VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč si Dánsko myslí, že má nárok na Severní pól?

Kodaň – Jak rozdělíte velký kus ledu? Zdá se, že jedině s pomocí hádek a svárů, napsal britský list The Guardian. Dánsko je zatím poslední zemí, která přišla s nárokem na Severní pól – a handrkuje se s USA, Kanadou, Ruskem a Norskem o velký kus Arktického oceánu.

26.12.2014 11
SDÍLEJ:

Dánsko je zatím poslední zemí, která přišla s nárokem na Severní pól – a handrkuje se s USA, Kanadou, Ruskem a Norskem o velký kus Arktického oceánu.Foto: ČTK/PA

To, co bývalo pomíjeno jako zmrzlá pustina, se nyní stalo lukrativním jablkem sváru. Americký Geologický průzkum odhaduje, že zhruba 22 procent dosud neobjevených, a přitom vytěžitelných zásob ropy a zemního plynu, je v Arktidě. A globální oteplování by tu také mohlo otevřít dosud nepřístupné lodní trasy.

Pás Arktidy včetně Severního pólu v současnosti leží mimo dosah běžné vzdálenosti 200 námořních mil, které podle konvence OSN mohou tvořit pobřežní „exkluzivní ekonomickou zónu" každé země. Proto už řada zemí požádala OSN o rozšíření jejich území – a Rusko popudilo své rivaly v roce 2007, když do dna oceánu pod Arktidou umístilo titanovou vlajku své země.

Dánská snaha získat 895.000 čtverečních kilometrů Arktického oceánu zní obzvlášť troufale s ohledem na to, že jde o dvacetinásobek rozlohy samotného Dánska a země leží na stejné zeměpisné šířce jako Británie – více než 3200 kilometrů od Severního pólu.

Ale dánský zájem je odvozen od jeho autonomního území – Grónska – a dánští geologové tvrdí, že grónský kontinentální šelf přirozeně přechází do Lomonosovova hřbetu; podmořského horského hřebene procházejícího pod pólem.

Ekonomický rozměr

Podle Jona Rahbeka-Clemmensena, pomocného profesora na Jihodánské univerzitě, je ekonomický rozměr tohoto sporu přehnaný, protože tato část Arktidy pravděpodobně „nemá vůbec žádné zdroje". Dánský krok je podle něj spíše snahou posílit svou popularitu v Grónsku, jež dlouhodobě usiluje o nezávislost – a nárok na větší díl Arktidy je tu „velmi, velmi populární".

„Všechny geologické odhady naznačují, že v této konkrétní oblasti není ani ropa ani plyn – jde jen o čáry na mapě," řekl. „Pro obyvatele Grónska je to víc o národních pocitech a o tom, být součástí Arktidy. Je to stejné jako v případě Ruska – je to symbolické."

Thorkild Kjaergaard, hlavní odborník na historii a kulturu Grónské univerzity, souhlasí, že tento krok má dokázat Grónsku výhody jeho spojení s Dánskem – samostatné Grónsko by samo za sebe podobný nárok nikdy vznést nemohlo.

I dánské ministerstvo zahraničí připouští, že dánský nárok se tluče s nároky Norska, Kanady a Ruska. Kjaergaard si prý nedokáže představit, že by nad Severním pólem zavlála dánská vlajka. „Je krajně nepravděpodobné, že by na to Rusko přistoupilo. Nikdo nečeká, že by to tak mohlo dopadnout, ale Kodaň chce ukázat, že podporuje jakékoli nároky obyvatel Grónska," dodal.

Zatím rozhodně nehrozí, že by Santa Claus a jeho sobi v dohledné době museli žádat o dánský nebo ruský pas. Neočekává se, že by se výbor OSN o vědecké oprávněnosti soupeřících územních nároků vyslovil dříve, než za deset let. A pak budou muset soupeřící země dosáhnout bilaterálních dohod o tom, jak si rozdělí Severní pól.

Autor: ČTK

26.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies