VYBERTE SI REGION

Rakušané zvažují, co s Hitlerovým rodným domem

Rakousko – „Každý rok tu je stejný cirkus," mumlá si jeden kolemjdoucí při pohledu na malé shromáždění před žlutou fasádou. Adolf Hitler i 70 let po své sebevraždě ze 30. dubna 1945 nadále vrhá stín na své rodiště Braunau am Inn. Píše o tom agentura AFP.

29.4.2015 21
SDÍLEJ:

Rodný dům Adolfa Hitlera v rakouském Braunau am Inn.Foto: čtk

Onoho 18. dubna pochodovalo městečkem na západě Rakouska u hranic s Bavorskem několik desítek antifašistů vyzbrojených slunečními brýlemi i přesto, že pršelo. Velká budova o 800 metrech čtverečních, před níž se shromáždili, je Hitlerův rodný dům. Symbolizuje minulost, která je dosud živá.

Organizátorka pochodu Astrid Hainzová obviňuje město, že dělá, jako kdyby tento dům neexistoval, ačkoli tu byl umístěn pamětní kámen k uctění oběti nacismu. „Je stále tady a je třeba s tím něco udělat. Je to naše povinnost," říká.

Rakouská vláda, která chtěla zabránit tomu, aby se dům stal cílem neonacistických poutí, v roce 1972 podepsala s majitelkou Gerlinde Pommerovou dohodu. Ta stanoví, že budova smí sloužit výhradně sociálně výchovným či administrativním účelům, vysvětluje mluvčí rakouského ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck.

A tak se Hitlerův dům, jak mu říkají místní, stal útočištěm pro handicapované osoby, tedy pro kategorii obyvatel, která byla obětí nacistického režimu.

Stát ztrácí trpělivost

Po 35 letech však paní Pommerová odmítla přistoupit na nezbytnou rekonstrukci, a tak dohoda pozbyla platnosti. Dvoupatrový dům je k velké lítosti státu, který za nájem dohromady zaplatil asi 240.000 eur (6,7 milionu Kč), od roku 2011 prázdný. 

„Vypsali jsme konkurz, ale uvažujeme i o vyvlastnění," říká Grundböck.

V Braunau se 17.000 obyvateli se vedou živé diskuse mezi těmi, kdo by chtěli udělat z domu útulek pro uprchlíky, a těmi, kdo by tu raději viděli muzeum osvobození Rakouska.

Majitelka domu zachovává mlčení. Její rodina vlastní lokalitu více než jedno století, s krátkou výjimkou nacismu.

„Zdědila dům a inkasuje peníze, aniž by dodržovala dohodu. Mohla by udělat gesto a věnovat dům republice," uvádí místní historik Florian Kotanko.

Nepohodlené dědictví

Stejně jako hrstka antifašistů, kteří sem každoročně přicházejí, Kotanko soudí, že by se město, kde se diktátor 20. dubna 1889 narodil, mělo s nepohodlným dědictvím vypořádat.

„Nemá smysl dům zbořit, protože lidé budou lokalitou stále fascinováni. Lidé chtějí vidět, kde se narodil ten, kdo byl schopen vyhladit velkou část obyvatel v Německu, v Rakousku a jinde," zdůrazňuje historik.

„Místní lidé si nezasluhují, aby byli kvůli domu hanobeni. Braunau není místem, kde byly páchány zločiny, jeho jediným zločinem je to, že se tu Hitler narodil," říká starosta Georg Wojak.

Obyvatelé města však zřejmě budou ještě dlouho konfrontováni s minulostí Braunau, o němž se Hitler zmiňuje ve své knize Mein Kampf. Někteří se začínají stavět minulosti odhodlaně tváří v tvář, ujišťuje šéfredaktorka místního listu Monika Raschhoferová.

Zvyk místních posílat turisty hledající dům na opačnou stranu je minulostí. „Když tu mám hosty, vždy jim ukazuji Hitlerův dům i pamětní kámen. Je to součást Braunau," říká.

Autor: ČTK

29.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies