VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Putin obvinil Spojené státy, že vyprovokovaly konflikt v Gruzii

Moskva - Ruský premiér vyčetl Spojeným státům, že neměly zájem brzdit gruzínské bojové nadšení.

28.8.2008 2
SDÍLEJ:

Ruský premiér Vladimir Putin vyčetl Spojeným státům, že neměly zájem brzdit gruzínské bojové nadšeníFoto: REUTERS

Ruský premiér Vladimir Putin se důrazně vložil do diplomatické roztržky kolem rusko-gruzínského konfliktu a obvinil Spojené státy, že významně přispěly ke gruzínskému útoku v Jižní Osetii, po němž následovala ruská reakce.

V rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN řekl, že někteří američtí představitelé mohli konflikt vyprovokovat, aby ve volbách pomohli jednomu z prezidentských kandidátů. Putin však v této souvislosti neuvedl žádné jméno.

Americká strana podle něj neměla zájem zabránit gruzínskému vedení v „zločinném jednání“ a vyzbrojovala a cvičila gruzínskou armádu.

„Proč hledat složité kompromisní řešení v mírovém procesu? Je přece mnohem jednodušší vyzbrojit jednu stranu a podnítit ji k tomu, aby zabíjela své protivníky,“ řekl Putin.

Gruzie se pokusila přinutit separatisty v Jižní Osetii k poslušnosti silou, porušila dohodnuté příměří a podnikla na tuto oblast útok. Rusové však okamžitě zareagovali a přinutili gruzínské vojáky k ústupu.

Putin nyní obvinil Spojené státy, že vznik konfliktu byl v jejich zájmu.

Bílý dům toto obvinění rázně odmítl.

„Naznačovat, že Spojené státy jednaly ve prospěch politického kandidáta, to nezní racionálně. Zdá se, že Putinovi specialisté na obranu mu dávají opravdu špatné rady,“ uvedla mluvčí Bílého domu Dana Perinová.

Gruzínští poslanci žádají přerušení diplomatických styků s Ruskem


Gruzínský parlament vyzval ve čtvrtek vládu k přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Pro rezoluci hlasovalo všech 106 přítomných poslanců v parlamentu v Tbilisi.

Gruzínští zákonodárci se shodli, že by to byla vhodná reakce na úterní rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost Jižní Osetie a Abcházie na Gruzii.

Poslanci navrhli, aby vláda vyhlásila oba regiony za oblasti okupované Ruskem.

Jeden z navrhovatelů rezoluce, předseda parlamentního výboru pro vnější vztahy Laša Žvanija, upřesnil, že podle Vídeňské konvence o diplomatických vztazích jejich přerušení nemusí znamenat přerušení konzulárních vztahů.

Autor: Michal Olbrich

28.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
34 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

AKTUALIZUJEME

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies