VYBERTE SI REGION

Putin je nula obelhávající lidi, vzkázala z vězení členka Pussy Riot

Berlín - Vězněná členka ruské punkové skupiny Pussy Riot Naděžda Tolokonnikovová považuje prezidenta Vladimira Putina za nulu a jeho systém za porazitelný. Neplánuje trvalý odchod do ciziny a zatím ani zapojení do ruské politiky, aby nerozšiřovala řady politických diletantů ve své zemi. Uvedla to v tajném rozhovoru pro německý hudební magazín Musikexpress, v němž vylíčila i svůj život za mřížemi.

12.10.2012 3
SDÍLEJ:

Vězněná členka ruské punkové skupiny Pussy Riot Naděžda Tolokonnikovová.Foto: ČTK

Možná poslední interview s dvaadvacetiletou hudebnicí před jejím odchodem do trestní kolonie, kam ji spolu s další členkou Pussy Riot Marijou Aljochinovou za protiputinovskou výtržnost v pravoslavném chrámu poslal moskevský soud, získal Musikexpress přes její právníky, kteří z vězení propašovali odpovědi Tolokonnikovové na otázky časopisu.

Mnohem menší, než se zdá

Navzdory dvouletému trestu vystupuje mladá žena v rozhovoru sebevědomě a nezlomeně. Je přesvědčena, že započatou „válku" proti Putinovi a jeho systému může se svými kolegyněmi vyhrát. „On je nula. Je mnohem menší, než navenek působí," uvedla Tolokonnikovová. Prezidentova moc se podle ní opírá o kontrolu médií, s jejichž pomocí obelhává lidi.

Že by natrvalo odešla z Ruska, si ale matka čtyřleté dcery neumí představit. „Moje spojení s ruskou kulturou je příliš velké," uvedla. Ráda by však na Západě studovala třeba politické vědy. Bez dostatečného vzdělání se nechce zapojit do politického života ve své vlasti a založit tam například stranu. „V ruské politice je už tak dost diletantů. Nechci jejich řady ještě rozšiřovat," poznamenala.

Čin neodpovídal pravdě

Jako už před soudem zopakovala, že punkovou modlitbou „Bohorodičko, vyžeň Putina", kterou Pussy Riot zahrály v únoru krátce před prezidentskými volbami v moskevském chrámu Krista Spasitele, hudebnice nechtěly urazit věřící. Kremlem kontrolovaná média ale podle ní jejich protest označila za rouhačství. „To vůbec neodpovídá pravdě. Většina lidí se necítila dotčena naším vystoupením, ale tím, co z toho udělala putinovská média," tvrdí.

Co ji čeká v trestní kolonii, nemá představu. V moskevské vazbě podle ní panuje pevný režim: budíček v 06:00, noční klid ve 22:00. V mezidobí prý hlavně píše, čte a debatuje se spoluvězeňkyněmi o politických a sociálních tématech. „Na televizi se nedíváme, časopisy nemáme. Bavíme se o trvalých hodnotách, literatuře, Bohu a homosexualitě," přiblížila Tolokonnikovová.

Příšerná strava

Na cele má k dispozici železnou palandu, železný noční stolek a jeden stůl. „Jíme jablka a pomeranče, které nám poslali naši příznivci. Za to jsme jim nekonečně vděčné, protože jídlo ve vězení ‚je z psího tuku', jak se u nás říká, tedy je nepoživatelné," doplnila.

Za mřížemi do kontaktu s dalšími dvěma vězněnými kolegyněmi nepřišla. „Izolace," napsala k tomu stručně. Třetí členku kapely Jekatěrinu Samucevičovou pustil odvolací soud tento týden podmínečně na svobodu, zatímco Tolokonnikovové a Aljochinové potvrdil srpnový dvouletý trest.

Nejmladší z této trojice soudní lékaři diagnostikovali vícenásobnou poruchu osobnosti. Strach z toho, že ji internují v psychiatrickém zařízení, ale prý neměla. „Potom, co byl člověk ve vězení, mu přijde strach z blázince jako vtip," uvedla Tolokonnikovová.

Autor: ČTK

12.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies