VYBERTE SI REGION

Při explozích v irácké Basře zahynulo 45 lidí

Basra - Nejméně 45 mrtvých a 185 zraněných si vyžádaly sobotní exploze v jihoirácké Basře. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na novou bilanci iráckých bezpečnostních složek.

8.8.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS

Bomby nastražené v automobilech v iráckých městech Ramádí a Fallúdža dnes zabily dalších nejméně deset lidí a desítky osob zranily. Zranění při explozi nastražených bomb na severu země unikl také guvernér provincie Ninive.

V Ramádí, 115 kilometrů západně od Bagdádu, vybuchla puma u restaurace, kina a benzinové pumpy v rušném centru města. Zahynulo osm lidí, 50 utrpělo zranění. Ve Fallúdži, asi 50 kilometrů západně od metropole, zemřeli nejméně čtyři lidé a více než dvě desítky dalších byly zraněny při explozích tří bomb v autech. Jedno z nich na místě nechali ozbrojenci, kteří oloupili místního obchodníka s cizími měnami o 85.000 dolarů.

Guvernér provincie Ninive unikl

Násilnosti hlásí i další časti země. Například v severoiráckém Mosulu explodovala bomba nastražená u silnice považované za jednu z nejbezpečnějších ve městě, po které projížděl konvoj s guvernérem provincie Ninive. Nikomu se nic nestalo, na místě ale po příjezdu policie explodovala druhá bomba, která tři policisty zranila.

Sobotní tragédie v hustě osídlené čtvrti Basry zatím nebyla vyjasněna. Úřady se rozcházejí v názorech na to, zda ji způsobila bomba uložená v automobilu a nálož nastražená u silnice, nebo vadný elektrický generátor.

Kolektivní generátor, který byl explozí každopádně zasažen a který zachvátily plameny, byl umístěn v centru města, kde leží tržiště a křižuje se množství uliček. Zranění byli převezeni nejméně do čtyř nemocnic, řada z nich s ošklivými popáleninami.

"Příčinu vyšetřujeme. Nevíme, zda to byl teroristický útok nebo něco jiného," řekl šéf bezpečnostního výboru městské rady v druhém největším iráckém městě Basře, které leží asi 550 kilometrů jihovýchodně od Bagdádu a je střediskem těžby ropy na jihu Iráku.

Útoků začalo přibývat

Míra násilí v Iráku od roku 2008 výrazně poklesla, v poslední době se ale počet útoků opět začíná množit. Iráčtí politici a bezpečnostní činitelé se domnívají, že je to zčásti způsobeno politickým vakuem, jež vzniklo po nerozhodných volbách ze 7. března. Šíitské, sunnitské a kurdské frakce doposud nebyly schopné dohodnout se na podobě koaliční vlády.

Poslední útoky podle serveru BBC vzbuzují obavy o bezpečnosti v zemi, kterou mají na konci srpna opustit americké bojové jednotky. Úplné vojenské stažení ze země USA plánují do roku 2012.

Velitel amerických ozbrojených sil v Iráku generál Ray Odierno dnes podle agentury AP uvedl, že irácké bezpečnostní síly jsou připraveny a schopny převzít zodpovědnost za bezpečnostní situaci v zemi, a to i přes pokračující násilí i jednání o kabinetu.

Americký kontingent se v rámci plánovaného snižování na konci srpna sníží o 20.000 bojových jednotek na 50.000 členů pouze týlových jednotek.
USA měly v Iráku při invazi v květnu 2003 na 150.000 mužů a žen. V lednu 2004, kdy se z válčících jednotek staly jednotky okupační, počet Američanů značně klesl.

Autor: ČTK

8.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies