VYBERTE SI REGION

Rodiny odsouzených novinářek požádaly o milost

Washington – Rodiny dvou amerických novinářek, které byly v pondělí odsouzeny v KLDR ke 12 letům nucených prací, požádaly severokorejské úřady o milost.

9.6.2009 4
SDÍLEJ:

Euna Leeová a Laura Lingová z americké stanice Current TV.Foto: REUTERS

Poukázaly mimo jiné na to, že reportérka Laura Lingová je vážně nemocná a žurnalistka Euna Leeová má čtyřletou dceru. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová prohlásila, že její vláda dělá maximum pro to, aby byly ženy osvobozeny.

Šestatřicetiletá Leeová a dvaatřicetiletá Lingová byly v pondělí v procesu uzavřeném pro cizince odsouzeny ke 12 rokům převýchovy v pracovním táboře za to, že nezákonně vstoupily na severokorejské území, když na hranici Číny a KLDR v březnu natáčely dokument o severokorejských uprchlících.

Není jasné, zda se ženy skutečně pokusily tajně proniknout na území KLDR, nebo severokorejští pohraničníci překročili hranici do Číny a zadrželi je tam. Příbuzní novinářek, které pracovaly pro americkou stanici Current TV, v prohlášení označili zprávy o rozsudku za šokující a uvedli, že se obávají o duševní zdraví obou žen.

„Žádáme severokorejskou vládu, aby projevila soucit, udělila Lauře a Euně milost a dovolila jim vrátit se domů ke svým rodinám. Doufáme, že vlády USA a KLDR dospějí k dohodě, jejímž výsledkem bude propuštění dívek,“ citoval ze společného komuniké rodin zpravodajský server BBC.

Tři měsíce ve vazbě

„Domníváme se, že tři měsíce, které (novinářky) strávily ve vazbě s minimální možností komunikovat se svými rodinami, jsou dostatečně dlouhé,“ dodává se v textu. Americká novinářka korejského původu Leeová a Američanka čínského původu Lingová byly ve vazbě nepřetržitě od svého zatčení na čínsko-severokorejské hranici 17. března.

Otázkou je, zda má Pchjongjang doopravdy v úmyslu nyní ženy poslat do vězení či do jednoho ze svých gulagů, v nichž podvyživení vězni vykonávají těžké práce v továrnách, uhelných dolech či na rýžových polích. Někteří analytikové se domnívají, že se Pchjongjang spíš pokusí využít incidentu s novinářkami k nátlaku při budoucím vyjednávání se Západem o svém jaderném a zbrojním programu.

V regionu nyní panuje zvýšené napětí po květnové severokorejské jaderné zkoušce a několika testech severokorejských raket. Západ se snaží KLDR přesvědčit, aby od svého nukleárního programu ustoupila, a Rada bezpečnosti OSN debatuje o případném zpřísnění sankcí vůči tomuto izolovanému komunistickému režimu.

Zatčení nesouvisí s jaderným programem KLDR

Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs nicméně upozornil, že rozsudek nad oběma ženami by neměl být s diskusemi kolem severokorejského jaderného programu spojován. „Kdyby je (severokorejští vůdci) chtěli využít pro nějaké jiné účely, udělali by z jejich případu v domácích médiích velkou věc. To, že se tak nestalo, ve mně vzbuzuje naději, že bude možné dosáhnout dohody,“ souhlasí s Gibbsem B.R. Myers, odborník na severokorejskou ideologii na univerzitě v jihokorejském městě Pusan.

Severní Koreu za odsouzení novinářek kritizovaly i organizace pro lidská práva, včetně Amnesty International. Na podporu uvězněných žen se ve velkých amerických městech konaly manifestace.

Autor: ČTK

9.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies