VYBERTE SI REGION

Rakousko se opět vzbudilo: spílá úložištím

Vídeň – Našim sousedům se nelíbí české plány na úložiště vyhořelého jaderného odpadu, které by mohlo vyrůst nedaleko státní hranice.

1.4.2011 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia.cz

„Je to svinstvo. Tady v pohraničí jsou všichni proti, protože naše děti budou muset nést následky,“ nadává důchodkyně Elfriede Brankovsky z rakouské obce Fratres.

Leží nedaleko hranic s Českem. Právě tady v posledních dnech znovu ožívá to, co si pamatujeme z přelomu století.

Když už se zdálo, že se naši sousedé začínají smiřovat s jadernou elektrárnou Temelín, přichází nové třaskavé téma: úložiště vyhořelého jaderného paliva.

„Češi se nepoučili,“ píše třeba list Österreich. „Ve stínu atomové katastrofy v japonské elektrárně Fukušima I vzbudilo poblíž české hranice k Dolnímu Rakousku pozdvižení jiné nukleární ohrožení,“ přidává se deník Kurier. Připomíná, že jen pár desítek kilometrů od rakouské oblasti Waldviertel mohou vyrůst úložiště vyhořelého paliva.

Na třicet obcí už jednohlasně odsouhlasilo rezoluci, která vyzývá vládu i zemské politiky, aby se proti českým plánům vzepřeli. Úložiště se nezamlouvají ani českým obcím.

Kurier upozorňuje, že do roku 2016 chce Česko rozhodnout, kde se bude uchovávat odpad z Temelína a Dukovan a připomíná místa, o kterých se mluví – Lodhéřov, Budišov, Rohozná, které leží 30 až 50 kilometrů od Waldviertela. A také to, že by šlo o zapečetěné konečné úložiště jaderného odpadu v hloubce až 500 metrů.

Neexistuje technologie, která by nám zaručila, že úložiště pod zemí zůstane tisíciletí nepropustné, tvrdí odborník z organizace Global 2000 Reinhard Uh­rig.

„Plutonium má poločas rozpadu 24 tisíc let,“ dodává.

Ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich už vzkázal: „Musíme počkat na jednání, abychom viděli, co přesně Češi chtějí. Pokud padne volba na jedno ze tří míst u hranic, budeme pustupovat masivně proti.“

Ještě tvrdší jsou mnozí lokální politici

„Šlo by o nejostřejší protesty na všech úrovních,“ tvrdí třeba zemský radní pro životní prostředí Stephan Pernkopf. A vzkazuje: Česko by po japonské havárii mělo začít přemýšlet jinak.

Na druhou stranu Polsko nebo Nizozemsko nepřemýšlí stejně jako Česko o odstoupení od jaderné energie, a dokonce se chystají elektrárny nové.

Český premiér před pár dny ve Vídni vzkázal, že rakouský odpor vnímá.

„My to respektujeme, ale očekáváme, že se stejným respektem bude přistoupeno i k názoru České republiky,“ řekl po setkání s prezidentem Heinzem Fischerem.

Ostré bylo jednání s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem.

„Není možné si ani na jednu sekundu představit situaci, že by česká vláda připustila stav, že by čeští občané byli provozem jaderných elektráren ohroženi,“ tvrdil Nečas.

„Nemůžeme vycházet z toho, že by japonská vláda měla v úmyslu ohrožovat obyvatele. Zde jde o to, že jaderná technologie není člověkem ovladatelná a rizika nejsou ovladatelná,“ reagoval jeho rakouský protějšek Faymann.

Autor: Tomáš Procházka

1.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
24 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies