Není to nemoc, přesto naháníEvropě husí kůži. Urážky sousedních států a jiných náboženství nebo rasistické výroky vůči přistěhovalcům jsou prvními příznaky.

Populisté v Evropě nabírají na síle a čím dál tím víc ovlivňují politiku – v Itálii, Švýcarsku i ve Španělsku. Teď se dostávají ještě blíž k českým hranicím, na poplach bijí Rakušané. Po pádu vlády velké koalice se tam rýsuje nebezpečné spojenectví.

„Doma bez islámu“

Pokud by v předčasných volbách 28. září vyhráli sociální demokraté, koalici by podle všeho vytvořili s populistickými Svobodnými: se sílící malou stranou s až 20 procenty voličů, kterou xenofobními výroky vůči cizincům, Čechům a hlavně slovinské menšině „proslavil“ korutanský hejtman Jörg Haider.

„Sociální demokracie se poslední dobou točí jako korouhvička, kam se jí zrovna hodí. Teď se najednou otáčí zády k Evropské unii a volí směr jako Svobodní, tedy do větší izolace,“ tvrdí lidovecký exkancléř Wolfgang Schüssel.

Svobodní už pod alpské vrcholky rozvěsili plakáty: „Vyšší důchody místo milionů pro azylanty“, „doma bez islámu“ nebo „němčinu všude“.

„Rakousko je teď v takovém rozpoložení, že na tyto řeči slyší. Přistěhovalci podle lidí vysávají peníze, nechtějí se přizpůsobovat, zabírají místa ve školách a v zaměstnání,“ řekl Deníku podnikatel Erwin Baustein z Klagenfurtu.

Lákadlo referenda

Další témata, na která teď Rakousko slyší, je i irské odmítnutí Lisabonské smlouvy a pachuť k EU.

Nový lídr sociální demokracie Werner Faymann, kteréhozítra potvrdí strana jako svého nového předsedu, už ve spřáteleném nejsilnějším rakouském deníku Kronen Zeitung volal koncem června po referendu v případě další verze eurosmlouvy.

„Byl to u této jinak proevropské strany velký obrat v myšlení, dokonce takový, že se v Rakousku rozvíjí debata o možném vystoupení z EU. Kronen jsou silně protiunijní a tím to ještě přiživují. Volby budou představovat velké politické zemětřesení,“ tvrdí politolog Günther Oris. Druhá nejsilnější strana, lidovci se zatím nejvyššími preferencemi, o ničem takovém nechce slyšet.

Pokud by se Svobodní dostali alespoň malým dílem k vládní moci, zařadilo by se Rakousko po bok souseda ze Švýcarska. Tam na podzim populistická strana SVP vyhrála volby po rasistické kampani proti přistěhovalcům. Teď prosazuje například přísné podmínky pro vydávání švýcarských pasů a navrhuje zakázat stavby minaretů.

S ostrou politikou vůči emigrantům sílí i pravice v Itálii. Vláda premiéra Silvia Berlusconiho poslala začátkem týdne tři tisíce vojáků na boj proti přílivu imigrantů. Koncem července vyhlásila dokonce stav nouze – v první polovině letošního roku totiž do země připlulo 10 600 lidí z Afriky, což je dvakrát více než loni.