VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč si Dánsko myslí, že má nárok na Severní pól?

Kodaň – Jak rozdělíte velký kus ledu? Zdá se, že jedině s pomocí hádek a svárů, napsal britský list The Guardian. Dánsko je zatím poslední zemí, která přišla s nárokem na Severní pól – a handrkuje se s USA, Kanadou, Ruskem a Norskem o velký kus Arktického oceánu.

26.12.2014 11
SDÍLEJ:

Dánsko je zatím poslední zemí, která přišla s nárokem na Severní pól – a handrkuje se s USA, Kanadou, Ruskem a Norskem o velký kus Arktického oceánu.Foto: ČTK/PA

To, co bývalo pomíjeno jako zmrzlá pustina, se nyní stalo lukrativním jablkem sváru. Americký Geologický průzkum odhaduje, že zhruba 22 procent dosud neobjevených, a přitom vytěžitelných zásob ropy a zemního plynu, je v Arktidě. A globální oteplování by tu také mohlo otevřít dosud nepřístupné lodní trasy.

Pás Arktidy včetně Severního pólu v současnosti leží mimo dosah běžné vzdálenosti 200 námořních mil, které podle konvence OSN mohou tvořit pobřežní „exkluzivní ekonomickou zónu" každé země. Proto už řada zemí požádala OSN o rozšíření jejich území – a Rusko popudilo své rivaly v roce 2007, když do dna oceánu pod Arktidou umístilo titanovou vlajku své země.

Dánská snaha získat 895.000 čtverečních kilometrů Arktického oceánu zní obzvlášť troufale s ohledem na to, že jde o dvacetinásobek rozlohy samotného Dánska a země leží na stejné zeměpisné šířce jako Británie – více než 3200 kilometrů od Severního pólu.

Ale dánský zájem je odvozen od jeho autonomního území – Grónska – a dánští geologové tvrdí, že grónský kontinentální šelf přirozeně přechází do Lomonosovova hřbetu; podmořského horského hřebene procházejícího pod pólem.

Ekonomický rozměr

Podle Jona Rahbeka-Clemmensena, pomocného profesora na Jihodánské univerzitě, je ekonomický rozměr tohoto sporu přehnaný, protože tato část Arktidy pravděpodobně „nemá vůbec žádné zdroje". Dánský krok je podle něj spíše snahou posílit svou popularitu v Grónsku, jež dlouhodobě usiluje o nezávislost – a nárok na větší díl Arktidy je tu „velmi, velmi populární".

„Všechny geologické odhady naznačují, že v této konkrétní oblasti není ani ropa ani plyn – jde jen o čáry na mapě," řekl. „Pro obyvatele Grónska je to víc o národních pocitech a o tom, být součástí Arktidy. Je to stejné jako v případě Ruska – je to symbolické."

Thorkild Kjaergaard, hlavní odborník na historii a kulturu Grónské univerzity, souhlasí, že tento krok má dokázat Grónsku výhody jeho spojení s Dánskem – samostatné Grónsko by samo za sebe podobný nárok nikdy vznést nemohlo.

I dánské ministerstvo zahraničí připouští, že dánský nárok se tluče s nároky Norska, Kanady a Ruska. Kjaergaard si prý nedokáže představit, že by nad Severním pólem zavlála dánská vlajka. „Je krajně nepravděpodobné, že by na to Rusko přistoupilo. Nikdo nečeká, že by to tak mohlo dopadnout, ale Kodaň chce ukázat, že podporuje jakékoli nároky obyvatel Grónska," dodal.

Zatím rozhodně nehrozí, že by Santa Claus a jeho sobi v dohledné době museli žádat o dánský nebo ruský pas. Neočekává se, že by se výbor OSN o vědecké oprávněnosti soupeřících územních nároků vyslovil dříve, než za deset let. A pak budou muset soupeřící země dosáhnout bilaterálních dohod o tom, jak si rozdělí Severní pól.

Autor: ČTK

26.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Zimola.
6

Zimola do voleb nejde, ostatní ano

Policejní zásah v českolipském hypermarketu Albert.

V České Lípě v Albertu se údajně střílelo

AKTUALIZOVÁNO

RECENZE: Terorista z Rammstein se na pódiu odpálil

Praha /FOTOGALERIE/ - V pražské Eden Areně se 28. května uskutečnil první z letošních koncertů skupiny Rammstein.

DOTYK.CZ

29. květen 1985. Den, kdy anglická zvěř zardousila fotbal

Ta tragédie byla nevyhnutelná. V Bruselu, na Heysel Stadionu, se před finále fotbalového poháru mezi Liverpoolem a Juventusem Turín sešlo příliš výbušných ingrediencí. Desetitisíce zpitých chuligánů, nože, střelné zbraně, zchátralý a drolící se stadion, stupidní systém prodeje lístků, v podstatě nulová přítomnost policie. Byla to jatka zbytečná, ale poučná.  

Tatra Trucks zmodernizuje armádní děla. Obrana za ně zaplatí přes miliardu

Samohybné houfnice Dana pro českou armádu zmodernizuje kopřivnická firma Tatra Trucks. Ministerstvo obrany za zakázku zaplatí 1,27 miliardy korun. Zrenovováno bude 33 děl. Zakázkou se v blízké době bude zabývat vláda. Smlouvu by ministerstvo chtělo podepsat v září.

AKTUALIZOVÁNO

Odstartovaly dotace na dešťovou vodu. Zájem je obrovský

Během prvních dvou hodin od otevření nového dotačního programu Dešťovka přijal stát přes 800 žádostí za zhruba 39,5 milionu korun. Je to zhruba 40 procent celkového rozpočtu programu, ve kterém chce stát přerozdělit 100 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies