VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Řecká umírněná levice souhlasí s přechodnou vládou na dva roky

Atény – V Řecku ve čtvrtek svitla naděje na vznik koaliční vlády s podporou nadpoloviční většiny parlamentu. Malá strana Demokratická levice (DIMAR) totiž naznačila, že by se mohla přiřadit k proevropským stranám a zapojit se do úsilí o záchranu řeckého členství v eurozóně.

10.5.2012
SDÍLEJ:

Předseda socialistů Evangelos Venizelos (vlevo) a řecký prezident Karolos PapouliasFoto: čtk

 Na dva roky by to za úkol měla přechodná vláda, která by ovšem musela začít vyjednávat o zmírnění současných podmínek zahraniční finanční pomoci, která stojí na drastických úsporných opatřeních v zemi. Vyplynulo to ze schůzky předsedy socialistů (PASOK) Evangelose Venizelose s šéfem strany DIMAR Fotisem Kuvelisem.

Venizelos, který byl dnes pověřen prezidentem, aby se po nedělních volbách pokusil o sestavení životaschopné koaliční vlády, vyjádřil naději, že se mu podaří sestavit alianci všech stran, jimž jde o záchranu Řecka před hospodářským kolapsem. Zhroucení podle něj hrozí, pokud se země zcela obrátí zády k eurozóně a přestane plnit dohody, na jejichž základě pobírá masivní finanční pomoc na splácení obrovského státního dluhu.

Demokratická levice, která před volbami i po nich jednoznačně vylučovala vstup do koalice s dosavadním vládním tandemem PASOK a konzervativní Novou demokracií (ND), by si přála, aby se domluvil větší počet stran v parlamentu vzešlém z nedělních předčasných voleb, které má spojovat snaha udržet Řecko v eurozóně a Evropské unii.

Formace DIMAR ostře kritizovala Koalici radikální levice (SYRIZA), která se jako druhá nejsilnější strana pokoušela o sestavení vlády a dnes se další snahy vzdala, že nevyvinula dostatečné úsilí a přiblížila zemi předčasným volbám. Těm se chce tato umírněná levice vyhnout, a proto navrhla, aby přechodná vláda s širokou podporou v parlamentu vládla do voleb do Evropského parlamentu v roce 2014.

Podle serveru deníku Kathimerini má DIMAR představu, že v široké koalici budou všechny velké strany, tedy i SYRIZA. Zároveň podle listu To Vima předpokládá, že je možné dosavadní dohody s eurozónou, které vedly k drastickým škrtům se snižováním mezd a důchodů a se zvyšováním daní, zrevidovat a „tvrdě vyjednat nové podmínky".

PASOK i ND, které jsou faktickými poraženými voleb, protože ztratily dosavadní nadpoloviční většinu v parlamentu, nyní připouštějí, že by pokus o vyjednání mírnějších podmínek stál za to.

Podle agentury AFP dnes vysoce postavená činitelka EU v Bruselu ale zopakovala, že o dosud uzavřených dohodách už v zásadě vyjednávat nelze. Připustila jen možnost kosmetického zásahu „na okraj".

Dosavadní kroky vůdce strany SYRIZA Alexise Tsiprase ale nenaznačují, že by chtěl v tomto duchu spolupracovat. Podle něj je zapotřebí v podstatě dosavadní dohody úplně hodit přes palubu.

Agentuře AP dnes sice řekl, že opuštění eurozóny by Řecko, ale i Evropu poškodilo. Neodklonil se ale od názoru, že ekonomické škrty vynucené mezinárodními věřiteli jsou příliš tvrdé a že je nutné je změnit. Pokračování v politice úspor v celé eurozóně podle Tsiprase povede k rozpadu 17členné eurozóny. Varoval přitom před tím, že zastavení evropské finanční pomoci Řecku by ohrozilo „sociální soudržnost kontinentu".

Proevropské strany ND a PASOK mají v parlamentu dohromady 149 poslanců v 300členném parlamentu. S 19 zákonodárci DIMAR by jim ale už stačilo mít pohodlnou většinu pro sestavení kabinetu.

Venizelos by měl v pátek dopoledne jednat s vůdcem ND Antonisem Samarasem o možnostech spolupráce.

Kromě čtyř zmíněných subjektů se do parlamentu dostaly ještě další tři strany. Konzervativní Nezávislí Řekové a Komunistická strana Řecka (KKE) už naznačili, že na vyjednávání o případné vládě se podílet nehodlají. V parlamentu jsou překvapivě i neonacisté ze strany Zlatý úsvit, s nimiž ale ostatní strany fakticky nekomunikují.

Řecko se před dvěma lety stalo první zemí eurozóny, která nezvládla splácet dluhy a musela požádat ostatní členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Celkem už má v různých formách pomoci přislíbeno až 240 miliard eur (asi šest bilionů Kč).

Řecký státní dluh dosáhl loni asi 165 procent hrubého domácího produktu, který je přes čtyři roky v neustálém propadu. Míra nezaměstnanosti v zemi vzrostla v lednu na nový rekord 21,8 procenta.

Autor: ČTK

10.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies