Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč Syřané neprchají do zemí Perského zálivu?

Londýn – S eskalující krizí kolem syrských uprchlíků, kteří se snaží proniknout do evropských zemí, vyvstávají otázky, proč tito lidé nemíří do bohatých států Perského zálivu, které jsou blíže jejich domovu. Zatímco ti, kteří před krizí prchají, už řadu let přecházejí v obrovských počtech hranice do Libanonu, Jordánska a Turecka, jejich cesty do jiných arabských států – zejména v oblasti Perského zálivu – již nejsou tak přímočaré.

4.9.2015 42
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Syřané mohou oficiálně žádat o turistické vízum nebo o pracovní povolení, aby mohli vstoupit do některého ze států Perského zálivu. Proces je to ale nákladný a panuje také rozšířený názor, že mnohé státy v této oblasti mají nepsaná restriktivní pravidla, která Syřanům přidělování víz v praxi komplikují.

Většinu úspěšných případů tvoří Syřané, kteří už v některé ze zemí Perského zálivu jsou a prodlužují si tam pobyt. Anebo ti, kteří už mají v dané zemi rodinu. Osobám s omezenými prostředky komplikuje situace už jen geografická vzdálenost mezi Sýrií a zeměmi Perského zálivu. Bez víza nemohou Syřané v současnosti počítat s povolením ke vstupu do žádné arabské země kromě Alžírska, Mauritánie, Súdánu a Jemenu, podotýká server BBC.

Povinnost zemí Zálivu?

Relativní bohatství a blízkost těchto zemí k Sýrii vzbuzuje na sociálních sítích i v tradičních médiích otázku, zda tyto státy nemají větší povinnost než Evropa přijímat Syřany, kteří trpí více než čtyři roky trvajícím konfliktem a vznikem islamistických skupin ve své vlasti.

Arabský hashtag na Twitteru „Přijetí syrských uprchlíků je povinností zemí Zálivu" byl za poslední týden sdílen více než 33.000 krát. Uživatelé sítě posílají emotivní fotografie, které ilustrují kritickou situaci syrských uprchlíků; jsou na nich lidé, kteří se utopili v moři, děti přenášené přes ostnatý drát nebo život rodin na ulici.

Facebooková stránka s názvem Syrské společenství v Dánsku ukazovala video s migranty, kterým bylo dovoleno vstoupit z maďarské strany do Rakouska, což přimělo jednoho z uživatelů sítě k otázce: „Jak se stalo, že jsme uprchli z oblasti našich muslimských bratří, kteří by za nás měli mít větší odpovědnost než země, kterou popisují jako zemi bezvěrců?" A jiný uživatel odpověděl: „Přísahám při Všemohoucím Bohu, že to jsou Arabové, kdo jsou bezvěrci".

To také upoutalo pozornost regionálního tisku a některých politiků. Saúdskoarabský deník Noviny Mekky vydal karikaturu – široce sdílenou v sociálních médiích -, která ukazuje muže v tradičním oděvu, jaký se nosí v zemích Perského zálivu. Dívá se ze dveří obehnaných ostnatým drátem a ukazuje na dveře s vlajkou Evropské unie. Obrázek doprovází text: „Proč je nepustíte dovnitř, vy nezdvořáci?"

Velitel opoziční Svobodné syrské armády Rijád Asad přeposlal na svém twitterovém účtu fotku uprchlíků, kterou na síť umístil bývalý kuvajtský poslanec, jenž přidal následující komentář: „Ach země Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu, toto jsou nevinní lidé, a přísahám, že oni si nejvíce zaslouží miliardy ve formě pomoci a darů".

Migrující pracovníci

Ale ani navzdory volání ze sociálních médií se nezdá pravděpodobné, že by státy v Perském zálivu změnily postoj ve prospěch syrských uprchlíků.

Z hlediska zaměstnanosti je trendem ve většině států Perského zálivu, jako je Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty, spoléhat se na migrující pracovníky z jihovýchodní Asie a indického subkontinentu, zejména pro nekvalifikova­nou práci.

Arabové, kteří nejsou původem ze zemí Perského zálivu, se dostávají na středně kvalifikovaná pracovní místa, například v oblasti vzdělávání a zdraví. Překážkám ale čelí tam, kde se saúdskoarabské a kuvajtské úřady snaží upřednostnit zaměstnávání místních obyvatel.

Nepůvodní obyvatelé mohou mít potíže i tehdy, když se v těchto zemích snaží stabilizovat si svou životní situaci, protože je téměř nemožné tam získat občanství. V roce 2012 Kuvajt dokonce oznámil oficiální strategii, podle které v příštích deseti letech sníží počet zahraničních pracovníků v emirátu o milion.

Autor: ČTK

4.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 42
SDÍLEJ:
U Hrabyně se 18. září sesunula část gabionové stěny u silnice I/11, fotografie z 25. zaří 2017.
2 7

Spadlá gabionová zeď na Opavsku? Na řešení nemá nikdo zájem, říká expertka

Kurdové požadující nezávislost své země
4

Přes 90 procent iráckých Kurdů hlasovalo pro nezávislost, sousedé jsou ale proti

Doubický vrah svého činu lituje. Lidé ho znali jako nekonfliktního vegetariána

/VIDEO/ Muže, kterého policie viní z vraždy 14leté školačky a pokusu o vraždu další dívky, poslal děčínský soud v úterý odpoledne do vazby. Rozhodnutí prozatím není pravomocné.

Macronova vize Evropy: digitální, ekologická a pomalí v ní nezdržují rychlé

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil v úterý na pařížské Sorbonně svou vizi evropské obnovy, která počítá i s vícerychlostní Evropou. Pomalí podle něj nemají práco zdržovat rychlé. Vyzval také Evropskou unii k užší spolupráci v oblasti obrany a migrace.

Ať se se mnou lidé rozloučí šampaňským a svíčkou, řekla mi Květa Fialová

/ROZHOVOR/ O skonu Květy Fialové se herec Slováckého divadla a její kamarád Josef Kubáník dozvěděl od její dcery Zuzany o půl sedmé ráno, bezprostředně po tom, co Květa Fialová zemřela. Ještě spal, když mu zazvonil telefon.

O kurdské autonomii se dá jednat, naznačila smířlivě Sýrie

Syrská vláda se nebrání jednat s Kurdy o jejich požadavku na autonomii. Uvedl to syrský ministr zahraničí Valíd al-Mualim. Sýrie chce ale nejdřív porazit Islámský stát.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení