VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rusko si s Čínou napůl rozdělilo sporné území

Peking - Kreml se v poslední době daleko pozorněji věnuje dialogu s Čínou. Na důkaz dobré vůle se nyní Moskva vzdala území ve východní části čínsko-ruských hranic.

21.7.2008
SDÍLEJ:

Moskevský Kreml, sídlo ruských prezidentů. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Archiv

Svými podpisy ministři zahraničí obou zemí Sergej Lavrov a Jang Ťie-čch' v pondělí ukončili více než 40 let trvající pohraniční spor a ratifikovali smlouvu, kterou Rusko odhlasovalo již v květnu 2005. Číně Rusové postoupili nevelké území, jež však nese strategický význam.

Spor kolem problematických ostrovů Tarabary a Bolšoj Ussurijskij na soutoku řeky Amur a Ussuri se rozhořel v roce 1964. Tehdy vypracovaný dokument konsolidující společné hranice totiž nebyl podepsán, východní část rusko-čínských hranic tak prakticky dodnes nikomu nepatřila.

Přestože historicky významnému rozhodnutí předcházela v ruské vládě ostrá diskuze, zvítězily nakonec ekonomické zájmy a plány na spolupráci ve sféře mezinárodních vztahů.

Čína se zvětší

Proti postoupení ostrovů Číně důrazně protestovali ruští komunisté, kteří na rozdíl od šéfa ruské diplomacie nepovažují 375 kilometrů čtverečních, rozdělených rovným dílem mezi oba státy, jen za „maličké ostrůvky“, jak se o území vyjádřil poslanec Liberálně-demokratické strany Alexej Mitrofanov.

„Dávají jimobrovské území, na kterém jsou chaty ruských občanů, s nimiž se nikdo o kompenzacích nebavil,“ citovala agentura Interfax Viktora Iljuchina z ruské komunistické strany.

Proti byli i armádní odborníci. Nad územím, jež Rusové předali Číně, totiž vzlétají letouny ruského vojenského letectva. Nad ostrovem Bolšoj Ussurijskij navíc nabírají výšku i civilní letadla startující z letiště v nedalekém Chabarovsku. Odborníci tak odhadují, že předání ostrovů Číně připravilo Rusko o 3 miliardy dolarů.

Podle Lavrova jsou však negativní stránky dohody jen zdánlivé, vykompenzují je výhody pramenící ze vzájemné spolupráce obou zemí.

„Ratifikace odpovídajících dokumentů přidá další impuls rozvoji dobrých sousedských vztahů Ruska a Číny, a především spolupráce v různých sférách oblastí pohraničích oblastí obou zemí,“ uvádí oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí.

Rusko získalo za území spojence

Vztahy obou zemí byly v minulosti dost nejednoznačné. Sovětský svaz jednu dobu pokoušel přetáhnout někdejší Říši středu na svou stranu, Čína ale dala nakonec přednost tržní síle Spojených států a na konci 70. let vystoupila s ostrou kritikou proti SSSR.

Karta se však nyní s největší pravděpodobností obrací. Ani ne měsíc od své inaugurace se ruský prezident Dmitrij Medveděv vydal na svou první velkou zahraniční cestu do Číny, přes drobnou zastávku v Kazachstánu. Tehdy překvapil Západ.

Za další důkaz znovunalezeného čínsko-ruského přátelství se dá považovat například nedávné společné vystoupení Číny a Ruska ohledně sankcí, jež chtělo OSN uvalit na vládu Roberta Mugabeho v Zimbabwe kvůli zmanipulovaným prezidentským volbám. Obě země tento záměr vetovaly.

Autor: Alina Artjušenko

21.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útočná puška ČZ 805
1 7

Právo na obranu se zbraní získá podporu poslanců, tvrdí šéf výboru

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies