„Měli bychom si víc vážit těch, kteří leží v zemi pod naším městem. Bez jejich oběti by Rusko vůbec nemuselo existovat," citoval deník vůdce hledačské skupiny Denise Děrjabkina, který pracuje jako manažer v tabákové firmě.

Sedmdesát let poté, co krvavá bitva mezi rudoarmějci a nacistickými útočníky skončila, má mnoho Rusů pocit, že by se ke slavnému vítězství měli hlásit s větší hrdostí.

Referendum

Sílí také volání po návratu k tehdejšímu názvu města a zdá se, že obyvatelé Volgogradu budou o případném přejmenování na Stalingrad skutečně rozhodovat v referendu.

Nápad má mocné zastánce. „Není žádným tajemstvím, že jsem vždy byl rozhodně pro přejmenování města. Pomohlo by to i ekonomice a investicím," napsal na sociální síti Twitter ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Pochválil přitom volgogradské radní za to, že město zatím přejmenovali alespoň po čas oslav konce slavné bitvy.

Zastávka metra v Paříži

Za vypsání referenda se postavila i předsedkyně ruského senátu a exguvernérka Petrohradu Valentina Matvijenková. „Je to po celém světě známé jako místo, kde se zvrátila druhá světová válka," řekla stanici RT s tím, že jméno Stalingrad nese i jedna ze zastávek pařížského metra.

Petici za přejmenování města už loni spustila ultrakonzervativní organizace Odborový svaz ruských občanů. Tatáž skupina chce například pohnat před soud posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova za to, že podle nich způsobil rozpad SSSR.

Pokud by se město skutečně přejmenovalo, bylo by to už potřetí za sto let. Od 16. století až do roku 1925 neslo jméno Caricyn podle nedaleké řeky Carica, poté se na počest diktátora Josifa Stalina přejmenovalo na Stalingrad. Jméno pak po odsouzení Stalinova kultu 
v roce 1961 změnili na neutrální Volgograd.

Stalingrad.