Důvodem je, že eventuálně potřebné částky byly vyčleněné už v rozpočtu na letošní rok, který předjímal i výdaje v roce 2010. S odkazem na informace od americké vlády to ČTK řekl zástupce českého velvyslance ve Washingtonu Jaroslav Kurfürst.

Rozpočtové položky na rok 2009 jsou dostatečné na zahájení prací v České republice a Polsku, pokud se administrativa k tomu rozhodne a hostitelské státy k tomu dají konečný souhlas, citoval americké zdroje. V rozpočtu na letošní rok jsou některé položky plánované na dva roky dopředu, vysvětlil.

Rozhodnutí o budoucnosti protiraketové obrany předchází z příkazu prezidenta Baracka Obamy k přezkoumání její technické účinnosti a finanční nákladnosti. Výsledky se dají očekávat v říjnu nebo v listopadu. Do té doby zřejmě administrativa žádné závěry neučiní. „Téma radaru je v tuto chvíli v ledničce a přibližně na půl roku tam zůstane,“ řekl Kurfürst.

Připomněl také, že s výstavbou radaru zatím nelze začít, protože k loni uzavřeným mezivládním smlouvám se ještě nevyslovil český parlament. Stejná situace je i v Polsku, kde USA zamýšlejí postavit základnu s deseti obrannými protiraketovými střelami.

Američané podle Kurfürsta říkají, že nechtějí prostřednictvím rozpočtu dělat politiku, aby administrativa měla volné ruce vydat se tam, kam si na základě přezkoumání určí. Rozpočet, který ještě může doznat při projednávání v Kongresu výrazných změn, je navržen tak, aby „umožnil administrativě jistou pružnost“, citoval diplomat americké zdroje. „Na proces, který bychom byli eventuálně schopni v daném časovém rámci v roce 2010 podniknout, je peněz dostatek,“ uvádí podle Kurfürsta americká strana.

Americké ministerstvo obrany dnes uvedlo, že se chystá snížit výdaje na protiraketovou obranu na rok 2010 o 1,2 miliardy dolarů. Rozpočet protiraketové agentury MDA stanovilo na 7,8 miliardy. Snížení výdajů tak nedosáhne 1,4 miliardy dolarů, jak začátkem dubna avizoval ministr obrany Robert Gates.

Pentagon uvedl, že program protiraketové obrany bude přepracován a zaměří se hlavně na nevyzpytatelné státy, od kterých hrozí raketový útok. Mezi ně USA řadí Írán, proti jehož případnému útoku by měly být nastavené evropské součásti protiraketové­ho štítu.

V rámci šetření americká armáda nezvýší počet obranných střel na základně na Aljašce, jak se původně plánovalo. Chystá se ale zlepšit podmínky pro vojenský výzkum a také zdokonalit obranu proti hrozbám raket dlouhého doletu.

Velká část škrtů se bude týkat programu protiraketových střel Patriot PAC-3, které využívá například Japonsko. Škrty čekají také zbrojní programy týkající se stíhaček F-35 a bitevníků F-22. Výdaje se naopak zvýší na regionální protiraketové programy, konkrétně systémy THAAD a SM-3.

Financování protiraketové obrany má být podle Pentagonu restrukturalizováno tak, aby se program zaměřil na nevyzpytatelné státy a na raketové hrozby na bojištích.

Prezident Barack Obama hodlá až polovinu amerických výdajových úspor na fiskální rok 2010 ve výši zhruba 17 miliard dolarů vzít z resortu obrany. Ministr obrany Gates již dříve zdůraznil, že výdajové priority armádního rozpočtu se zaměří na současné války v Iráku a Afghánistánu.