Opozice v Rusku není příliš populární

Skandály kolem ruských opozičních sil, které údajně potlačuje moskevská vládní mašinérie, jsou v západních médiích velmi populární.

Nakolik je ale tak často zmiňované řinčení řetězů ruských opozičníků skutečné, zůstává otázkou. Realita je však taková, že sami voliči o opozici nic nevědí, a pokud ano, nevěří jí.

Prezident Vladimir Putin ale přesto nenechává nic náhodě. Včera proto stávající šéf Kremlu promluvil k voličům na poslední chvíli z televizních obrazovek.

Požádal Rusy, aby si „uvědomili“ svou občanskou povinnost a v neděli přišli volit.

Dnes se Rusko ponořilo do ticha, aby se připravilo na zítřejší prezidentské volby, kandidáti na pozici prezidenta jsou totiž povinni den před referendem ukončit svou předvolební kampaň.

Nejdůležitější den v roce

Přestože plakáty informující voliče o „nejdůležitějším dni v roce“ a „prvním svátku jara“ vytváří sváteční atmosféru, předvolební napětí Rusové nepociťují, výsledky voleb jsou totiž jasné již nyní.

Ačkoli lidé vědí o bezkonkurenčním vítězství kandidáta vybraném vládní stranou Jednotné Rusko, jímž je Dmitrij Medveděv, hlavu si s tím příliš nelámou a přítomnost opozice, kterou si západ zvykl vnímat jako podmínku demokracie, nevyžadují.

Dvouprocentní Míša

„Jaká opozice? Garri Kasparov, ten šachista? Toho tu nikdo nezná. A Kasjanovi se mezi lidmi přezdívá Míša dvě procenta. Když byl premiér, bral totiž ze všeho dvouprocentní provizi,“ kroutí hlavou výkonný ředitel zalesňovací firmy Andrej, který je původem z Tuly.

Podle jeho slov Rusy opozice nezajímá. Důležité je pro ně jedině to, aby se udržela stabilní vláda a nedocházelo k neustálým ekonomickým propadům.

Mezinárodní misi dohlížející na správný průběh voleb zajímá především to, zda bude vláda Dmitrije Medveděva liberálnější, než tomu bylo u jeho předchůdce Vladimíra Putina, kterému letos v květnu končí druhý prezidentský mandát.

Sami Rusové se však drží pevně směru, který jim ukázal stávající šéf Kremlu.

Demokracii spatřují především v ekonomické svobodě a té po osmi letech podle jejich vlastních slov přibylo. Důležitější než okamžité nastolení politické demokracie je pro lidi v Rusku ekonomická stabilita.

Vzpomínka na Jelcina

Strach z návratu do situace, kterou Rusové zažili v devadesátých letech, je silnější než křik nepočetné, rozdrobené a nikým nepodporované opozice.

„Já osobně vládu jedné strany vítám. Zkušenost po rozpadu Svazu s alkoholikem Jelcinem, který nedokázal udržet zemi pevně v ruce a nechal vládnout mafii a vyděrače, to mi bohatě stačilo,“ pochvaluje si nynější situaci moskevský řidič Ženja.

Umělá opozice

Přestože jsou ruské regiony vzdálené od úspěšnější Moskvy stále ponořeny do bídy, lidé vládní směr, kterým se vydal Putin a v němž bude pokračovat Medveděv, vítají.

S absencí opozičních kandidátů na letošních prezidentských volbách si hlavu nelámou.

„Ale i opoziční kandidáti tu jsou. Já například budu volit našeho takzvaného liberála Žirinovského, aby mu nebylo líto, že za něj nikdo nehlasoval,“ směje se Andrej nad „umělou“ ruskou opozicí.