voleb poslala jedenapadesátiletou Rosenkranzovou. Ta se před časem nechala slyšet, že by se měl zrušit zákon o zákazu nacismu, protože odporuje svobodě slova a shromažďování. Ty by podle ní měly být na prvním místě. Své vyjádření pak popřela a řekla, že nacismus odsuzuje. Své prohlášení si nechala potvrdit notářem.

Tanec světel proti Rosenkranzové

"Nepotřebujeme prezidentskou kandidátku, která musí mít notáře na to, aby nám potvrdila, že existovaly koncentrační tábory," řekl rakouský herec, zpěvák a moderátor Alfons Haider. Spolu s mnoha dalšími rakouskými známými tvářemi se ve čtvrtek do noci účastnil vídeňské demonstrace s názvem Tanec světel proti Rosenkranzové (Lichtertanz gegen Rosenkranz). Podle pořadatelů se do tohoto protestu, který se konal na náměstí mezi kancléřstvím a sídlem prezidenta v Hofburgu, zapojilo kolem 6000 lidí. Organizátoři jim rozdali 7500 svíček. Ty účastníci kolem 21:00 zapálili.

"Kdo zná paní Rosenkranzovou v cizině? Kdo si tam láme hlavu tím, jestli kandiduje nebo ne? Cizinci by mohli jen zavrtět hlavou, co že se to v tom Rakousku vlastně děje," řekl šéf židovské obce Ariel Muzicant. Rakušané by podle něj měli dát ve volbách jasně najevo, že nechtějí mít s pravicovými extremisty nic společného.

Řečníci mluvili o tom, že hlas pro Rosenkranzovou je hanba pro Rakousko, pohlavek demokracii a veřejné přihlášení ke krajní pravici. Odsoudili netoleranci, diskriminaci a "protimuslimské a antisemitské štvaní". "Považuji za nepřijatelné už to, že paní Rosenkranzová kandiduje na prezidentku. Je to trapné," řekla ČTK jedna z účastnic noční demonstrace. Stejný názor měli i mnozí další účastníci. Uvedli, že Rosenkranzová představuje Rakousko, v jakém by nechtěli žít.

Demonstraci podpořila rakouská levice - mladí socialisté i rakouští komunisté. Tito většinou mladí lidé kolem dvacítky mávali rudými vlajkami a společně si zapěli i internacionálu.

Autor: ČTK

26.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies