VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Moskvě rychle přibývá rasisticky motivovaných vražd

Moskva - Při útocích rasistů v ruském hlavním městě letos zemřelo nejméně 66 lidí.

29.5.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: AP

Rána nožem do hrudníku se Vladimiru Karamžjanovi stala osudnou. Zemřel na následky poranění, jež v jedné z moskevských ulic utrpěl při potyčce s gangem mladistvých. Arménský student doprovázející svou přítelkyni přišel o život z jediného důvodu. Kvůli své národnosti.

Vladimir se stal jedním z několika desítek lidí, kteří se letos v Moskvě stali obětí nacionalisticky motivovaného útoku. Xenofobie a rasová nenávist se staly jedním z nejpalčivějších problémů současného Ruska.

Podobných vražd přitom neustále přibývá. Za první pololetí roku 2004 bylo zaznamenáno pouhých sedm případů, v první polovině následujícího roku toto číslo stouplo na deset. Neúprosný nárůst dosáhl kritické hranice v letošním roce.

Moskevská Kancelář pro lidská práva eviduje od ledna do května 2008 na 120 národnostně motivovaných útoků. Šestašedesát lidí při nich zemřelo, 132 bylo zraněno. Statistiky ruského ministerstva vnitra udávají dokonce ještě vyšší čísla - 76 mrtvých a 162 zraněných.

Přepadáváni jsou lidé z Ázerbájdžánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Ukrajiny a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Kancelář pro lidská práva tvrdí, že situace vyžaduje okamžitý zásah ze strany vlády.

„Nepřijme-li vláda okamžitě nějaké razantní řešení, situace se bude rapidně zhoršovat,“ řekl Deníku ředitel této nevládní instituce Alexandr Brod.
Podobného varování se Kremlu dostalo i ve výroční zprávě mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, která se v tomto smyslu obrátila přímo na nového prezidenta Dmitrije Medveděva.

S jakou odezvou Kreml přijde, však není jasné. Brod totiž tvrdí, že za zvýšením aktivity extremistických organizací v posledních letech stojí sama ruská vláda.

V roce 2005 Kreml neprodloužil federální program prevence před rasismem. Přestože v současné době existují v Rusku desítky radikálních organizací čítajících dohromady na 70 tisíc členů, vláda nad tím před třemi lety mávla rukou.

„Oficiální propaganda podporuje atmosféru nesnášenlivosti,“ soudí ukrajinský mladík, který se stal v Moskvě kvůli své národnosti terčem přepadení. Oproti jiným však měl štěstí a z útoku vyvázl jen s drobným zraněním.

Zostřené vědomí národní hrdosti, jež budoval v průběhu svých dvou prezidentských mandátů předchozí šéf Kremlu a současný premiér Vladimir Putin, sice vrátilo Rusům jejich sebevědomí, v řadě občanů však jen prohloubilo nesnášenlivost vůči lidem jiné národnosti nebo odlišného náboženského vyznáním.

Autor: Alina Artjušenko

29.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Alexej Navalnyj
2 6

Soud uložil Navalnému 15 dní vězení, kladl prý odpor policii

Předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (vpravo) a 1. místopředseda strany a ministr zemědělství Marian Jurečka.
15 8

Devět procent. Lidovci a STAN by se do Sněmovny společně nedostali

Odměna pro šéfa VZP? Až šestinásobek platu. Radní chtějí změnit systém

Správní rada největší české zdravotní pojišťovny dnes rozhodne, jak tučnou odměnu si na účet připíše ředitel Zdeněk Kabátek. Mohl by si přijít až na šestinásobek svého platu, tedy asi 1,35 milionu korun hrubého.

Zeman jmenuje Havlíčka ministrem průmyslu příští týden

Prezident Miloš Zeman jmenuje příští týden novým ministrem průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, který je současným náměstkem rezortu. Havlíček to řekl po dnešní schůzce s prezidentem na Pražském hradě. Prezident jmenuje nového ministra do funkce v úterý 4. dubna před polednem, oznámil to dnes na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.   

AKTUALIZOVÁNO

Dva lidé a firma čelí obžalobě za podplácení v České poště

Pražské vrchní státní zastupitelství v pondělí podalo obžalobu na dva lidi a jednu firmu za korupci v souvislosti se zajištěním bezpečnostních služeb pro Českou poštu. Na webu o tom informoval dozorující státní zástupce Zdeněk Matula. Za podplácení úřední osoby hrozí obviněným až šestileté vězení, propadnutí majetku nebo peněžitý trest. Podle dřívějších informací se kauza týká firmy Alkom.

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies