VYBERTE SI REGION

Při volbách zemřelo 38 lidí, Iráčany to neodradilo

Irák – „Teď jsem za čtrnáct dní vydělal to, co vydělávám normálně za půl roku. Jsem z celého srdce pro demokracii, a taky pro to, aby se volby konaly každý rok,“ žertuje Umar Hamíd, jemuž patří menší tiskárna v historické části Bagdádu.

8.3.2010
SDÍLEJ:

Nedělní volby v IrákuFoto: ČTK/AP/Karim Kadim

V neděli Iráčané volili podruhé od pádu Saddáma Hussajna své poslance. Ve stínu násilností. Při různých útocích po celé zemi přišlo o život 38 lidí. Iráčané se ale zastrašit nenechali.

Kdo si před volbami možná nejvíc mnul ruce, byli tiskaři. Obchody jim vzrostly o 70 procent, ovšem nebylo to zadarmo. Mnozí z 6200 uchazečů o 325 mandátů sice volební plakáty chtěli, ale neměli tušení, co na ně napsat. Žádné profi agentury, ale hesla často vymýšleli za ně sami tiskaři.

„Dal jsem stranou zakázky na kalendáře, knihy a tiskopisy a věnuji se propagaci 50 kandidátů. Jsou ze všech možných stran. Při volbách před pěti lety jsem mohl tisknout jedině pro sunnity,“ svěřuje se Umar. Centrum města tehdy ovládali sunnitští povstalci a také sunnité z irácké odnože al-Káidy. Kdyby tehdy neuposlechl, riskoval by život.

„Teď jeden kandidát dokonce přišel, dal peníze na stůl a nechal nám úplně volnou ruku. Povídal jen, abychom našli nějakou fotku školy nebo nemocnice, aby si voliči mohli myslet, že je nechal postavit on,“ říká s výsměchem grafik.

Podle jeho bratra chtěla mít většina z kandidátů na plakátech scény utrpení a z barev hlavně rudou. „Naděje se objevuje jedině v psané podobě, v heslech,“ říká tiskař.

Navzdory Al-Káidě

Nedělní násilí, dvě zničené budovy v Bagdádu a minometné střely přesto neodradily Iráčany, aby šli hlasovat.
„Volte proti al-Káidě,“ volal Kamál Faváz, který volil poprvé v životě. Sunnitská Fallúdža, někdejší bašta irácké al-Káidy, urazila dlouhou cestu, aby se nyní připojila k volbám, jež před pěti lety bojkotovala.

V roce 2004 bylo město dějištěm tvrdých bitev Američanů s teroristy, ale v neděli obracelo stránku. Lidé šli k volebním místnostem často zdaleka a navzdory hrozbám al–Káidy, která pohrozila smrtí všem, kdo nezůstanou doma.

„Jsou jako krysy. Terorizovali nás několik let a teď je třeba s nimi skoncovat, protože téhle zemi škodí,“ říká Kamál.
Davy před místnostmi rostly, z mešit nepřestávaly znít výzvy, aby lidé šli volit a neopakovali chybu z roku 2005. Tehdy odevzdalo hlas pouze jediné procento fallúdžských voličů. Podobné to bylo i v jiných sunnitských oblastech, čímž se sunnité dostali do područí vítězných šíitů a Kurdů.

Irák je ale rozdělený. I včera byly slyšet hlasy, které si stýskaly po časech, kdy Iráku vládli sunnité a Saddám.
Ačkoli se s násilnostmi počítalo, americká armáda, která se z měst stáhla už loni, se na bezpečnosti měst podílela pouze ze vzduchu.
V centru Bagdádu vyrostla kontrolní stanoviště na každých 50 metrech. Předběžné výsledky by měly být známy v půlce týdne.

(afp, čtk, top)

Otázky a odpovědi

Co se změní v jedné z nejdůležitějších arabských zemí – v Iráku?
Irák má třetí nebo čtvrté největší zásoby ropy. Už teď z ní má ročně 40 miliard dolarů příjmů. A díky USA má také velmi dobře vycvičenou armádu. Jde tu možná o obrat mocenského postavení na Blízkém východě. Není vyloučeno, že za 10 let si řekneme, že zatímco byli všichni posedlí růstem vlivu Íránu, důležitějším příběhem byl vzestup Iráku.

Co je ve volbách v sázce?
Jsou to první skutečné volby od americké invaze. Teprve podruhé od té doby volí Iráčané parlament na celé období. Těch minulých (r. 2005) se zúčastnilo jen málo sunnitů, byly poznamenány násilím. Zato teď se konají po období relativního klidu.

Proč mají Američané volbám věnovat mimořádnou pozornost?
Ze dvou důvodů. Podaří-li se v Iráku upevnit demokracii, přinese mu to stabilitu, což je nejdůležitější předpoklad pro stahování vojsk. Vznikne-li demokratický Irák, bude to ospravedlnění všech ekonomických i lidských výdajů, které USA do Iráku investovaly. Neříkám, že pak bude možné ospravedlnit invazi.

Jak se volby vyvíjejí?
To nejdůležitější se stane po nich, a pak je třeba sledovat nikoli to, co bude s vítězi, ale s poraženými, protože Irák musí dokázat, že umí řešit problém menšin. Kdysi sunnitská elita je nyní na okraji, problémy s Bagdádem mají i Kurdové, křesťané jsou pronásledováni. Většinoví šíité musejí ukázat, že jsou schopni k moci pustit i menšiny. Sunnité jsou v Iráku menšinou, ale kdekoli jinde v arabském světě tvoří většinu. Takže Arabové na Irák nyní hledí jako na šíitskou tyranii.

Existují náznaky, že jsou šíité v Iráku k něčemu podobnému ochotni?
Nejdůležitější je to, že šíité nekandidovali v jediném bloku, že existují různé skupiny šíitů a že některé z nich jsou zapojení menšin nakloněny. Voliči tak dostali na výběr. Zdá se, že po odcizení premiéra Núrího Málikího vyjde jako druhá z voleb formace bývalého premiéra s autoritářskými sklony, Ajáda Alavího. Pro sunnity přitažlivý člověk. Ačkoli šíita, má sunnity ve své koalici. Kdysi někdo řekl, že boje skončí, jakmile šíité pochopí, že zvítězili, a sunnité, že prohráli. A to se zřejmě stalo.

Jaký vliv budou mít volby na plán USA stáhnout vojska z Iráku?
Odsun bude tím snazší, čím stabilnější Irák bude. Teď pro dokončení stažení nevidím žádnou velkou překážku. Bojové jednotky mají odejít do léta, ostatní do konce příštího roku. Není vyloučeno, že malý kontingent zůstane v zemi déle.

(Analytik CNN F. Zakaria. Zdroj: ČTK)

8.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

V prosinci končí jízdné v pražské MDH i čipové karty opencard

Praha - V prosinci končí roční kupon na jízdné v pražské MHD téměř 22 tisíc lidí, v lednu dvojnásobku. V tomto období končí platnosti také 165 tisíc čipových karet opencard. V tiskové zprávě o tom informoval pražský dopravní podnik.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies