VYBERTE SI REGION

Teroristé zaútočili na vlak, lidé byli jako sirky

Moskva - Výbuch nálože zasáhl Něvský expres ve dvousetkilometrové rychlosti a vykolejil poslední vagony. Úřady zatím potvrdily 26 mrtvých a 96 zraněných, z nichž asi šedesátka musela být hospitalizována, řada ve vážném stavu.

28.11.2009 1
SDÍLEJ:

Nehoda rychlíku spojujícího Moskvu a Petrohrad.Foto: REUTERS/Denis Sinyakov

Desítky mrtvých a zraněných si v pátek večer vyžádal teroristický útok na ruský rychlík na trati mezi Moskvou a Petrohradem. Tuto verzi po nalezení zbytků výbušniny potvrdila ruská generální prokuratura a tajná služba FSB. Ani Češi, ani Slováci podle dostupných informací mezi oběťmi nejsou a nejspíš ve vlaku ani nebyli.

Výbuch nálože zasáhl Něvský expres ve dvousetkilometrové rychlosti a vykolejil poslední vagony. Úřady zatím potvrdily 26 mrtvých a 96 zraněných, z nichž asi šedesátka musela být hospitalizována, řada ve vážném stavu. Jiné ruské zdroje hovoří o více než 30 mrtvých. Shodují se, že počet obětí se ještě může zvýšit. Podle ministra pro mimořádné situace Sergeje Šojgua se dosud pohřešuje 18 cestujících, kteří nejspíš sami opustili místo neštěstí.

Prezident Dmitrij Medveděv nařídil nepřipustit chaos, neštěstí důkladně vyšetřit, objasnit osud každého pasažéra a pomoci rodinám obětí a zraněných.

Z vládní rezervy bude podle ministryně zdravotnictví Taťjany Golikovové vyplaceno pozůstalým 300.000 rublů (asi 178.000 Kč) na každého mrtvého. Vážně zranění dostanou 100.000 rublů (skoro 60.000 Kč), lehce zranění polovic. Železnice vyplatí podle agentury ITAR-TASS zraněným 100.000 až 200.000 rublů, pozůstalým půl milionu.

Něvský expres vykolejil v lese v obtížně přístupném terénu mezi Tverem a Novgorodem. Neštěstí se stalo u obce Uglovka, asi 25 kilometrů od železniční zastávky Bologoje a 280 kilometrů od Petrohradu.

„Bylo slyšet náraz. Poslední dva vozy se skoro rozpadly,“ uvedl jeden z pasažérů. „V posledním vagonu bylo všechno zdemolované. Lidé a sedadla se ocitli v jedné změti. Lidé utrpěli strašná zranění,“ dodal další cestující. Podle jednoho ze svědků se z nejhůře zdemolovaného vagonu stala „změť sedadel a lidí“, kteří byli po vagonu „rozházeni jako sirky“.

Cestující byli podle očitých svědectví zprvu odkázáni sami na sebe, než přiletěly vrtulníky a sanitky projely blátem, ve kterém zprvu uvázly. „Vytáhli jsme ven tři ženy, ale všechny zemřely. Nemohli jsme je zachránit,“ řekl jeden z cestujících.

Na místě zasahovalo asi 1000 lidí včetně záchranářů a policistů. Večer byly ukončeny vyprošťovací práce a pátrání po případných dalších obětech v troskách vlaku. Policie místo tragédie uzavřela a v okolí zahájila pátrání po podezřelých osobách a vyslýchá obyvatele okolních vsí. Ministerstvo vnitra večer informovalo, že má podezření na několik osob, jedné z nich je prý asi 40 let; bližší podrobnosti však neuvedlo.

Odpoledne další exploze

Podle ředitele ruských železnic Vladimira Jakunina odpoledne prakticky na stejném místě explodovala další slabší nálož, nezpůsobila však žádná zranění ani škody. Teorii o útoku výbušninou na kolejích mělo vedení ruských drah již od noci. Šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov posléze prezidentu Medveděvovi potvrdil, že šlo o bombový útok. Explozi prý způsobila nálož ekvivalentní sedmi kilogramům TNT.

Podle zdroje agentury RIA Novosti prý vykolejení Něvského expresu způsobil výbuch pod devátým vagonem z celkem 13 vozů expresu. Následně podle Interfaxu vykolejily čtyři poslední vozy, z nichž jeden byl úplně zdemolován; jiné zdroje hovoří o vykolejení dvou z celkem 14 vagonů.

Ve vlaku v době neštěstí bylo prý 682 cestujících a 29 členů posádky.

Češi ani Slováci mezi postiženými cestujícími v havarovaném expresu zřejmě nebyli. „Po dvojí prověrce můžeme říci, že ani mezi oběťmi, ani mezi cestujícími žádní čeští občané nejsou,“ řekl ČTK chargé d'affaires českého velvyslanectví Hynek Pejcha. Rovněž podle slovenské konzulky Otílie Kállayové mezi identifikovanými oběťmi Slováci nejsou.

Úřady zorganizovaly přepravu příbuzných postižených a také zřídily „horké“ telefonní linky pro poskytování informací a psychologické pomoci. Soustrast v souvislosti s neštěstím již Moskvě vyjádřili Bílý dům, švédské předsednictví EU, český premiér Jan Fischer a další státníci.

Rychlík Něvský expres se stal terčem teroristického útoku už před dvěma lety, 13. srpna 2007. Tehdy byla za příčinu nehody označena neupřesněná výbušnina na kolejích. Nikdo nebyl zabit, asi 60 lidí bylo tehdy zraněno. Novgorodská prokuratura tehdy oznámila, že čin spáchala skupina, kterou kontroloval nejznámější čečenský terorista Doku Umarov. Kauza je nyní před soudem a dvěma obviněným Ingušům hrozí trest odnětí svobody až na 20 let; po dalším podezřelém, dezertérovi z ruské armády, se dosud pátrá.

Na jedné z nejfrekvento­vanějších ruských trati jezdí desítky vlaků denně, včetně různých rychlíků. Luxusní Něvský expres, zřízený před osmi lety, překonává trasu během 4,5 hodiny. Soupravy tahají podle televize Vesti české lokomotivy Škoda ČS 200. Neštěstí zdrželo 60 vlaků s asi 27.000 cestujícími. Až večer byl po náhradní trase vypraven z Petrohradu první vlak.

Po magistrále jezdí mnoho vysokých úředníků; značná část nynější elity včetně prezidenta Medveděva a premiéra Vladimira Putina pochází z Petrohradu. Místní gubernátorka potvrdila, že při nynějším neštěstí zahynul jeden bývalý senátor a šéf agentury pro státní rezervy.

Největší železniční nehody v Evropě za posledních deset let

Výběr železničních nehod v Evropě s deseti nebo více oběťmi na životech za posledních deset let:

5. října 1999 – Při srážce dvou rychlíků poblíž londýnského Paddingtonského nádraží zahynulo 31 cestujících.

4. ledna 2000 – Srážka dvou osobních vlaků na nádraží Aasta východně od norského města Lillehammer si vyžádala 19 mrtvých.

28. února 2001 – Deset lidských životů a 70 zraněných si vyžádala srážka dvou vlaků na severu Anglie u města Selby.

6. listopadu 2002 – Dvanáct životů si vyžádal požár, který vypukl ve francouzském Nancy ve vlaku Paříž-Vídeň.

3. června 2003 – Srážka rychlíku s nákladním vlakem nedaleko Albacete si ve Španělsku vyžádala devatenáct mrtvých.

22. července 2004 – Vykolejení vlaku v turecké provincii Sakarya u města Bilecik si vyžádalo 37 mrtvých a na 90 zraněných.

7. ledna 2005 – 16 mrtvých a 50 zraněných si vyžádala srážka dvou vlaků u Boloně na severu Itálie.

23. ledna 2006 – Při železniční nehodě v Černé Hoře přišlo o život nejméně 44 lidí a na 200 jich bylo zraněno.

22. září 2006 – U města Lingenu v severozápadním Německu havaroval rychlostní magnetický vlak Transrapid; při neštěstí zahynulo 23 osob a dalších deset bylo zraněno.

30. června 2009 – Poté, co u severoitalského města Viareggio vykolejil nákladní vlak a cisternové vagony se zkapalněným plynem explodovaly 22 lidí zahynulo a na 50 jich bylo zraněno.

27. listopadu – Ruský rychlík Něvský expres směřující z Moskvy do Petrohradu vykolejil v obtížně přístupném terénu v lese; zahynulo nejméně 25 lidí, 96 bylo zraněno a 19 se pohřešuje.

Autor: ČTK

28.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
56

Senát schválil zákaz kouření v restauracích. Zbývá podpis prezidenta

Ilustrační foto.

Šok. Brazilská policie našla spálené tělo zpěvačky hitu Lambada

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Miliardové dostihy. Real už není nejbohatším klubem. Kdo ho zastínil?

Vlastní nejlepšího fotbalistu světa Cristiana Ronalda, vyhrál milionářskou Ligu mistrů, přesto byl Real Madrid sesazen z trůnu. Alespoň co se týče příjmů. Nejbohatším fotbalovým klubem se stal za minulou sezonu podle žebříku společnosti Deloitte Manchester United.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies