VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proces jako od Kafky? V Rusku soudí mrtvého

Moskva – Už na první pohled je to podivný proces. Na lavici obžalovaných nikdo nesedí. Sergej Magnitskij, který je obviněn z téměř miliardového daňového úniku, je skoro čtyři roky po smrti. Ruský soud ale rozhodl, že případ dotáhne do konce a vynese rozsudek. V pondělí v Moskvě soud rozhodl, že proces začne 
11. března.

5.3.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia.cz

A tím absurdita případu nekončí. Sergej Magnitskij se totiž stal pro kritiky ruských poměrů symbolem obětí porušování lidských práv.
Byl to právě právník Sergej Magnitskij, kdo v roce 2008 jako auditor investičního fondu Hermitage Capital upozornil na masivní zpronevěřování státních peněz. Obvinil z něho několik vysoce postavených úředníků a policistů.

Daňové úniky

Za mřížemi ale nakonec 
s obviněním z daňových úniků v hodnotě přes 800 milionů korun skončil sám Sergej Magnitskij. Na svobodu se už nedostal.

Za téměř rok, který strávil 
v cele předběžného zadržení, napsal okolo 400 stížností na podmínky, ve kterých zde musel žít. Mimo jiné si vážně nemocný Sergej Magnitskij stěžoval na nedostatek lékařské péče a psychický nátlak. Za nevyjasněných okolností zemřel na samotce ve vězeňské nemocnici. V tisku se dokonce objevily zprávy, že byl ubit. „Stal se obětí systému. Ale nepodařilo se jim ho zlomit ani ponížit," uvedla 
k okolnostem smrti svého syna Natalya Magnitská.

Vězeňský lékař

Podivná smrt Sergeje Magnitského ruské soudy příliš nevzrušuje. Koncem loňského roku zprostily obžaloby jediného souzeného – vězeňského lékaře Dmitrije Kratova. Původně mu hrozilo za nedbalost pět let vězení, podle soudu ale nebyla souvislost mezi jeho (ne)jednáním a Magnitského smrtí prokázána.

Současný proces označil právník Magnitského rodiny Nikolaj Gorochov za „tanec na nebožtíkově hrobě". Sergeje Magnitského zastupovat nemůže – soud mu sám přidělil obhájce. Rodina je žádá, aby k soudu nechodili, ale právníci oponují, že by mohli přijít o licenci. Obviněn je 
i šéf Hermitage Capital, britský podnikatel William Browder. Ten ale žije v Londýně a ruské soudy ignoruje.

Organizace Amnesty International uvedla, že soud naznačuje zhoršování lidských práv v Rusku. Tím, že se nebude moci Sergej Magnitskij osobně hájit, je prý pošlapáno jedno z jeho základních práv.

Soud s mrtvým

Ruské úřady ale trvají na tom, že je jejich postup legální. Trestní řád prý soud s mrtvým člověkem umožňuje.
Citlivého případu se koncem ledna dotkl i premiér Dmitrij Medveděv. „Magnitského je mi líto," řekl. „Hájil zájmy lidí, kteří ho platili, nebyl to ale bojovník za pravdu. Příčiny jeho smrti je nutno vyjasnit, je to důležitý státní úkol," dodal předseda ruské vlády s tím, že rozruch kolem právníkovy smrti je „zpolitizovaný výmysl". O případu se nyní mluví také v souvislosti 
s diplomatickými přestřelkami mezi Ruskem a USA. Právě jméno Magnitského nese zákon, který koncem loňského roku schválil americký Kongres a který podepsal prezident Barack Obama. Norma vystavuje sankcím nejen ty ruské činitele, kteří se podíleli na procesu s Magnitským, ale všechny politiky, justiční pracovníky a policisty, kteří pošlapávají lidská práva.

Naštvaní ruští politici kontrovali přijetím „zákona Dimy Jakovleva", který zavádí „černý" sankční seznam obdobný americkému. Zapsáni do něj budou všichni Američané, kteří se podílejí na údajném týrání ruských adoptivních dětí či nedostatečně trestají jejich viníky. Poslanci zakázali veškeré adopce ruských dětí do USA.

Pussy Riot vadí i jako hra

„Moskevské procesy". Tak se jmenuje divadelní cyklus, který mapuje známé ruské soudní případy z posledních let. Ruská policie v neděli na hodinu přerušila divadelní představení 
v Sacharovově centru, jehož tématem byl loňský proces se známou punkovou skupinou Pussy Riot. Její členky byly odsouzeny za divoký koncert 
v jednom z kostelů, kde protestovaly proti sbližování politiky 
a církve. Důvodem razie byly podle úřadů nesrovnalosti ohledně víza režiséra inscenace, švýcarského divadelníka Mila Raua. Úřady měly podezření, že přicestoval na běžné vízum, 
a nemůže tak pracovat. Švýcarský umělec byl upozorněn na přestupek, ale vyvázl bez trestu. Rau označuje postup policistů za šikanu, v pasu má údajně tříměsíční pracovní vízum. 

Autor: Jan Horký, ČTK

5.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies