VYBERTE SI REGION

Na podrývání Ruska jde prý více peněz

MOSKVA - Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nepřímo obvinil západní státy, že financováním opozičních hnutí se vměšují do politického procesu v Rusku.

26.4.2007
SDÍLEJ:

Ruský prezident Vladimir Putin nepřímo obvinil západní státy.Foto: REUTERS/Alexander Natruskin

Ve svém vystoupení před poslanci obou komor parlamentu řekl, že objem peněz ze zahraničí určených k vměšování do vnitřních záležitostí Ruska v poslední době vzrostl. Putin zároveň zklamal očekávání některých pozorovatelů, kteří doufali, že naznačí, koho by si představoval jako svého nástupce.

"Myslím, že bychom zde společně neměli hodnotit vlastní činnost a vystupovat s politickou závětí je pro mne předčasné," řekl Putin, který už podle ruské ústavy nesmí v příštích prezidentských volbách v roce 2008 kandidovat. Zdůraznil ale, že příští rok výroční zprávu přednese už jiný prezident.

Rusko podle Putina čeká letos nejdůležitější politická událost, kterou budou v prosinci parlamentní volby a po nich příští rok v březnu volby prezidentské. Putin připomněl tvrzení řady ruských činitelů, kteří si v minulých měsících stěžovali na pokusy západních zemí ovlivňovat politický proces v Rusku financováním opozice.

Ze zahraničí proudí do Ruska velký objem peněz určený na vměšování do vnitřních záležitostí Ruska, řekl Putin. "Jsou lidé, kteří umně využívají pseudodemokratickou frazeologii a chtěli by vrátit nedávnou minulost. Jedni proto, aby mohli tak jako dříve beztrestně rozkrádat společné národní bohatství, obírat lidi i stát, druzí proto, aby zbavili náš stát ekonomické a politické samostatnosti," upozornil Putin. O jaké peníze jde a z jakých zemí pocházejí, ale konkrétněji neuvedl.

Putin také navrhl úpravy v ruských zákonech, které by tvrději potíraly extrémistickou činnost. "Kdosi se neštítí těch nejšpinavějších technologií, snaží se podnítit v naší mnohonárodní demokratické zemi nacionální a mezikonfesní nenávist," prohlásil ruský prezident.

Ruská policie v poslední době tvrdě zasahuje proti účastníkům opozičních demonstrací ve velkých ruských městech. Protesty pořádá radikální neparlamentní opozice spojená v hnutí Jiné Rusko. Tvrdé zákroky proti protestujícím odsoudily některé západní vlády.

"Podíváme-li se do minulosti, tak se ještě v době kolonialismu mluvilo o takzvané civilizační roli států-kolonizátorů," poznamenal Putin. Podle něj jsou nyní podobným způsobem využívány "demokratizátorská hesla, ale cíl je stejný: zisk jednostranné převahy, vlastní výhody a zajištění vlastních zájmů".

Putinův projev v Kremlu vyslechli kromě ruských poslanců a senátorů i pozvaní hosté, včetně členů vlády, významných soudců a vysokých církevních hodnostářů. Putin v úvodu projevu vyzval přítomné k minutě ticha na památku prvního ruského prezidenta Borise Jelcina. Později při projevu navrhl zřízení prezidentské knihovny, která by nesla Jelcinovo jméno. Putinův projev trval hodinu a 14 minut.

Volby do Státní dumy, které se mají konat na počátku prosince, podle Putina prokážou míru podpory ruské společnosti pro současnou politiku Kremlu. "Fakticky bude řešena otázka o kontinuitě státní politiky," vysvětlil. Na novém parlamentu pak podle něj bude záviset splnění strategických plánů Ruska, tedy zformování funkční občanské společnosti, efektivního státu zajišťujícího bezpečnost občanů, vznik svobodného a sociálně odpovědného podnikatelského stavu, ale i modernizace armády a bezpečnostních sil.

Nové volební zákony, podle kterých budou Rusové své zástupce vybírat, podle ruského prezidenta umožní opozici rozšířit své zastoupení v zastupitelských orgánech státu. Volby se budou konat poprvé proporčním způsobem, připomněl ruský prezident. "Jsem přesvědčen, že nová podoba voleb nejenže posílí vliv stran na formování demokratického státu, ale bude také podporovat konkurenci mezi nimi a v důsledku i upevňovat a zlepšovat kvalitu ruského politického systému," prohlásil Putin. Změny volebních zákonů, které byly zavedeny za jeho vlády, ale ostře kritizují ruští ochránci lidských práv i některé menší politické strany.

Hlavu Ruska prý těší vzrůstající počet uživatelů internetu v Rusku, to má podle něj dobrý vliv na kvalitu ruské demokracie. Počítačovou síť už používá okolo 25 milionů ruských občanů. Podle Putina vzrůstá i počet registrovaných tiskovin a elektronických médií a rozšiřuje se tak ruský informační prostor. Putin také chválil rozvíjející se ruskou občanskou společnost. Putinovi kritici ale upozorňují, že ruské úřady staví velké administrativní překážky do cesty těm nevládním organizacím, které nepodporují oficiální kremelskou linii.

V ekonomické části projevu mluvil hovořil o nutnosti posílit ruskou dopravní infrastrukturu a modernizovat průmysl. Vzniknout by například mělo státem silně podporované odvětví zabývající se nanotechnologiemi. Putin také navrhl vznik velké korporace, která by zastřešovala ruskou jadernou energetiku.

26.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eugena Cernana v Borovanech v roce 2008 přivítali chlebem a solí. Návštěva v roce 2001 nevyšla, když s astronautem havaroval vrtulník.
1 10

Zemřel astronaut Eugene Cernan. Poslední muž, jenž stanul na Měsíci

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies