VYBERTE SI REGION

Putin nabízí Číně plyn. Trumfy ale drží Peking

Peking, Moskva /POHLEDEM DENÍKU/ – Po více než desetiletém vyjednávání jsou Moskva a Peking krůček 
o podpisu smlouvy o dodávkách ruského plynu, tvrdila včera ruská média.

21.5.2014 53
SDÍLEJ:

Ruský prezident Vladimir Putin.Foto: ČTK/ITAR-TASS

Návrh smlouvy podle stanice RT počítá s třicetiletým kontraktem od roku 2018, Rusko by mělo dodávat Číně 38 miliard krychlových metrů plynu ročně. Šéf Kremlu Vladimir Putin při včerejším odletu na dvoudenní návštěvu Číny však nemohl počítat s tím, že podpis smlouvy bude jen formalita.

Zdá se totiž, že Peking má 
v rukou víc trumfů a dohodu zdaleka nepotřebuje tak jako Moskva. S Evropou, která odebírá zhruba 75 procent vyváženého plynu, má Rusko kvůli ukrajinské krizi napjaté vztahy. V zemích, které jsou největšími ruskými zákazníky, se nyní mluví o tom, že je potřeba energetickou závislost na Rusku snížit. Rychle rostoucí čínský trh, na němž má ruský plyn zatím jen zanedbatelný podíl, se pro Moskvu pochopitelně nabízí jako lákavá alternativa. Čína však při předchozích jednáních zdaleka nebyla ochotná nabídnout Rusku podobnou cenu, jakou za plyn platí evropské země.

Nedá se proto čekat, že Peking ustoupí nyní, když mu neshody mezi Ruskem a Západem hrají do karet.

Nejdůležitějším hráčem, který nyní zajišťuje zhruba polovinu čínské spotřeby zemního plynu, je Turkmenistán.

Je vcelku příznačné, že Putin do Pekingu přicestoval týden po turkmenském prezidentovi Gurbangulimu Berdymuhamedovovi, který se se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem dohodl na dalším posílení spolupráce. Nedávno zveřejněný Výhled ruské energetické politiky do roku 2040 zpracovaný pro ruskou Akademii věd navíc předpovídá, že pozici Ruska značně oslabí plánovaný export amerického břidlicového plynu. Je tak velmi nepravděpodobné, že by Moskva mohla evropský trh jednoduše vyměnit za čínský, jak se to někdy ruská média snažila prezentovat. I zmíněných 38 miliard krychlových metrů přitom představuje zhruba čtvrtinu objemu zemního plynu, který Rusko loni dodalo do Evropy.

Levné zbraně 
z Ukrajiny

Na Ukrajině pak Čína není spojencem Západu, ale ani Ruska. Peking totiž sleduje vlastní zájmy, kterým by případné začlenění východní Ukrajiny pod Rusko rozhodně neprospělo.

Opatrnost Číny odráželo 
i hlasování o ilegálnosti krymského referenda v Radě bezpečnosti OSN. Rusko dle očekávání rezoluci vetovalo, Čína se však hlasování zdržela.

Východoevropská země je šestým největším výrobcem zbraní na světě a jejím hlavním zákazníkem je momentálně právě Čína. Ta na ukrajinském trhu nakupuje vojenskou techniku podstatně levněji než v Rusku a navíc se nemusí zabývat námitkami Rusů, že kopírují jimi vyvinuté zbraně.

„Pro Peking může být zdroj levných a snadno dostupných zbraní brzy uzavřen Ruskem," napsal analytik Miles Yu v listu The Washington Times.
Peking také před vypuknutím krize ve velkém skupoval úrodnou ukrajinskou půdu, na níž plánuje pěstovat potraviny pro čínský trh. Věta, že Peking „nemá žádný vlastní zájem na ukrajinské otázce", s níž podle listu The Wall Street Journal před časem přišel čínský přezident Si Ťin-pching, tak vypadá spíš jako zastírací manévr. Když ostatně nyní svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč loni v prosinci navzdory vypjatým protestům odletěl do zahraničí hledat ekonomickou pomoc, zamířil právě do Číny.

Autor: Martin Dohnal

21.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 53
SDÍLEJ:
Nicolás Almagro.
5

Skreč po pár minutách a milion v kapse. Almagro: O prémii mi nešlo

Letáky po ústecké MHD.

Pátrání po školačce z Ústí pokračuje, kriminalisté potřebují záběry z kamer

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Kriminalita byla loni ve všech krajích nejnižší za posledních deset let

Policii se dařilo objasňovat trestné činy. Bezpečnost pozitivně ovlivnila také ostražitost lidí – i když občas přehnaná.

Kdo otrávil ryby v Labi? Policie ani radnice stále neví

Nymburk - Půl tuny ryb podle odhadu rybářů uhynulo na Labi mezi Poděbrady a Nymburkem loni 21. října. Po viníkovi ekologické havárie pátrají odbor životního prostředí i policisté zatím marně. Potvrdili to mluvčí obou institucí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies