Čtyřicetitisícový Turnhout sice nepatří mezi nejvyhlášenější atrakce Belgie, pro milovníky hracích karet ale jde o nefalšovaný „pupek světa“. Sídlí tam totiž největší firma na výrobu karet Cartamundi a návštěvníky láká i velkoryse pojaté muzeum mapující dějiny i současnost čertových obrázků.

V jeho moderních prostorách je k vidění téměř vše, co bylo nebo ještě stále je k výrobě karet zapotřebí. Mezi exponáty tak návštěvníci objeví například obrovský parní stroj, který sloužil k pohánění lisovacích a tiskařských mašin.

V Turnhoutu se nyní denně vyrábí kolem 600.000 balíčků karet, které míří na trhy do celého světa. To z tohoto vlámského města, které jinak nehýří přílišným šarmem srovnatelným s architektonickými a historickými perlami Belgie, jako jsou Bruggy nebo Gent, činí největšího producenta na světě.

Karty, stejně jako jejich minulost v Turnhoutu, mají za sebou dlouhou historii, jak zdůraznil i Dries Leysen z jednoho z několika málo muzeí světa, které jsou hracím kartám a jejich výrobě věnovány.

„Hrací karty mají původ v Číně někdy v sedmé století. Víme to, protože existují určité dokumenty týkající se procesu proti nelegálním výrobcům karet. Čínský soubor je složen ze 120 velmi malých karet odpovídajících čínskému měnovému systému,“ řekl ČTK při procházce v muzeu mezi impozantními historickými tiskařskými stroji.

Karty do Evropy prý přivezl známý janovský cestovatel Marco Polo, přičemž první dochované doklady o jejich výskytu v Belgii se datují do konce 14. století. Z něho pochází doklad o nákupu karet, které pro svou choť objednal brabantský vévoda.

Tyto karty se ale, tedy přinejmenším podle znalců z muzea, nedochovaly. Avšak i tak se jeho sbírky pyšní různými skvosty. Nad tím, co by bylo možné označit za nejvzácnější kousek, Leysen moc neváhal.

„Byl by to balíček karet z 15. století, který byl vytištěn v Antverpách a zaslán do Itálie. Balíček je téměř kompletní. Je velmi neobvyklé mít karty z tohoto období a v tak dobrém stavu,“ podotkl. Kvůli snaze tuto pozoruhodnost ochránit, ale balíček vystaven není.

Nepřekvapí však, že jinak jsou k vidění v mnoha vitrínách ale i v nejrůznějších kádích, krabicích a po stěnách stovky či spíše tisíce karet. Na některých jsou vyobrazeny světové celebrity – třeba zpěvačka Madonna, americký prezident George Bush nebo někdejší irácký vůdce Saddám Husajn. Jiné spíše kypí erotikou, některé zase ovládly geometrické tvary.

„Je to hodně zajímavé. Vůbec by mě nenapadlo, že o kartách je toho možné tolik říct,“ poznamenala s úsměvem belgická důchodkyně Mathilde, která do muzea přijela s přáteli z Bruselu. „Moc jsem nečekala. Můj manžel karty miluje, a tak přesvědčil mne i ostatní. My jsme tu poprvé, on už asi potřetí,“ dodala.

Nezvyklým zařízením, jehož obdoby byť v menším existují i v Nizozemsku, Lucembursku či Španělsku, podle Leysena ročně projde 20.000 návštěvníků. „To není na takové specializované muzeum vůbec špatné!“ dodal průvodce.