VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Riceová v Moskvě: řeší radar a podporuje bojovníky za lidská práva

MOSKVA - Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová hodlá v Rusku podpořit hnutí za lidská práva. Údajně se má zasadit o výstavbu budovy/instituce, která by se měla zabývat porušováním lidských práv ze strany státu.

13.10.2007
SDÍLEJ:

Condoleezza Riceová v MoskvěFoto: AP Photo/Ivan Sekretarev

"Mělo by se jednat o jakýsi dovolací prvek ruských občanů proti birokratické státní zvůli, která mnohdy výrazným a neoprávněným způsobem zasahuje do života ruských občanů," uvedla Riceová, která v nejbližších dnech plánuje cestu do Mosky a v Kremlu se chce sejít i se zástupci hnutí za lidská práva, především s předsedkyní místního Helsinského výboru Tatianou Loškinovou a zástupkyní hnutí Demos Světlanou Ganuškinovou.

Napodobí tak francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se během návštěvy s představiteli hnutí také sešel a přislíbil jednání o samotném dodržování lidských práv se samotným prezidentem Putinem.

USA dlouhodobě podobně jako ostatní západní mocnosti ostře kritizují dodržování lidských práv v Rusku a vysokou míru korupce.

Riceová v Moskvě pohořela

Rusko stále odmítá americký záměr vybudovat ve střední Evropě protiraketový obranný štít. Názor Kreml nezměnil ani po včerejších jednáních s americkou ministryní zahraničí Condoleezou Riceovou a ministrem obrany Robert Gatesem.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva považuje štít za „potenciální hrozbu“, kterou hodlá neutralizovat.

Riceová trvala naopak na tom, že protiraketový štít, jehož součástí by měl být radar v České republice a protiraketová základna v Polsku, žádnou hrozbu pro Rusko nepředstavuje. Riceová včera nejprve jednala s prezidentem Vladimirem Putinem.

Po setkání s ním ona a ministr obrany Gates vedli rozhovory se svými ruskými protějšky Sergejem Lavrovem a Anatolijem Serďukovem. Po jednáních však obě strany mohly pouze konstatovat, že se jejich názory v ničem nesblížily.

Rusko stále trvá na tom, že protijaderný štít ve střední Evropě by vychýlil strategickou rovnováhu. Bushova administrativa však nechce od svých záměrů ustoupit.

Američané tvrdí, že systém otřebují jako ochranu před státy s nepředvídatelným chováním jako jsou Írán a Severní Korea.

Nesouhlas Moskvy se štítem chtějí řešit tím, že Rusko nějak zapojí do tohoto obranného systému. Problémem ve vztazích mezi oběma velmocemi zůstává také otázka zpřísnění sankcí vůči Íránu. Spojené státy tvrdí, že Írán chce vyrábět jaderné zbraně.

Prezident Putin, který příští týden letí na státní návštěvu Íránu, ale prohlásil, že není důkaz, že by Teherán měl takový záměr.

 

13.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Akademici odmítají děkana. Opisoval

DOTYK.CZ

Chyťte doktora! Nemocnice kupují lékaře už během studia. Nabízí jim i sto tisíc

Favorizovaný Macron chce nafouknout věznice

Méně práce, víc strážníků, zdanění boháčů, zubař zdarma. To jsou trumfy, se kterými hodlá Emmanuel Macron vyhrát francouzské prezidentské volby.

FOTO: Na Šumavě řádili vlci. Dokázali zabít statného jelena

Mrtvý jelen, kterého se podařilo najít nedaleko Borových Lad na rozhraní Klatovska a Prachaticka, podle všeho výrazně ovlivní novodobý pohled na vlky na Šumavě. Dosud totiž měli ochránci přírody potvrzené zprávy jen o dvou jedincích, kteří se pohybovali nezávisle na sobě na velkém území. Tohoto jelena ale nejspíše ulovili dva, možná i tři vlci společně.

Merkelová má podíl na smrti ženy exkancléře Kohla, tvrdí jeho syn

Nynější německá kancléřka Angela Merkelová přispěla k 16 let staré sebevraždě nemocné ženy bývalého kancléře a svého mentora Helmutha Kohla. V rozhovoru pro list Die Zeit to tvrdí nejstarší syn manželů Kohlových Walter. Podle něj Merkelová svému spolustraníkovi Kohlovi a jeho rodině ublížila, když se před 18 lety údajně podlým způsobem zachovala během skandálu se sponzorskými dary pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Merkelová, které se tehdy přezdívalo "Kohlovo děvčátko", prý v rámci mocenského boje v CDU zradila i svou přítelkyni Hannelore Kohlovou.

Trump zrušil další dekret. Transsexuální studenti si nemohou vybrat toalety

Americký prezident Donald Trump ve středu zrušil spory vyvolávající dekret svého předchůdce Baracka Obamy, který umožňoval studentům se změněnou pohlavní identitou svobodnou volbu záchodků. V ožehavé společenské otázce, která byla v minulých letech příčinou řady právních pří, tak došlo k dalšímu zásadnímu obratu. Nyní bude záležet na jednotlivých státech, jaký zvolí přístup k právům příslušníků sexuálních menšin.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies