VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ruská státní televize odvysílala film, který obhajoval invazi do Československa

Moskva – Ruská státní televize Rossija 1 odvysílala tento měsíc dokumentární film o „odtajněných stránkách" dějin vojenského paktu Sovětského svazu a jeho satelitů, Varšavské smlouvy. Ta podle snímku byla obranným spojenectvím, bránící sovětské spojence před „agresivní" Severoatlantickou aliancí. V tomto duchu televize obhajovala i sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968, která podle stanice představovala „skutečně vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy".

29.5.2015 130 AKTUALIZOVÁNO 29.5.2015
SDÍLEJ:

21. srpna 1968Foto: Archiv

Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřicha Tůmy je film „pozoruhodným návratem k nejzprofano­vanějším metodám sovětské propagandy, jimiž se Moskva v roce 1968 pokoušela obhajovat intervenci". Ta podle mezinárodního práva nebyla ničím jiným než nevyprovokovanou agresí proti suverénnímu státu, upozornil historik.

„Je nemožné si neklást otázku, co tento obrat a návrat k dávným metodám dezinterpretací dějin znamená. Vždyť od intervence se ve své době jasně distancovali Michail Gorbačov, Boris Jelcin i Vladimír Putin. Také celá plejáda ruských historiků…," řekl v reakci pro ČTK Tůma. Takový nepřijatelný přístup ruské televize nelze podle něj než pranýřovat.

Fašisté a kolaboranti

„Stříleli po nás shora z kulometů," tvrdí ve snímku před budovou Národního muzea v Praze bývalý komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov. Invaze se účastnil jako četař spojovacího praporu. Jeho vzpomínky na „palbu z ručních kulometů a automatických zbraní po sovětských vojácích v shora otevřených transportérech" a „hořící tanky" jsou prostříhány se sovětským propagandistickým filmem z roku 1969 „Československo, rok zkoušek". V něm v pražských ulicích hynou potomci osvoboditelů z května 1945. Odpovědnost za „události roku 1968" film klade na pražskou opozici a její „údernou sílu", Klub 231, sdružující podle Sinělščikova odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty. Podle snímku nešlo o žádné opozičníky, ale spíše o „žoldnéře".

„NATO se chystalo vtrhnout do Československa, do Prahy. Byly tam už připravené jednotky," tvrdí ve snímku poslední náčelník štábu sil Varšavské smlouvy z let 1989–90 Vladimir Lobov, který se invaze v roce 1968 zúčastnil jako kapitán. Jeho tankisté podle filmu obsadili pražské mosty, ministerstvo vnitra, generální štáb a další klíčové pozice.

Varšavská smlouva

Tyto akce vysvětluje ve snímku ruský „výzkumník dějin Varšavské smlouvy" Vladimir Bruz jako důsledek „socialistického internacionalismu", který stanovoval „povinnost poskytnout příteli pomoc a podporu v případu ohrožení socialistických vymožeností". A podle ruské televize „je nesporným faktem, že se v Praze chystal ozbrojený převrat".

Podobná jsou i tvrzení převzatá ze sovětských filmů „Československo, rok zkoušek" a „Odpor nepřátelům socialismu": hranice se západním Německem byla dokořán, v Československu bylo 368.000 západních Němců, v Praze a dalších městech se našly tajné sklady zbraní, „s jejichž pomocí chtěli nepřátelé československého lidu vytvořit situaci beztrestného teroru a dovést věci k ozbrojeným srážkám a krveprolití".

Podle historika Tůmy film opakuje mnohokrát vyvrácená tvrzení o přípravě ozbrojeného převratu a skladech zbraní, jež sovětská vojska objevila (ve skutečnosti šlo o sklady zbraní Lidových milicí) nebo o přípravách NATO k aktivnímu zásahu v Československu. Západ se po celou dobu „československé krize" choval naprosto pasivně, připomněl.

„Na ruském přístupu je dobře vidět, jak efektivní může být propaganda, která trvá více než 40 let. A pro nás je to především další příklad toho, jak důležité je mít demokratickou společnost s nezávislou historickou reflexí," komentovala francouzská historička a politoložka Muriel Blaiveová z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze.

Přepisování dějin

Rusko se pravidelně ohrazuje proti „přepisování dějin", tím ale míní především zpochybňování vlastní interpretace dějin a především sovětských zásluh o vítězství nad nacistickým Německem.

Někdejší ruský prezident Boris Jelcin za návštěvy Prahy v roce 1993 srpnovou invazi do Československa odsoudil jako nepřípustnou. Dodal ale, že demokratické Rusko nenese v této věci žádnou odpovědnost, protože vina padá na bývalé vedení Sovětského svazu. Jelcinův nástupce Vladimir Putin v Praze v roce 2006 uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk.

Bývalý nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov se o srpnu 1968 při návštěvy Prahy v roce 1987 nezmínil, ačkoliv to mnozí očekávali. Později prohlásil, že ho to mrzelo, ale že politické okolnosti to nedovolovaly.

Autor: ČTK

29.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 130
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
4 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies