Podle serveru deníku Ta Nea tím justice odpálila "bombu" v době vyjednávání mezi Řeckem a mezinárodními věřiteli o pokračování úvěrové pomoci zadlužené zemi. Věřitelé mimo jiné požadují ještě další snížení výdajů v beztak osekaném důchodovém systému.

Rozhodnutí se netýká důchodů bývalých státních zaměstnanců, kterých je ale oproti osobám dříve činným v soukromém sektoru jen menšina.

Podle serveru deníku Kathimerini soud při vědomí nedozírných dopadů tohoto rozhodnutí zároveň nenařizuje zpětné proplácení rozdílů za uplynulé období. Výjimku mají ti důchodci, kteří se proti snížení penzí odvolali k justici a kteří se tedy mají dočkat dorovnání i se zpětnou platností. Těch je ale v porovnání s celkovou populací seniorů jen minimum.

Snížení penzí v listopadu 2012 o pět až deset procent bylo jednou ze série podmínek pro spuštění druhého záchranného programu pro Řecko, na kterém se s Aténami domluvila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) a který zajistil zemi zvýhodněné úvěry v hodnotě desítek miliard eur.

Soud ve svém nálezu přijatém v úterý ale zároveň nezpochybňuje podobné zásahy provedené v období let 2010 a 2011, kdy Řecko přijímalo s mezinárodními věřiteli první záchranný program. Tehdejší škrty byly prý provedeny pod tlakem "výjimečných okolností" a na základě potřeby tehdejší vlády "okamžitě reagovat na krizi".

V pozdějším období ale stát podle soudu porušil ústavní právo penzistů na sociální zabezpečení. Skokově totiž snížil jejich životní úroveň kombinací prudkého snížení důchodů a zvýšení životních nákladů. Celkově se důchodcům od začátku krize snížily penze v průměru asi o třetinu.

Správní soud proti škrtům nezasáhl poprvé. Loni například zakázal snížení platů příslušníků bezpečnostních složek, tedy policie, armády, hasičských sborů a námořnictva. Předchozí vláda se tomu podřídila s několikaměsíčním zpožděním, aniž rozdíl úplně dorovnala právě s poukazem na finanční krizi.