VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rusko se pouští do boje o nerosty na mořském dně

Moskva - Díky členství v mezinárodní organizaci východního bloku Interoceanmetal má své území na dně Tichého oceánu i Česká republika.

6.8.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto:

Rusko se pouští do nového zápasu o nerostné bohatství spočívající na dně světových oceánů, tentokráte prý pod tlakem Číny. Mezinárodní úřad OSN pro mořské dno už schválil Moskvě žádost o geologický průzkum jednoho z největších nalezišť mědi a zlata v Atlantiku. Projekt je podle pátečního vydání listu Kommersant neméně ambiciózní než ruské plány v Arktidě. Pro začátek se Moskva chystá investovat do průzkumu v nejbližších pěti letech až 43 milionů dolarů (skoro 740 milionů Kč).

Rusko požádalo o povolení průzkumu ještě koncem loňského roku, o souhlasu OSN informovalo ruské ministerstvo přírodních zdrojů před pár dny. Kromě ruské žádosti úřad schválil i žádosti Číny, Nauru a Tonga. Je to prý v historii poprvé, co úřad se sídlem v Kingstonu na Jamajce souhlasil s průzkumem mimo exkluzivní zóny přímořských států. Prý se rozumí, že tím Rusko získá i přednostní právo na případnou těžbu.

Příslušný kontrakt na 15 let s možností prodloužení o dalších pět let má být podepsán do konce roku a "ruský úsek" v severní části Středoatlantického hřbetu se skládá ze sta částí, každá o rozloze 100 čtverečních kilometrů. Polymetalické sulfidy, obsahující cenné kovy, spočívají v hloubce dvou až čtyř kilometrů.

Miliony tun rudy

"V ruském pásmu bylo objeveno šest perspektivních objektů. Odhaduje se, že je tu 50 až 70 milionů tun rudy," uvedl oceánolog Sergej Andrejev. Zatímco na souši se v rudě v průměru nachází okolo jednoho procenta mědi, v sulfidech z Atlantiku může jít o 2,5 až deset procent a v tuně rudy se rovněž nachází okolo čtyř až deseti gramů zlata. Pokud by se odhady potvrdily, zdejší zásoby by odpovídaly zásobám obřího těžařského koncernu Norilskij nikel.

"Moskva staví projekt potenciálních nalezišť na mořském dnu na stejnou úroveň jako obhajobu ruských zájmů v Arktidě," citoval list nejmenovaný zdroj z ruské vlády, kde daná otázka spadá pod vicepremiéra Igora Sečina a ministra přírodních zdrojů Jurije Trutněva.

Vzestup zájmu o nerosty z mořského dna prý souvisí s čilostí Číny v tomto směru. "Po mnoho let mořské velmoci vedly průzkum mořského dna bez toho, že by o tom uvědomovaly OSN. Ale loni 7. května Čína podala oficiální žádost o povolení průzkumu v oblasti Jihozápadního hřbetu Indického oceánu. To vedlo k rozhodnutí uspíšit naši žádost," objasnil deníku nejmenovaný diplomat. "Ovládnutí dna světového oceánu je pro nás velký geopolitický projekt obrany zájmů Ruska jako přední surovinové velmoci," řekl.

Náklady na průzkum dna v řádu 20-40 milionů dolarů se expertům jeví skromné, na souši každý rok více utratí za průzkum ruští těžaři zlata, ale měly by stačit. Kanadská firma Nautilus Minerals, která hodlá v příštích dvou až třech letech zahájit jako první na světě těžbu zlata a mědi z mořských hlubin u břehů Papui-Nové Guineje, vložila do průzkumu v posledních dvou letech přibližně 22 milionů dolarů. Ale dalších 25 milionů platí každý rok za pronájem specializovaného plavidla. Náklady na samu těžbu se počítají na stamiliony dolarů.

Plavidlo i ponorky na výzkum

Rusko disponuje výzkumným plavidlem, i když postaveným před 20 lety, a má také výzkumné ponorky, které by pro začátek mohly stačit. Pro další etapu by však podle odborníků byl zapotřebí zahraniční partner s potřebným kapitálem a technologiemi. Nejvhodnější by prý mohl být právě Nautilus Minerals, a to tím spíše, že před pěti lety pětinu této firmy koupil ruský miliardář Ališer Usmanov.

Mezitím Rusko chystá další žádost o průzkum, tentokráte v Tichém oceánu, která by mohla přijít na pořad příští rok. Napřesrok Moskva plánuje v OSN vznést novou žádost o rozšíření ruské pobřežní zóny v Arktidě, kde se podle odhadů skrývají obří zásoby ropy a plynu. O toto bohatství, které se stává přístupnější díky globálnímu oteplování, soupeří s Ruskem i USA, Kanada, Dánsko a další státy.

"České území" o rozloze 75.000 kilometrů čtverečních na dně Tichého oceánu, v pásu mezi Clippertonským a Clarionským zlomem, si v minulosti "vykolíkovala" i Česká republika díky členství v mezinárodní organizaci východního bloku Interoceanmetal; podobně jako Slovensko 10.000 kilometrů v oblasti mezi Havajskými ostrovy a Mexikem. V dohledné době se s těžbou nepočítá.

Autor: ČTK

6.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Oslavy, nebo poslední bitva? Čeští poslanci věří, že EU chytí druhý dech

Stanislav Šulc.
13

Komentář Stanislava Šulce: Babiš nás zklamal. Je čas jít dál

Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to stojí zbytečných dvacet miliard korun navíc.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies