VYBERTE SI REGION

Připomeňte si s Deníkem události roku 2013, které ovlivnily svět

Praha /INFOGRAFIKA/ - Vzhlíží k němu více jak miliarda katolíků, papež František ale zaujal i miliony dalších. Skromným životním stylem, podporováním znevýhodňovaných a vřelým přístupem k lidem nehledě na jejich víru, sexuální orientaci či postavení si získal oblibu a respekt i u těch, kteří mají k církvi jinak daleko. Ve svém prvním vánočním poselství Městu a světu František mluvil především o nutnosti zastavení ozbrojených konfliktů. Zmiňoval hlavně Sýrii, kde už třetím rokem zuří krvavá občanská válka. Právě dění v Sýrii patřilo letos ve světě k těm nejvyhrocenějším. Podívejte se i na další nejdůležitější zahraniční události letošního roku.

27.12.2013 1
SDÍLEJ:

První oficiální focení královského páru s novorozeným princem Georgem.Foto: čtk

František střídá Benedikta
13. března – Když papež Benedikt XVI. v únoru oznámil, že ze zdravotních důvodů odstoupí, byl to šok – hlava katolické církve naposledy rezignovala v roce 1415. Byl to však pouze začátek série překvapení, která letos Vatikán provázela. Benediktovým nástupcem se totiž stal první jihoamerický papež v historii, z Argentiny pocházející František. Ten svou bezprostředností a důrazem na pomoc chudým dokázal získat sympatie i těch, kteří se v minulosti od katolické církve odvraceli. Pontifik, který údajně kdysi býval vášnivým tanečníkem tanga a během studií si přivydělával jako vyhazovač v baru, slíbil zásadní reformu kurie i vatikánské banky. Srdce milionů lidí po celém světě si ale získal především prostřednictvím působivých gest: omýval nohy muslimské trestankyni, sloužil mše v chudinských čtvrtích a nedávné narozeniny oslavil ve společnosti bezdomovců. Oproti svým předchůdcům navíc František přišel se smířlivějším postojem vůči homosexuálům i ateistům.

Odvrácená intervence v Sýrii
21. srpna – Přestože syrský konflikt mezi vládou prezidenta Bašára Asada a ozbrojenou opozicí trvá už více než dva a půl roku, letos se poprvé zdálo, že se do války zapojí i zahraniční mocnosti. Otřesné záběry z rozsáhlého chemického útoku na předměstí Damašku z 21. srpna, při němž zahynuly stovky civilistů včetně dětí, obletěly svět a málem vedly k útoku americké armády. Intervenci nakonec odvrátila Ruskem zprostředkovaná dohoda zavazující Sýrii ke zničení chemického arzenálu a mezinárodní Organizace pro zničení chemických zbraní, k níž Sýrie přistoupila, dokonce dostala letošní Nobelovu cenu míru. Stále přitom není jisté, která ze stran má použití sarinu proti civilistům na svědomí a boje v Sýrii dál pokračují – jen za menší pozornosti světových médií.

Ukrajina mezi EU a Ruskem
8. prosince – Rozhodnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče vycouvat z asociační dohody s EU vyvolalo zejména v Kyjevě masové protesty a připomnělo tak někdejší „oranžovou revoluci". Ukrajinská vláda se namísto Bruselu obrátila na Moskvu a s Ruskem mimo jiné dohodla levnější dodávky plynu. Protesty ale stále trvají.

Británie má malého prince
22. července – Žádné jiné dítě nevzbuzovalo už měsíce před narozením tolik pozornosti jako princ George. Předtím, než první potomek britského prince Williama a jeho manželky Catherine 22. července přišel na svět, experti diskutovali o ekonomickém dopadu celé události a široká veřejnost hltala sebemenší náznak informace o pohlaví i jménu dítěte. Královský palác se zatím snaží držet malého prince stranou mediálního zájmu – na veřejnost se dostalo jen několik jeho fotografií a na křest se dostala jen nejužší rodina a přátelé. Matka přesto stihla prozradit, že George Alexander Louis, který bude jednou britským panovníkem a který je třetí v pořadí na trůn, je pěkný neposeda a dává rodičům pořádně zabrat.

Snowdenovy dokumenty
9. července – Nenápadný technik Edward Snowden pracující pro americké tajné služby NSA a CIA se takřka přes noc stal zřejmě neznámějším uprchlíkem na světě, když vynesl na světlo „špinavé prádlo" svých někdejších zaměstnavatelů. Rozsáhlé informace o masovém sledování internetové komunikace a odposlouchávání telefonů, které zveřejnil přes světová média, byly zátěžovým testem i pro tradiční euroatlantické spojenectví – američtí agenti totiž podle dokumentů sledovali i evropské politické špičky. Podle britského listu The Guardian, který tajné dokumenty získal jako první, byla navíc zatím zveřejněna jen nepatrná část předaných materiálů. Snowden, který ve vlasti čelí obvinění ze špionáže, po dramatickém útěku přes Hongkong získal roční azyl v Rusku. Moskva mu jej udělila s tím, že nebude dál poškozovat USA.

Neporazitelná kancléřka Merkelová
22. září – Zatímco v řadě jiných evropských zemí vlády nevydrží ani do konce volebního období, německá kancléřka Angela Merkelová sestavuje kabinet už potřetí v řadě. Zisk 41,5 procenta hlasů v zářijových parlamentních volbách navíc znamená její nejlepší dosavadní výsledek. Přesto nakonec neměla šéfka německých konzervativců jinou možnost než utvořit „velkou koalici" se sociálními demokraty.

Další revoluce v Egyptě
3. července – Egyptská armáda po masových protestech sesadila islamistického prezidenta Muhammada Mursího, který loni vyhrál historicky první svobodné volby hlavy státu. Během pouličních střetů zemřely v létě stovky lidí a vězněnému Mursímu hrozí kvůli obviněním ze špionáže a spolupráce s teroristy i trest smrti. Přechodná vláda slibuje nové volby příští rok.

Potrestání manažerů Mostecké uhelné
10. října – Kauzu privatizace Mostecké uhelné společnosti po letech konečně uzavřel soud – paradoxně ne v tuzemsku, ale ve švýcarské Bellinzoně. Pětice českých manažerů dostala nepodmíněné tresty od 16 do 52 měsíců vězení, jejich belgický společník vyvázl s pokutou. Z obstavených miliard na švýcarských účtech však soud ČR žádné peníze nepřiřkl.

Ničivý tajfun Haiyan
7. listopadu – Tajfun Haiyan, který si na Filipínách vyžádal více než 6000 obětí, byl podle některých meteorologů možná vůbec nejsilnější zaznamenanou bouří, která kdy zasáhla pevninu. Z následků katastrofy se ostrovní stát bude vzpamatovávat ještě několik let.

Unesené české turistky
13. března – Dvojici českých turistek cestujících do Indie unesli v Pákistánu neznámí ozbrojenci. Od té doby únosci zveřejnili dvě videa s oběma ženami. Prezident Miloš Zeman v říjnu řekl, že se vyjednává o jejich propuštění, česká diplomacie to však odmítla komentovat.

Odešli

Nelson Mandela (95 let)
5. prosince – První černošský prezident Jihoafrické republiky a celosvětový symbol boje proti rasovému útlaku podlehl v požehnaném věku plicní infekci. Nositele Nobelovy ceny míru by pravděpodobně potěšil fakt, že během pietního obřadu si podali ruce dokonce i americký prezident Barack Obama s kubánským protějškem Raúlem Castrem.

Hugo Chávez (58 let)
5. března – Chudými vrstvami milovaný, bohatšími proklínaný venezuelský prezident zemřel po dlouhém boji s rakovinou. Podobně výřečného mluvčího odpůrci americké politiky z rozvojových zemí nyní nemají. Snad i proto mnozí Chávezovi příznivci včetně jeho nástupce Nicoláse Madura věří, že mu nemoc způsobili západní nepřátelé.

Margaret Thatcherová (87 let)
8. dubna – Ačkoliv Thatcherová premiérské křeslo opustila už v roce 1990, její politický odkaz mezi Brity stále budí vášně, což se naplno ukázalo po smrti proslulé „železné lady". Ani nejzarytější odpůrci však ikoně pravicových politiků nemohli upřít, že se držela svých zásad až do úplného konce. V závěti například odmítla účast letectva na pohřbu – kvůli vysokým nákladům.

Události roku 2013

Autor: Martin Dohnal, Jan Horký

27.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Banka UBS v Curychu. Ilustrační foto.

Kde nejlépe platí cizincům? Ve Švýcarsku. V Česku nemají smysl pro humor

Michal Pavlata.
5

Zemřel herec, dabér a publicista Michal Pavlata

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

AKTUALIZOVÁNO

Washington na manifestaci za práva žen přilákal přes půl milionu lidí

Masovou účast dnes v centru Washingtonu před budovou Kongresu USA doprovázela manifestace za práva žen, jejíž součástí byl i pochod k Bílému domu. Demonstrace, která sice nebyla ohlášena jako akce proti Trumpovi, se mezitím v protest proti novému prezidentovi jasně přeměnila. Organizátoři očekávali až čtvrt milionu lidí, ale úřady, které byly původně v odhadech střízlivější, nyní hovoří až o 500.000 účastnících. Spekuluje se, že dnešní shromáždění se vyrovnalo páteční inauguraci prezidenta Donalda Trumpa. Podobné manifestace s přece jen menší účastí se konaly i v dalších městech USA, ale i světa včetně Prahy.

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies