VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč si Dánsko myslí, že má nárok na Severní pól?

Kodaň – Jak rozdělíte velký kus ledu? Zdá se, že jedině s pomocí hádek a svárů, napsal britský list The Guardian. Dánsko je zatím poslední zemí, která přišla s nárokem na Severní pól – a handrkuje se s USA, Kanadou, Ruskem a Norskem o velký kus Arktického oceánu.

26.12.2014 11
SDÍLEJ:

Dánsko je zatím poslední zemí, která přišla s nárokem na Severní pól – a handrkuje se s USA, Kanadou, Ruskem a Norskem o velký kus Arktického oceánu.Foto: ČTK/PA

To, co bývalo pomíjeno jako zmrzlá pustina, se nyní stalo lukrativním jablkem sváru. Americký Geologický průzkum odhaduje, že zhruba 22 procent dosud neobjevených, a přitom vytěžitelných zásob ropy a zemního plynu, je v Arktidě. A globální oteplování by tu také mohlo otevřít dosud nepřístupné lodní trasy.

Pás Arktidy včetně Severního pólu v současnosti leží mimo dosah běžné vzdálenosti 200 námořních mil, které podle konvence OSN mohou tvořit pobřežní „exkluzivní ekonomickou zónu" každé země. Proto už řada zemí požádala OSN o rozšíření jejich území – a Rusko popudilo své rivaly v roce 2007, když do dna oceánu pod Arktidou umístilo titanovou vlajku své země.

Dánská snaha získat 895.000 čtverečních kilometrů Arktického oceánu zní obzvlášť troufale s ohledem na to, že jde o dvacetinásobek rozlohy samotného Dánska a země leží na stejné zeměpisné šířce jako Británie – více než 3200 kilometrů od Severního pólu.

Ale dánský zájem je odvozen od jeho autonomního území – Grónska – a dánští geologové tvrdí, že grónský kontinentální šelf přirozeně přechází do Lomonosovova hřbetu; podmořského horského hřebene procházejícího pod pólem.

Ekonomický rozměr

Podle Jona Rahbeka-Clemmensena, pomocného profesora na Jihodánské univerzitě, je ekonomický rozměr tohoto sporu přehnaný, protože tato část Arktidy pravděpodobně „nemá vůbec žádné zdroje". Dánský krok je podle něj spíše snahou posílit svou popularitu v Grónsku, jež dlouhodobě usiluje o nezávislost – a nárok na větší díl Arktidy je tu „velmi, velmi populární".

„Všechny geologické odhady naznačují, že v této konkrétní oblasti není ani ropa ani plyn – jde jen o čáry na mapě," řekl. „Pro obyvatele Grónska je to víc o národních pocitech a o tom, být součástí Arktidy. Je to stejné jako v případě Ruska – je to symbolické."

Thorkild Kjaergaard, hlavní odborník na historii a kulturu Grónské univerzity, souhlasí, že tento krok má dokázat Grónsku výhody jeho spojení s Dánskem – samostatné Grónsko by samo za sebe podobný nárok nikdy vznést nemohlo.

I dánské ministerstvo zahraničí připouští, že dánský nárok se tluče s nároky Norska, Kanady a Ruska. Kjaergaard si prý nedokáže představit, že by nad Severním pólem zavlála dánská vlajka. „Je krajně nepravděpodobné, že by na to Rusko přistoupilo. Nikdo nečeká, že by to tak mohlo dopadnout, ale Kodaň chce ukázat, že podporuje jakékoli nároky obyvatel Grónska," dodal.

Zatím rozhodně nehrozí, že by Santa Claus a jeho sobi v dohledné době museli žádat o dánský nebo ruský pas. Neočekává se, že by se výbor OSN o vědecké oprávněnosti soupeřících územních nároků vyslovil dříve, než za deset let. A pak budou muset soupeřící země dosáhnout bilaterálních dohod o tom, jak si rozdělí Severní pól.

Autor: ČTK

26.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies