Rok po zemětřesení žijí stovky tisíc lidí v táborech

Údaje o zemětřesení na Haiti, které tuto chudou zemi postihlo před rokem:

* Datum: 12. ledna 2010

* Síla otřesů: 7,2 stupně Richterovy škály s epicentrem v hloubce 17 kilometrů pod povrchem nedaleko metropole Port-au-Prince; otřesy byly nejsilnějším zemětřesením na Haiti za posledních 200 let; ostrov v dalších dnech vyděsila ještě řada následných otřesů.

* Počet obětí: zhruba 230.000 (podle haitské vlády až 300.000 – katastrofa by tak byla druhým nejtragičtějším zemětřesením v historii); nějak postižena byla třetina z devíti milionů obyvatel; o domov přišel milion Haiťanů; mrtvé či pohřešované mělo přes 20 zemí (nejvíce obětí Brazílie a USA); zemřela i řada diplomatů OSN včetně šéfa mise na Haiti Hediho Annabiho; někteří lidé pod sutinami přežili i řadu dní.

* Škody: nejméně osm miliard dolarů (150 miliard Kč); ze tří čtvrtin bylo zničeno Port-au-Prince, mimo jiné prezidentský palác, parlament, nemocnice či katedrála; ještě více bylo postiženo město Leogane (80 až 90 procent budov); zhruba z poloviny byla zničena i města Jacmel, Gressier a Carrefour na různých místech Haiti; obnovu infrastruktury komplikují sezonní lijáky, hurikány, záplavy a sesuvy půdy.

* Bezpečnostní situace: vzápětí po katastrofě sužoval postižená místa chaos a rabování, mezi přeživšími bylo znát napětí kvůli pomalé a nedostatečně koordinované pomoci; hrůzu vzbuzovaly ozbrojené gangy a 6000 uprchlých trestanců; na pořádek kromě vojáků OSN dohlíželi také Američané a místní haitská policie; skandál vypukl v souvislosti se skupinou amerických baptistických misionářů, kteří byli obviněni, že se z Haiti pokusili propašovat 33 údajných sirotků.

* Zdravotní rizika: kvůli těžkým zraněním a infekcích musely být tisícovkám pacientů amputovány končetiny; lékaři přistoupili k velké očkovací kampani, která má ochránit 700.000 dětí proti nebezpečným chorobám (spalničkám, záškrtu, tetanu a černému kašli); na ostrově začala řádit tuberkulóza a cholera, která si k 29. prosinci 2010 vyžádala již 3481 úmrtí, přičemž počet obětí stále roste.

* Technická pomoc: role hlavního koordinátora se od prvních dnů ujaly USA, na ostrov vyslaly vojáky, kteří pomáhali s odklízením trosek a zjišťovali bezpečnost, postupně jich zde bylo až 22.000; do pátrání po obětech se zapojilo kolem 70 zahraničních týmů s téměř 2000 záchranáři a 160 psy; pomoc poskytla také řada vlád světa, nevládních organizací, firem i celebrit; spolupředsedání komisi pro obnovu Haiti se ujal americký exprezident Bill Clinton.

* Finanční pomoc: dárcovská konference v OSN, kterou loni v březnu zaštítily USA, Kanada, Francie, Španělsko, Brazílie a EU, vynesla 5,3 miliardy dolarů (80 miliard Kč), Haiti získalo také příslib 9,9 miliardy dolarů dlouhodobé pomoci; finance poskytla Světová banka (100 milionů dolarů), o odpuštění dluhů rozhodl MMF, Meziamerická rozvojová banka či skupina vyspělých zemí G7.

* Pomoc ČR: při humanitárních sbírkách se během prvních tří měsíců po katastrofě shromáždilo na 130 milionů Kč; vláda schválila pomoc ve výši 20 milionů Kč; Praha rozhodla o uvolnění 32 milionů Kč, finančně přispět se rozhodla i další města a kraje; na Haiti vycestovali pracovníci z Arcidiecézní charity Olomouc, ADRY či organizace Člověk v tísni; liberečtí dobrovolníci z Hand for Help na ostrově postavili polní nemocnici, otázkou zůstává její další financování.