VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rok po zemětřesení žijí stovky tisíc lidí v táborech

Haiti: Rok po zemětřesení žije na Haiti stále 800.000 lidí v táborech

10.1.2011
SDÍLEJ:

Rok po zemětřesení žije na Haiti stále 800.000 lidí v táborechFoto: čtk

Uvedla to Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) krátce před výročím katastrofy, která 12. ledna 2010 postihla tento karibský ostrov.

Zemětřesení na chudém Haiti mělo sílu 7,2 stupně Richterovy škály s epicentrem v hloubce 17 kilometrů pod povrchem nedaleko metropole Port-au-Prince.

Otřesy zabily 230.000 až 300.000 lidí a zhruba 1,5 milionu osob přišlo o střechu nad hlavou. Nějak postižena byla třetina z devíti milionů obyvatel.

Přidala se cholera

Navíc obyvatele Haiti trápí epidemie cholery. Počet obětí soustavně rostě a nejspíš už dosáhl hranice 3500. K 29. pro­sinci bylo zaznamenáno 3481 úmrtí. Od propuknutí epidemie před deseti týdny se nakazilo 157.300 lidí, informovalo haitské ministerstvo zdravotnictví.

Na Haiti každý den v průměru zemře nejméně 22 lidí. Je to sice méně než v předchozích týdnech, kdy na infekci umíralo až 60 osob denně, ale experti varují, že skutečný počet mrtvých i nemocných je mnohem vyšší než se oficiálně uvádí.

Experti mezinárodních organizací počítají s tím, že v následujících dvanácti měsících se může nakazit až 400.000 obyvatel tohoto více než osmimilionové­ho státu.

Údaje o zemětřesení na Haiti, které tuto chudou zemi postihlo před rokem:

* Datum: 12. ledna 2010

* Síla otřesů: 7,2 stupně Richterovy škály s epicentrem v hloubce 17 kilometrů pod povrchem nedaleko metropole Port-au-Prince; otřesy byly nejsilnějším zemětřesením na Haiti za posledních 200 let; ostrov v dalších dnech vyděsila ještě řada následných otřesů.

* Počet obětí: zhruba 230.000 (podle haitské vlády až 300.000 – katastrofa by tak byla druhým nejtragičtějším zemětřesením v historii); nějak postižena byla třetina z devíti milionů obyvatel; o domov přišel milion Haiťanů; mrtvé či pohřešované mělo přes 20 zemí (nejvíce obětí Brazílie a USA); zemřela i řada diplomatů OSN včetně šéfa mise na Haiti Hediho Annabiho; někteří lidé pod sutinami přežili i řadu dní.

* Škody: nejméně osm miliard dolarů (150 miliard Kč); ze tří čtvrtin bylo zničeno Port-au-Prince, mimo jiné prezidentský palác, parlament, nemocnice či katedrála; ještě více bylo postiženo město Leogane (80 až 90 procent budov); zhruba z poloviny byla zničena i města Jacmel, Gressier a Carrefour na různých místech Haiti; obnovu infrastruktury komplikují sezonní lijáky, hurikány, záplavy a sesuvy půdy.

* Bezpečnostní situace: vzápětí po katastrofě sužoval postižená místa chaos a rabování, mezi přeživšími bylo znát napětí kvůli pomalé a nedostatečně koordinované pomoci; hrůzu vzbuzovaly ozbrojené gangy a 6000 uprchlých trestanců; na pořádek kromě vojáků OSN dohlíželi také Američané a místní haitská policie; skandál vypukl v souvislosti se skupinou amerických baptistických misionářů, kteří byli obviněni, že se z Haiti pokusili propašovat 33 údajných sirotků.

* Zdravotní rizika: kvůli těžkým zraněním a infekcích musely být tisícovkám pacientů amputovány končetiny; lékaři přistoupili k velké očkovací kampani, která má ochránit 700.000 dětí proti nebezpečným chorobám (spalničkám, záškrtu, tetanu a černému kašli); na ostrově začala řádit tuberkulóza a cholera, která si k 29. prosinci 2010 vyžádala již 3481 úmrtí, přičemž počet obětí stále roste.

* Technická pomoc: role hlavního koordinátora se od prvních dnů ujaly USA, na ostrov vyslaly vojáky, kteří pomáhali s odklízením trosek a zjišťovali bezpečnost, postupně jich zde bylo až 22.000; do pátrání po obětech se zapojilo kolem 70 zahraničních týmů s téměř 2000 záchranáři a 160 psy; pomoc poskytla také řada vlád světa, nevládních organizací, firem i celebrit; spolupředsedání komisi pro obnovu Haiti se ujal americký exprezident Bill Clinton.

* Finanční pomoc: dárcovská konference v OSN, kterou loni v březnu zaštítily USA, Kanada, Francie, Španělsko, Brazílie a EU, vynesla 5,3 miliardy dolarů (80 miliard Kč), Haiti získalo také příslib 9,9 miliardy dolarů dlouhodobé pomoci; finance poskytla Světová banka (100 milionů dolarů), o odpuštění dluhů rozhodl MMF, Meziamerická rozvojová banka či skupina vyspělých zemí G7.

* Pomoc ČR: při humanitárních sbírkách se během prvních tří měsíců po katastrofě shromáždilo na 130 milionů Kč; vláda schválila pomoc ve výši 20 milionů Kč; Praha rozhodla o uvolnění 32 milionů Kč, finančně přispět se rozhodla i další města a kraje; na Haiti vycestovali pracovníci z Arcidiecézní charity Olomouc, ADRY či organizace Člověk v tísni; liberečtí dobrovolníci z Hand for Help na ostrově postavili polní nemocnici, otázkou zůstává její další financování.

Autor: ČTK

10.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka oznámil 2. května v Praze rozhodnutí podat demisi své vlády.
4 9

Krize ovlivnila preference, ČSSD ztrácela více než ANO

Prezident Milos Zeman jmenoval 24. května na Pražském hradě Ivana Pilného ministrem financí.
AKTUALIZOVÁNO
16 12

Ve vládě skončil Andrej Babiš, Pilný dokončí jeho misi

Britové vypustili největší vzducholoď světa. Je delší než Airbus A380

/FOTOGALERIE/- Britský Airlander 10 je se svými 92 metry delší než největší Airbus A380. A samozřejmě je také největší vzducholodí dneška. Nyní je po loňské havárii opět zpátky ve hře o komerční nasazení. Absolvoval totiž bez potíží svůj v pořadí třetí zkušební let.

Policie z Manchesteru: útočník nejednal sám, jde o síť, kterou rozplétáme

Britští vyšetřovatelé se snaží zmapovat poslední pohyb sebevražedného atentátníka Salmana Abediho. Podle nich byl součástí širší teroristické sítě.

AKTUALIZOVÁNO

Bělobrádek zavítá na sjezd landsmanšaftu. Jako nejvýše postavený český politik

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Půjde tak zatím o nejvýše postaveného českého politika, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Trump chce snížit příspěvek OSN, ta varuje, že nedokáže pokračovat v práci

Pokud americký prezident Donald Trump skutečně sníží finanční prostředky, které Spojené státy poskytují Organizaci spojených národů, nebude tato organizace schopna pokračovat v práci. Uvedl to její mluvčí. OSN chce s Washingtonem jednat o možné finanční reformě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies