Jako první se už ve 13:00 uzavřely volební místnosti v nejzápadnější spolkové zemi Vorarlbersku. Ve většině ostatních spolkových zemí budou moci lidé prezidenta vybírat až do 16:00 a ve Vídni a Tyrolsku ještě o hodinu déle. Celkem se dnes otevřelo více než 10.000 volebních místností.

Své hlasy do uren vhodili už oba prezidentští kandidáti. Alexander Van der Bellen hlasoval ve Vídni, Norbert Hofer v Pinkafeldu ve spoolkové zemi Burgenland, kde s rodinou žije. Svůj hlas odevzdali už i bývalý prezident Heinz Fischer a kancléř Christian Kern, kteří v uplynulých dnech veřejně podpořili Van der Bellena.

Na stranu kandidáta krajně pravicové FPÖ Hofera se dnes naopak postavila řada podobně smýšlejících politiků z celé Evropy. "Mnoho úspěchu" popřál Hoferovi například předseda nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, ve vítězství Hofera věří podle svého mluvčího také pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Na twitteru Hofera podpořila také politička francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) a neteř předsedkyně strany Marion Maréchalová-Le Penová. "Máš podporu patriotů z celého světa," napsala v němčině.

Jak hlasovali lidé, kteří přišli vhodit lístek do urny osobně, by mělo být jasné dnes kolem 19:30. Hlasy odevzdané korespondenčně se ale začnou sčítat až v pondělí, kdy by mohlo být také jasné, kdo usedne v kanceláři ve vídeňském Hofburgu. Ministerstvo vnitra ale minulý týden upozornilo, že oficiální výsledek možná oznámí až v úterý.

V květnu byl po sečtení hlasů z volebních místností na prvním místě Hofer, po přičtení hlasů z korespondenčního hlasování ale nakonec zvítězil Van der Bellen. Počet lidí, kteří si vybrali korespondenční způsob hlasování, je tentokrát oproti květnu o 20 procent nižší.

Nového prezidenta mohlo či stále může dnes vybírat celkem 6,4 milionu oprávněných voličů. Podle průzkumů veřejného mínění se dá čekat, že účast bude nižší než v květnu, kdy se druhého kola voleb zúčastnilo téměř 73 procent voličů.

Ve Vídni panuje nervozita, další opakování voleb si nikdo nepřeje

Obyvatelé Vídně se dnes probudili do mrazivého, ale slunečného dne. Podle místních médií je to ale pro Rakousko také den "osudový", protože voliči rozhodují, zda jejich příštím prezidentem bude nezávislý kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen nebo člen pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Pro řadu voličů, které oslovila redakce, jde dnes o mnohem více, než o výběr kandidáta pravice nebo levice. Jde o rozhodnutí o dalším směřování země, o volbu mezi demokracií a populismem.

Rakušané letos volí prezidenta už potřetí, z prvního kola voleb postoupili právě Van der Bellen a Hofer, květnové druhé kolo ale kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud. Původní termín opakovaných voleb se pak navíc musel z 2. října kvůli problémům s obálkami na korespondenční volbu přesunout na druhou adventní neděli.

Rakouské úřady se nyní snaží, aby vše proběhlo tak, jak má. Nervozita je proto značná. "Nemůžeme si tentokrát dovolit žádné chyby," říká předseda volební komise, která dohlíží na průběh hlasování v budově úřadu okrsku Josefstadt. "Vy jste chtěl uvnitř filmovat? Jdeme vám říct, že se to nesmí, musel byste mít zvláštní povolení," říká skupina čtyř úředníků s deskami plnými dokumentů, kteří dohlíží na dění kolem volební místnosti. Nechtějí nic ponechat náhodě. Ani oni nechtějí riskovat, že by neúspěšný kandidát prezidentskou volbu opět napadl u soudu.

Téma migrace

"Jsem hrozně naštvaná kvůli tomu, kolik za to vyhodili peněz," říká pětasedmdesátiletá paní Luise před volební místností v okrajové vídeňské čtvrti Simmering. V květnovém zrušeném hlasování tady jako v jediném z 23 okrsků rakouské metropole zvítězil kandidát FPÖ. Také paní Luise mu dala tentokrát svůj hlas. "Můj syn pracuje jako kuchař a dokonce i jeho kolegové, co jsou původně cizinci, budou hlasovat pro Hofera, aby nepřišli další (migranti) a nesebrali jim práci," dodává.

Téma migrace sehrálo v téměř roční předvolební kampani velkou roli. Heinz-Christian Strache, předseda krajně pravicové FPÖ, za niž kandiduje Norbert Hofer, dokonce řekl, že kvůli přílivu migrantů do země Rakousku hrozí občanská válka podobná té, jaká se v zemi odehrála ve třicátých letech minulého století.

Jedny z nejtěžších bojů této války se před více než osmdesáti lety vedly v okolí Dvoru Karla Marxe (Karl-Marx-Hof), slavného domu pro sociální bydlení postaveného v meziválečném období ve vídeňské části Heiligenstadt.

Těžké rozhodování

Manželé středního věku Martin a Elisabeth, kteří právě odvolili v jedné z heiligenstadtských volebních místností, považují Stracheho výroky za nepřípustné. Rakouská společnost podle nich ale polarizovaná je. "Rozhodování pro nás nebylo těžké, byla to volba mezi demokracií a populismem," říká pan Martin. "Snažili jsme se svým hlasem postavit proti evropskému trendu," říká jeho manželka. "Snad to bude stačit," dodává s rozpačitým úsměvem na tváři. Oba jsou ale prý každopádně rádi, že prezidentská kampaň skončila a země se bude opět věnovat důležitějším problémům.

Únava z dlouhé předvolební kampaně je znát u mnoha lidí. "Je to hlavně hrozná ostuda, úředníci to úplně zpackali," říká sedmdesátiletý pan Heinrich, který k volbám přišel rovněž s manželkou. Při rozhodování, komu dát svůj hlas, u něj hrál roli postoj kandidátů k Evropské unii. "V Evropě jste teď i vy, Češi a Slováci, díky Evropě máme sedmdesát let mír," říká a dodává, že právě kvůli proevropskému myšlení volil Van der Bellena. "Víte, manželka se narodila ještě v Olomouci a moje rodiče vyhnali po válce z jižní Moravy, od Hustopečí," říká pan Heinrich. Ví prý proto, co dokáže válka napáchat. "Jak to říkal váš prezident Masaryk: Pravda vítězí. Tak snad to tak bude i u nás," dodává na rozloučenou.