VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Násilí při volbách v Iráku má už 38 obětí

Bagdád /AKTUALIZOVÁNO/ - Během nedělních parlamentních voleb dopadlo několik desítek minometných střel, při jednom z útoků byl zničen obytný dům a v jeho troskách zemřelo 25 lidí. Útoky byly hlášeny i z dalších míst.

7.3.2010 2
SDÍLEJ:

Svůj hlas v iráckých parlamentních volbách odevzdal i premiér Núri Málikí. I když volby provázejí přísná bezpečnostní opatření jsou poznamenány násilím, které si během několika hodin vyžádalo několik obětí.Foto: ČTK

Ve stínu násilností se odehrály nedělní parlamentní volby v Iráku, které mají dát Iráčanům naději na stabilizaci země. Při různých útocích po celé zemi přišlo podle volební komise o život 38 osob a více než 100 lidí bylo zraněno. Nejvíc incidentů se odehrálo v Bagdádu, kde byly při útocích zničeny dvě budovy. Iráčané se ale nenechali zastrašit a podle prvních odhadů zveřejněných stanicí BBC byla ve městech účast vysoká. Volební místnosti se zavřely podle plánu v 15:00 SEČ.

Všichni, kdo v té době ještě čekali venku, dostali možnost hlas odevzdat.

K zajištění voleb, jejichž hlavní téma je bezpečnost a odstranění vlivu bývalé vládní strany Baas, bylo povoláno jen v hlavním městě 200.000 vojáků a policistů. Na Bagdád ale od rána dopadlo několik desítek minometných střel, při jednom z útoků byl zničen obytný dům a v jeho troskách zemřelo 25 lidí. Další útoky byly hlášeny ze severu Iráku, z Bákuby, Sámarry a Bajdží, nikde ale nebyla zasažena volební místnost.

Uzavřené hranice i letiště

Uklidnění situace v Iráku je předpokladem pro letošní plánované stažení bojových jednotek USA. Všechny americké síly mají odejít do konce roku 2011.
Volby provázela přísná bezpečnostní opatření, uzavřeny byly hranice s Íránem i mezi jednotlivými provinciemi, od sobotního večera do pondělních 3:00 hodin SEČ také letiště. V Bagdádu platil zákaz provozu civilních motorových vozidel kromě těch, která měla zvláštní povolení, ale po čtyřech hodinách armáda zákaz zrušila, aby se k urnám dostalo co nejvíc lidí. Byla zřízena nová kontrolní stanoviště, například v centru města se jimi procházelo téměř po každých 50 metrech.

Ačkoli se počítalo s tím, že volby budou znamenat nové násilnosti, americká armáda, která se z měst stáhla už loni, se v neděli na bezpečnosti měst podílela pouze ze vzduchu, v ulicích Američané vidět nebyli.

Předběžné výsledky ve středu

Zhruba 19 milionů oprávněných voličů mohlo zvolit 325 poslanců z přibližně 6200 kandidátů. První zprávy o účasti se očekávají krátce po uzavření volebních místností, výsledky budou z provincií vydávány až po sečtení nejmíň 30 procent odevzdaných hlasů. Předběžné výsledky voleb se očekávají až ve středu.

Nedělní hlasování bylo prvními volbami, ve kterých Iráčané hlasovali nejen pro jednotlivé strany, ale i konkrétní osoby kandidující za větší koalice. Otevřené kandidátky sice komplikují práci volební komise i těch, kdo budou lístky sčítat, ale systém podle CNN umožňuje Iráčanům vybrat toho, koho osobně znají.

Druhé řádné volby do Rady reprezentantů od americké invaze do Iráku v roce 2003 mají vytvořit předpoklad pro ukončení nábožensky motivovaného násilí a hospodářskou stabilizaci země. Rozhodnou o složení příští vlády, o zapojení menšinových sunnitů do ní a také o tom, zda USA budou moci podle plánu stáhnout své vojáky.

Autor: ČTK

7.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies