Na konci loňského roku se jim navíc nepodařilo zvolit nového prezidenta, což vede 
k nedělním předčasným volbám. Eurozóna se tak možná řítí do další krize a Řekové 
opět mohou hrát ústřední roli.

A proč si Evropa kvůli Aténám opět kouše nehty? Předvolební výzkumy totiž ukazují na vítězství Koalice radikální levice (SYRIZA) vedené Alexisem Tsiprasem. Necelý týden před volbami naznačují více než šestiprocentní náskok levicové strany. Podle průzkumu makedonské univerzity by mohla ve volbách získat 33,5 procenta hlasů, zatímco straně Nová demokracie (ND) premiéra Antonise Samarase plánuje dát hlas 27 procent voličů.

Populární lídr strany SYRIZA Tsipras tvrdí, že plánuje zemi udržet v eurozóně, ale také otevřeně prohlašuje, že chce ukončit škrty a zvrátit snižování minimální mzdy 
a veřejných rozpočtů. Tím by ale Řekové porušili podmínky, které jim věřitelé stanovili, když jim před několika lety pomáhali odvracet bankrot. Takový program je navíc jen těžko slučitelný se současnou pozicí země v eurozóně a mohl by, mírně řečeno, ohrozit stabilitu společné měny.

Tsipras vůbec dělá řeckým věřitelům vrásky. Nedávno se dokonce nechal slyšet, že zemi drží na uzdě „finančním waterboardingem" (metoda mučení). Ekonomika od roku 2008 propadla o 25 procent a více než čtvrtina lidí v produktivním věku je bez práce.

Ostře sledované volby

Přestože poloostrov začal vykazovat mírné známky oživení, není divu, že mnozí Řekové mají škrtání dost. Pokud ale SYRIZA v nedělních volbách skutečně zvítězí, mohou se Řekové brzy zmítat v další politické krizi. Není totiž jisté, zda získá dostatečnou většinu, aby vládla sama. Její šéf Tsipras zatím vyloučil koalici 
s kýmkoli kromě komunistů.

Levicová formace láká voliče na sliby, že skoncuje s přísnými úspornými opatřeními. V případě svého vítězství chce také SYRIZA vyjednat nové podmínky splátek.
Současná vláda takové sliby kritizuje jako nereálné a vítězství levice podle kabinetu nasměrují zemi z eurozóny. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker minulý pátek uvedl, že Řecko v eurozóně setrvá, musí ale nadále plnit své závazky.

Evropská komise si připravila různé scénáře pro povolební Řecko. Stále však věří, že odchod Atén z eurozóny je nepravděpodobný, jak poznamenal komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. „Soudržnost eurozóny není ohrožena, nebojíme se toho, co se stane 
v neděli v řeckých volbách. Připravili jsme se na všechny možné scénáře vývoje v Řecku," řekl. Také německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně řekla, že chce euro na Peloponéském poloostrově uchovat. „Myslím, že je třeba říci lidem i finančním trhům, že já, německá kancléřka, a také členové německé vlády jsme vždy prosazovali, aby Řecko zůstalo v eurozóně," řekla na nedávném 
britsko-německém summitu 
v Londýně.

Řecko podle Merkelové 
v posledních letech dodržuje finanční závazky vůči svým evropským partnerům. „Budeme se vždy řídit zásadou, že na jedné straně musejí Řekové odvést svůj díl práce, na straně druhé musíme my ukázat solidaritu," řekla.

Evropa nicméně přistupuje k nedělním volbám opatrně a řada lidí v ekonomických kruzích má bezesporu důvod k nervozitě. Miliony Řeků se však nechávají inspirovat Tsiprasem, který nedávno nadšeně prohlásil, že „budoucnost už začala" a že by měli občané být „optimističtí 
a šťastní".

Rozhodnou senioři?

Výsledky předčasných voleb mohou také do značné míry záviset na voličích starších 60 let. Ti tvoří podle statistik řeckého ministerstva vnitra téměř třetinu voličské základny. Senioři patří na rozdíl od mládeže k disciplinovaným účastníkům voleb a jejich váha může podle odhadů překročit více než polovinu všech hlasů.
K volbám může přijít 9,8 milionu oprávněných voličů. Voličů nad 65 let, kteří jsou již všichni v důchodu a kteří tvrdě pocítili prudké snížení svým příjmů v důsledku úsporných opatření kvůli ekonomické krizi, jsou skoro tři miliony.

Podle řeckých statistik tvoří největší skupinu u aktivního obyvatelstva voliči ve věku od 42 do 47 let, kterých je milion. Prvovoličů je přes 270 tisíc. Největší volební obvody jsou aténská předměstí 
s 1,4 milionu voličů. 

SYRIZA sdružuje mírné i radikály
Koalice radikální levice (známá pod zkratkou SYRIZA) je nejsilnější řeckou opoziční parlamentní stranou; po posledních volbách v červnu 2012 má v řeckém parlamentu 71 z celkových 300 poslanců. Od loňska je zastoupena i v Evropském parlamentu, kde z jejích řad zasedá šest z 21 řeckých europoslanců. Vznikla v roce 2004 původně jako aliance levicových i radikálně levicových subjektů. Obrovský vzestup jí přinesl stále hlubší propad Řecka do ekonomické krize a kritika tvrdých úsporných opatření vedoucích k vysoké nezaměstnanosti a pádu platů. Politickou stranou je SYRIZA od června 2012, ve volbách tehdy skončila druhá s 26,9 procenta hlasů za pravicovou Novou demokracií (ND) Antonise Samarase (jen o 2,8 procenta). Drtivého vítězství dosáhla SYRIZA v Aténách i druhém největším řeckém městě Soluni. Tsipras dostal dokonce od prezidenta nabídku na sestavení vlády, což se mu ale nepodařilo, protože koalici s pravicovými stranami tehdy odmítl.