Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Řecko se vrací ke svým termálním pramenům

Atény - Herkules zde znovu nabíral síly, nejslavnější lékař starověku Hippokratés chválil jejich blahodárné účinky. Vyznavači stovek termálních pramenů vyvěrajících v Řecku se dnes jmenují Evangelos či Stelios a jsou přesvědčeni o tom, že pravidelné omývání v těchto zřídlech působí příznivě na organismus, píše agentura AFP.

17.4.2014
SDÍLEJ:

Lázeňský komplex Thermopyly.Foto: ČTK/AP

Evangelos Kiriazis už dlouho nenavštívil lékaře. Šedesátník s klenutým hrudníkem a opálenou tváří má vlastní recept na detoxifikaci organismu, úpravu krevního tlaku, pročištění krve, uvolnění svalstva, okysličení těla, posílení kostí, zklidnění nervů a dokonce i vybělení zubů.

Magický lék vyvěrá z hory ve středním Řecku, nedaleko města Thermopoly, řítí se ze skály, zklidňuje se od jedné nádrže po druhou a stéká k moři zanechávaje ze sebou sirný zápach a mraky páry, jimiž prosvítají sluneční paprsky.

Evangelos si sám předepsal 300 koupelí ročně trvajících vždy půl hodiny. Voda má mezi 30 a 40 stupni Celsia.

Není sám. Onoho dubnového jitra se ve zřídle šplouchají jednasedmdesátiletý Stelios Joannidu, jenž je prameni věrný už 30 let, Paraskevi, který si sem přišel léčit svůj revmatismus, mladý manželský pár na dovolené a Alfred Weigel, důchodce z jižního Německa, mekky evropských léčivých koupelí, který nicméně přísahá jedině na Thermopyly.

"Voda mi vyléčila bolesti v kolenou a zádech. Je to tu více přírodní než v Německu," říká.

Abyste se dostali na místo, musíte projet kolem opuštěné benzinové pumpy, dešifrovat téměř nečitelné značení, minout dvacet let zavřený hotel, převléci se ve voze do plavek a překonat kývající se dřevěný můstek. Vstup je však zdarma a lokalita je přístupná v kteroukoli hodinu.

Místo slavné bitvy

Žádná cedule tu ovšem nevysvětluje, že thermopylský pramen je jedním z nejstarších, o němž píší starověcí historici, že se tu podle mytologie osvěžoval mezi svými dvanácti úkoly Herkules, nebo že tu byla svedena slavná bitva řeckých vojáků proti vojsku perského krále Xerxa I., v níž Řekové podlehli perské přesile.

"Máme výjimečné bohatství, ale špatně ho využíváme," říká generální tajemník Svazu řeckých lázní Markos Danas.

Thermopyly totiž nejsou jediným termálním zřídlem. Tektonická a vulkanická aktivita v Řecku obohatila zemi asi o 700 termálních pramenů s léčivými účinky.

Jen necelou stovku z nich lidé využívají. Mnoho těchto zřídel je volně přístupných, leží ve volné přírodě nebo je jejich okolí jen minimálně upraveno. A to dokonce i na tak turisty oblíbených ostrovech, jako jsou Santorini, Kos nebo Mylos, kde pramenů využívají především místní.

Méně než desítka pramenů má dobrou infrastrukturu, jak z hlediska terapeutického, tak turistického, konstatuje Markos Danas. "Prameny spravují léta obce, a to omezuje jejich možnosti rozvoje," soudí.

Účinky hydroterapie studoval už Hippokratés

Časy se však mění. "Řecko vynalezlo léčbu termálními prameny před tisíci lety. Ještě v období před Kristem byla zřídla místem, kde se lidé setkávali, jak za léčebnými, tak náboženskými i společenskými účely," vysvětluje profesor hydrogeologie na soluňské univerzitě Zisis Aggelidis. Hippokratés (460-377 př. n. l.), zakladatel moderního lékařství, byl prvním, kdo studoval účinky hydroterapie.

V moderní době se zrodila některá známá lázeňská města, jako je Lutraki nedaleko Korintu, nebo Edipsos na ostrově Euboia, kde se v pramenech koupal podle Plútarcha římský generál Sulla.

V posledních pěti letech však kvůli ekonomické krizi poklesl počet návštěvníků lázní, zejména proto, že pobyty už nehradí pojišťovna. Podle studie Svazu lázeňských měst klesla návštěvnost o polovinu.

Aby obce přilákaly investory, sázejí na nedávno přijatý předpis Evropské unie, podle něhož lze platit léčbu v zahraničí. V rámci rozsáhlého privatizačního programu bylo dáno do prodeje několik řeckých termálních zdrojů. O Thermopyly dosud nikdo neprojevil zájem.

Autor: ČTK

17.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dílčí výsledky houbařských výprav Jiřího Laštůvky z uplynulého týdne.
2 4

Hlinecký houbař nanosil za týden z lesa přes tisíc hřibů

Ilustrační foto
18

Do půlky srpna má být mírně chladněji a deštivěji, než je zvykem

Zeman bude do krajů nadále jezdit, podle Ovčáčka to není kampaň

/ANKETA/ Prezident Miloš Zeman bude v návštěvách krajů od září pokračovat, nejsou součástí předvolební kampaně, míní prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvážit cesty, případně zahrnout náklady na ně jako bezúplatné plnění do volebního limitu, by měl Zeman podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jana Outlého. Zeman bude v přímé volbě usilovat o znovuzvolení, limit nákladů pro každého kandidáta je 50 milionů korun.

V Lokti zahynul mladý motokrosař

Motokrosové mistrovství světa v Lokti si vybralou krutou daň. V sobotním závodě evropského šampionátu do 85 ccm 13letý Moldavan Igor Cuharcius havaroval při dopadu svého stroje na dvojskoku z horní části okruhu.

Myslivci rozmisťovali pachové ohradníky. Ty mají zabránit migraci divočáků

/VIDEO/ Tisíce kelímků s pěnou a koncentrátem, stovky myslivců, desítky kilometrů. Tak v sobotu vypadala hranice zlínského okresu od brzkých ranních hodin.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení