VYBERTE SI REGION

Rodinné klany děsí Německo, určují pravidla a brutálně je prosazují

Berlín – Neobyčejná loupež šperků v luxusním berlínském obchodním domě KaDeWe. Přepadení mezinárodního pokerového turnaje, rovněž v Berlíně. Oblasti Porúří, do nichž se téměř neodváží ani policie. Všechny tyto případy mají jedno společné: mnoho podezřelých pochází z rodinných klanů, které policie považuje za obtížně integrovatelné.

19.1.2016 11
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Zejména v Berlíně, Severním Porýní-Vestfálsku a Dolním Sasku jsou členové klanů podezíráni, že se podílejí na ilegální činnosti v prostředí prostituce nebo obchodu s drogami.

Z hlediska „eroze právního státu" patří k nejnebezpečnějším skupinám organizované kriminality libanonské klany, tvrdí odborový svaz německé policie (GdP). Bezpočet trestných činů se podle něj odehrává v prostředí vyhazovačů, nočních podniků a hazardu.

„Také Brémy mají zhruba deset let problémy s jedním rodinným klanem, zejména pokud jde o obchod s drogami v nemalém množství, a policii staví před velkou výzvu," říká brémský šéf GdP Jochen Kopelke, jehož citovala agentura DPA.

Libanonské rodiny

Jak vyplývá z interní situační zprávy policejního prezidia v Duisburgu, udávají ve čtvrti Marxloh tón dvě velké libanonské rodiny. Marxloh je pověstná městská část, do jejíž ulic se policie odvažuje pouze s posilami. Obchod s drogami, výpalné, vloupání, výtržnosti – teprve od posílení policie loni v létě se násilí v duisburských ulicích pomalu uklidňuje.

Na vrcholu berlínského podsvětí jsou nesporně velké arabské klany, řekl loni deníku Bild starosta městské části Neukölln Heinz Buschkowsky. „Určují pravidla, nejbrutálnějším způsobem je prosazují a když to musí být, tak i zbraněmi," postěžoval si Buschkowsky.

Mhallamíjští Kurdové

Zločinecké klany bývají označovány jako kurdsko-libanonské klany, arabské rodiny nebo takzvaní mhallamíjští Kurdové. Do této skupiny v Německu patří podle odhadů kolem 15.000 lidí. Ale proč právě její příslušníci jsou tak často v ohnisku policejního vyšetřování? Podle názoru expertů na islám a migraci lze jejich kriminální struktury vysvětlit jejich negativními uprchlickými zkušenostmi v uplynulých téměř 100 letech.

Migrací arabskojazyčné etnické skupiny mhallamíjských Kurdů se zabýval berlínský odborník na islám Ralph Ghadban. V prvních desetiletích minulého století jich uprchly tisíce z ekonomických důvodů z vesnic v jihovýchodní části Turecka do libanonského hlavního města Bejrútu, vysvětluje Ghadban. Místo toho, aby si našli práci a novou vlast, bylo s nimi jednáno jako s malomocnými. Dospělí nebyli přijati do žádného zaměstnání, děti nesměly navštěvovat školy. V ghettech byli odkázáni sami na sebe, což ještě dnes vysvětluje jejich těsnou soudržnost.

Restriktivní politika

Když v Libanonu vypukla občanská válka, nastala druhá uprchlická vlna. Mnozí v 80. letech odešli do Německa, většina se usadila v Berlíně, Essenu a Brémách. V určitém ohledu se jejich osud opakoval. Restriktivní integrační politikou se mhallamíjští Kurdové v Německu opět cítili vyloučeni, říká Ghadban. Žádosti o azyl byly odmítány, kvůli často chybějícím dokladům však mhallamíjští Kurdové nemohli být vyhoštěni. „Byli úmyslně vytlačeni na okraj společnosti s cílem přimět je k návratu," tvrdí Ghadban.

„Zásadním problémem byl rozšířený názor, že mnoho přistěhovalců v Německu natrvalo nezůstane," říká další expert na islám Mathias Rohe z univerzity v Erlangenu. Proto prý nebyl podniknut žádný pokus je rychle začlenit do systému. „Ti lidé místo toho hledali zastání v rodinném prostředí, a tak byly opět vybudovány známé klanové struktury s prastarými mechanismy," říká Rohe.

Ghadban dodává, že tito lidé mají nepřátelský postoj ke všemu, co je jim cizí. „Nerespektují naše zákony, nýbrž vnímají Německo jako vykořisťovatel­skou zemi."

Pašování drog

Podle vědců jsou klanovými strukturami zasaženy hlavně Berlín, Brémy, Lüneburg, Hildesheim, Essen a Duisburg.

Německá policie loni v oblasti organizovaného zločinu vyšetřovala 13 libanonských skupin. Šlo o praní špinavých peněz či násilnou kriminalitu, ale hlavně o pašování drog a obchod s omamnými látkami. Podle statistiky Německého kriminálního úřadu (BKA) se libanonské skupiny při páchání organizovaného zločinu řadí na deváté místo, a jsou tak před Rumuny a Rusy. Dohromady přitom v Německu žije pouze 35.000 Libanonců, což je 0,04 procenta populace.

Nově se klany podílejí také na obchodu s uprchlíky. V Essenu policie počátkem listopadu rozbila mezinárodně působící gang převáděčů. Patnáct obviněných prý Libanoncům a Syřanům vystavovalo falešné cestovní doklady a víza. Podle vyšetřovatelů si za své služby účtovali 10.000 eur (270.000 Kč) za každého člověka. Jde prý o příslušníky jednoho libanonsko-kurdského rodinného klanu z národnostní skupiny takzvaných mhallamíjských Kurdů. Policie o nich dobře ví a jsou i mediálně známí.

Autor: ČTK

19.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:
Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Theresa Mayová o brexitu. Velká Británie nechce podrývat jednotnou EU

Londýn – „Nevstupujeme do jednání s Evropskou unií s tím, že jednání zkrachují. Žádná dohoda by byla pro Británii lepší než špatná dohoda."

Bezpečně se v Česku cítí čtyři z pěti lidí, víc než před rokem

Praha - Pocit bezpečí v Česku proti loňsku vzrostl. Bezpečně se zde cítí 81 procent lidí, před rokem to bylo 76 procent, zjistil průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Bezpečnostní situaci v Evropě ale víc než polovina hodnotí jako špatnou a podle čtyř z pěti dotázaných se v uplynulých pěti letech zhoršila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies