VYBERTE SI REGION

Rusko nemá zákon o domácím násilí, ročně tak umře 14.000 žen

Moskva – V Rusku ročně umírá asi 14.000 žen na následky domácího násilí. To je skoro 40 denně. Navzdory diskusím táhnoucím se léta není domácí násilí v této zemi stále klasifikováno jako zločin, což značně ztěžuje pomoc obětem. O příběhu Ani, která dlouho čekala na vysvobození z domácího pekla, píše server BBC.

21.3.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

V malém a jen částečně zařízeném pokoji se Aňa snaží po obědě uspat své dva syny, čtyřletého a sedmiletého. Není to nikdy lehký úkol, natož v prostředí provizorního příbytku v moskevském azylovém domě pro ženské oběti domácího násilí.

Její příběh je typický. Během sedmiletého manželství ji muž často bil nebo ji slovně napadal. Žila ve strachu a nevěděla, kde hledat pomoc. Když se před několika lety zkoušela obrátit na policii, řekli jí, že manžel si u sebe doma může dělat, co chce.

„Byla to noční můra, ale taková tichá," říká Aňa. „Nemohla jsem nechat děti samotné a jít do nemocnice ukázat zranění, která jsem utrpěla. Čekala jsem, až děti vyrostou a budou moci na policii dosvědčit, co se stalo. Pak jsem si začala pořizovat nahrávky," svěřuje se Aňa.

„Ale bylo to k ničemu. ‚Proč jste prostě neutekla? Tak to dělám já.' Řekla mi žena na policii. Takže i policistka tomu musí čelit…," vzpomíná.

Aňa se rozvedla před dvěma lety, ale nemohla si dovolit samostatné bydlení. Poslední kolo v domácím ringu se odehrálo v půli ledna: „Přišla jsem s dětmi domů z cirkusu. Byla jsem unavená, ale manžel mě nechtěl nechat spát. Řekla jsem mu, ať toho nechá, a on mě zmlátil."

Azylový dům jedinou záchranou

Azylový dům s 35 pokoji na okraji Moskvy, kde klientky mohou zůstat dva měsíce, je jedinou možností pro ženy v situaci jako Aňa. V Rusku jich domácí tyranii čelí až 600.000 ročně. Oficiální statistiky ale neexistují, protože domácí násilí není považováno za zločin. Ročně zemře 14.000 týraných žen, což je asi 40 denně. Bylo by tedy potřeba, aby se takové ženy měly kam schovat. Je až překvapivé, že manažeři zmíněného zařízení nevidí žádný problém a říkají, že až přibude ještě jeden obdobný dům, budou potřeby bitých žen v Moskvě s 12 miliony obyvatel naplněny.

„Můžeme jim pomoci s přípravou žaloby, poskytnout jim psychologickou pomoc, ale hlavní je osobní odpovědnost každé, jakou cestu si vybere," říká ředitelka azylového domu Natalija Pazdnikovová. „Jsme tu abychom jim pomohli v krizi, ale jsou tu ženy, které se do ní opakovaně dostávají a od nás čekají, že jim stále budeme něco dávat," řekla ředitelka.

Když se snaží dobrat spravedlnosti, zůstávají zneužívané ženy často zmatené a slabé. Dokázat týrání je náročné psychicky i pokud jde o předložení důkazů.

Oběti říkají, že od policie často dostávají otázku: „Nechcete si to ještě rozmyslet?". Chtějí se ujistit, že žena za den či dva nezmění názor kvůli nátlaku manžela nebo příbuzných. Policejní kapitán Andrej Levčuk s tím nesouhlasí a říká, že on i kolegové, se kterými má na starosti asi 30 domů na severozápadě Moskvy, dodržují všechny postupy.

Úřady v koncích

Ženy prý často chtějí, aby policie násilníky zastrašovala. „Můžeme říct manželům, že budou mít problémy, pokud je nenechají, ale jen Bůh ví, co se děje, když znovu zabouchnou dveře," říká Levčuk.

Připomíná, že incidenty hlášené oběťmi často nejsou tak závažné, aby stačily na zahájení trestního řízení. Řeší se v občanskoprávním sporu. A v takových případech podle ruského práva musí důkazy dodat oběť.

Trestními případy se kauzy mohou stát jen tehdy, pokud jsou zranění vážná, nebo spáchané činy příliš brutální, nebo pokud nastane smrt. „Trestní záležitostí se případy stávají, až když už je pozdě," říká Marina Pisklakovová z neziskové organizace Anna, která se o násilí páchaném na ženách zajímá v Rusku nejdéle.

Po desetiletí diskusí návrh zákona o domácím násilí stále nebyl předložen parlamentu, posteskla si Pisklakovová. Vnímání veřejnosti se ale podle ní mění. „Před dvaceti lety na veřejných diskusích byla často kladena otázka ‚Co je s těmi ženskými, co udělaly, že si vysloužily takový výprask?'. Nyní se každý novinář ptá "Co s tím budeme dělat, abychom to změnili?", říká Pisklakovová.

Autor: ČTK

21.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Věra Marešová u soudu.
6 20

Věra Marešová žádá odškodné čtyři miliony korun

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
5 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Pátrání po školačce z Ústí pokračuje, kriminalisté potřebují záběry z kamer

Ústí nad Labem – Ústečtí kriminalisté zatím stále marně pátrají po pohřešované školačce Michaele Patricii Muzikářové z Klíše. S pomocí se nyní opět obrací na veřejnost.

Ze silnice mrazivé vězení, v Tunisku uvízlo v autech asi tisíc lidí

Mrazivé počasí netrápí pouze Evropu, ale i Afriku. Silné sněžení uvěznilo na severovýchodě Tuniska na silnicích kolem tisíce lidí. Sněhové jazyky zkomplikovaly dopravu na několika místech včetně hlavní dálnice v provincii Dženbúba. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies