VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozsáhlé záplavy na Balkáně si vyžádaly 44 obětí

Bělehrad/Sarajevo - Záplavy na Balkáně si vyžádaly už nejméně 44 lidských životů. S odvoláním na místní úřady to uvedla agentura AFP. Situace v nejhůře postižených oblastech středního a západního Srbska a na jihovýchodě Bosny a Hercegoviny se však mírně zlepšila a hladiny většiny řek tam už kulminovaly, někde i klesají.

18.5.2014 13 AKTUALIZOVÁNO 18.5.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Podle meteorologů by vody mělo ubývat, protože už neprší a intenzivnější srážky se nečekají ani v nejbližší době. Nebezpečí ale hrozí na řece Sávě, která způsobila povodně i v Chorvatsku a která by mohla dosáhnout vrcholu dnes večer.

Počet obětí ještě nemusí být konečný, protože řada míst je stále pod vodou a úřady teprve začínají zjišťovat rozsah katastrofy a počítají škody a mrtvé. Srbský premiér Aleksandar Vučić podle AFP oznámil, že v jeho zemi je 16 mrtvých. Bosna hlásí nejméně 27 obětí a jednoho mrtvého našli dnes v Chorvatsku.

Evakuace osob

Svého vrcholu ještě nedosáhly hladiny v srbském hlavním městě Bělehrad a na západě země, kde jsou tisíce příslušníků záchranných složek stále v pohotovosti. Velké nebezpečí podle úřadů představuje riziko sesuvů půdy, a to hlavně v kopcovité Bosně a Hercegovině. Výstrahy před povodněmi stále platí na severu Bosny.

Bezprostřední nebezpečí už nehrozí v srbských městech Šabac, Mitrovica a Kostolac, kde ještě v sobotu s obavami sledovali stoupající hladiny Sávy a Dunaje. Také částečně zaplavená elektrárna v Obrenovači u Bělehradu podle všeho neutrpěla vážnější škody. Řada lidí však stále v zaplavených městech a obcích čeká na pomoc – celkem bylo v Srbsku podle AFP evakuováno na 20.000 lidí.

Klidnější situace panuje i v Bosně a Hercegovině, kde záplavy ohrožovaly celou třetinu ze zhruba 1,2 milionu tamních obyvatel. Energetický koncern EPB uvedl, že dodávky proudu běží opět normálně. Úřady ale varovaly, že kvůli podmáčené půdě hrozí riziko sesuvů. List Dnevni Avaz napsal, že uzavřeno je osm hlavních silničních tahů.

Pomoc ze zahraničí

Katastrofický obraz skýtá například bosenské město Doboj, kde obyvatele zaskočila přívalová vlna vysoká tři až čtyři metry a město zcela zaplavila. Podle úřadů tam záchranáři objevili zatím 20 těl a s prohledáváním domů ještě zdaleka nejsou hotovi. „Nejvyšší prioritou je teď najít mrtvé. Bude jich mnoho," řekl tamní starosta Obren Petrović.

Údaje o počtu mrtvých se liší, úřady se totiž zdráhají bilanci potvrdit a slibují, že konečné číslo zveřejní po dokončení záchranných prací. Výši hmotných škod chtějí v Srbsku a Bosně spočítat do středy: už teď se ale odhaduje, že jen na srbské straně povodně způsobily škody za více než miliardu eur (více než 27 miliard Kč).

Na Balkáně pomáhají záchranné týmy z řady evropských zemí včetně České republiky. Devítičlenná jednotka Hasičského záchranného sboru ČR se zapojila do akce v okolí Bělehradu, v sobotu například odčerpávala vodu z elektrárny v Lazareveci, sdělila mluvčí sboru Nicole Zaoralová. Podle ní Česko nabídlo Srbsku i pomoc dalších dvou záchranných týmů, které disponují i speciální technikou a plavidly; o jejich výjezdu se bude teprve rozhodovat.

Veřejná sbírka

Premiér Bohuslav Sobotka v prohlášení zaslaném uvedl, že Česká republika chce být oběma zemím nápomocna také při obnově poškozené infrastruktury a při prevenci dalších katastrof. Na tuto pomoc vyčlenilo ministerstvo zahraničí celkem pět milionů korun.

Češi mohou obětem povodní přispět i prostřednictvím veřejných sbírek, které už vyhlásily například humanitární organizace ADRA a Člověk v tísni.

Se záplavami se v minulých dnech potýkalo i Rakousko, Slovensko a Polsko, hladiny řek ale v těchto zemích až na výjimky klesají. Například na Slovensku platí podle internetových stránek Slovenského hydrometeorolo­gického ústavu třetí povodňový stupeň už jen na řece Hornád u Košic, prvního povodňového stupně dosahuje na východě Slovenska ještě řeka Bodva.

Do svých koryt se vrátily i toky v Dolních Rakousích, které se po intenzivních deštích vylily z břehů v pátek. Úřady odvolaly i pohotovost v nejpostiženější oblasti v okolí Lilienfeldu, kde už probíhají pouze úklidové práce. V Polsku ještě hrozí rozvodněná Visla, jejíž hladina může na jihovýchodě země dosáhnout 7,5 až osmi metrů, situace by ale podle hydrometeorologů neměla být tak kritická, jako při povodních v roce 2010.

Autor: ČTK

18.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies