VYBERTE SI REGION

Rusko se zřekne jaderných zbraní, učiní-li ostatní totéž

Moskva - Rusko je připraveno zříci se zcela jaderných zbraní, pokud ostatní státy učiní to samé. Prohlásil to ruský premiér Vladimir Putin.

10.6.2009 1
SDÍLEJ:

Ruský prezident Dmitrij Medveděv u mobilní rakety Topol. Ta na rozdíl od rakety Bulava problémy nemá.Foto: REUTERS/RIA Novosti/Kremlin/Dmitry Astakhov

Rusko se může zcela zříci jaderných zbraní, pokud ostatní státy učiní to samé, prohlásil ve středu Vladimir Putin. Slova ruského premiéra během jednání s německým ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmaierem citovala agentura ITAR-TASS.

„Samozřejmě. Na co nám jsou?“ odpověděl Putin na otázku německého hosta, zda by si uměl představit bezpečnost Ruska bez atomových zbraní.

„Copak my jsme jaderné zbraně vymysleli a někdy použili? Pokud jsou ti, kdo jadernou bombu vynalezli a nasadili ji, nyní ochotni se jí zříci stejně, jako by to, jak doufám, učinily ostatní země, které atomové zbraně oficiálně nebo neoficiálně mají, my to samozřejmě uvítáme a budeme tento proces plně podporovat,“ dodal ruský premiér.

„Aktivní role Německa by v tom byla velmi potřebná,“ dodal s ohledem na skutečnost, že Německo patří k několika málo nejaderným mocnostem.

Steinmaier podle agentury DPA vyzýval během návštěvy Rusko k brzké dohodě o snížení počtu jaderných zbraní, o níž v současnosti Moskva jedná a Washingtonem. Svou odpovědí Putin podle tohoto zdroje odzbrojovací kroky své země podmínil chováním ostatních.

Ruská armáda požaduje nejméně 1500 jaderných hlavic

Rusko si v připravované odzbrojovací dohodě se Spojenými státy musí zachovat nejméně 1500 jaderných hlavic. Prohlásil to dnes velitel strategických raketových vojsk Nikolaj Solovcov. „Pod 1500 hlavic nelze jít. Ale to bude záviset na rozhodnutí politického vedení země,“ prohlásil generálplukovník Solovcov podle ruských agentur.

Podle generála by ruská armáda měla k roku 2012 disponovat 1700–2000 hlavicemi.
Moskva a Washington nyní jednají o nové smlouvě o omezení strategických útočných zbraní, která má nahradit dohodu START-1, ztrácející platnost koncem letošního roku. Nová americká administrativa Baracka Obamy podle médií prý původně Moskvě navrhovala snížit počet jaderných hlavic na 1000 kusů. Při dubnové návštěvě Prahy si Obama přál dokonce úplné jaderné odzbrojení.

Dohoda START-1 z roku 1991 zavazovala každou stranu snížit jaderné arzenály o 40 procent na 6000 hlavic a počet jejich nosičů o 30 procent na 1600 kusů. Tyto závazky Rusko a USA podle agentury ITAR-TASS splnily do roku 2001.

Moskva však váže pokrok v odzbrojovacích jednáních na přehodnocení amerických plánů na vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě, proti čemuž Rusko od počátku ostře protestuje. Minulý pátek náčelník generálního štábu ruské armády Nikolaj Makarov prohlásil, že Rusko nesníží svůj jaderný potenciál, dokud nebudou zcela vyjasněny plány Washingtonu na vybudování protiraketové obrany v Evropě.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už při prvním kole odzbrojovacích jednání v květnu zdůraznil, že otázka případného protiraketového štítu v Evropě musí být každopádně součástí jednání a propočtů. Uvedl rovněž, že k nové dohodě, jež by nahradila stávající smlouvu START 1 o omezení strategických jaderných zbraní, nebude možné dospět, pokud se tyto plány nebudou brát v úvahu.

O kontrole zbrojení má americký prezident jednat při návštěvě Moskvy počátkem července.

Autor: ČTK

10.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies