VYBERTE SI REGION

Válka o plyn: Topolánek se dohodl s Putinem

Moskva, Brusel, Praha - Ve zdlouhavých jednáních o dodávky ruského plynu přes ukrajinské území do Evropy se ve čtvrtek objevilo pověstné světlo na konci tunelu.

8.1.2009 8
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: REUTERS

Český premiér Mirek Topolánek se večer telefonicky dohodl se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem na podobě pozorovatelské mise EU, která by monitorovala situaci na hranicích s Ukrajinou.

Mise, v níž budou také ruští odborníci, by mohla na místo dorazit už dnes. Moskva je údajně ochotna následně dodávky obnovit.

Včerejší jednání mezi ruským koncernem Gazprom a ukrajinskou společností Naftogaz v Moskvě přitom skončila neúspěšně. Totéž platí o bruselské schůzce představitelů Evropské unie se šéfem Gazpromu Alexejem Millerem. Kyjev naopak s pozorovatelskou misí na bruselských jednáních souhlasil.

Evropa potřebuje rychlé řešení

V Praze včera o současné krizi okolo ruských dodávek plynu paralelně jednali ministři hospodářství a energetiky členských zemí unie.

„Musíme urychleně posílit stávající infrastrukturu, ať se to týká plynovodů, ropovodů či elektřiny. A také rozvinout mechanismy, které nám umožní včas řešit dočasné výpadky v dodávkách,“ prohlásil po jednání český vicepremiér Alexandr Vondra.

Evropští ministři se také shodli na tom, že EU by se v budoucnu měla na podobné situace lépe připravit tím, že rozšíří síť podzemních zásobníků plynu na území unie, z nichž by v případě potřeby mohla krýt ztráty způsobené nenadálými výpadky v dodávkách z Ruska.

Gazprom zavřel kohouty plynovodů vedoucích přes Ukrajinu již ve středu. Přestože ruská strana zvýšila objem dodávek do Evropy severní větví přes Bělorusko a Polsko, kapacita plynovodu Jamal výpadky nahradit nestačí. Zcela bez dodávek ruského plynu se tak včera ocitlo celkem 12 evropských zemí, dalších šest včetně Česka zaznamenalo znatelný pokles.

Slováci a Bulhaři sázejí na jádro

Slovensko a Bulharsko, které jsou na plynu proudícím přes Ukrajinu zcela závislé, již vyhlásily stav ohrožení. V obou zemích bylo omezeno vytápění domácností a některé velké průmyslové podniky, například slovenská automobilka Kia, byly nuceny přerušit výrobu.

Bratislava a Sofie také oznámily, že nastávající energetické krizi hodlají čelit opětovným spuštěním již dříve odstavených starých jaderných elektráren.
„Pokud by Slovensko mělo být rukojmím rusko-ukrajinského sporu i v příštích dnech a bylo by zapořebí přijmout netradiční řešení, tak si umím představit jako netradiční řešení opětovné nastartování Jaslovských Bohunic,“ prohlásil včera předseda slovenské vlády Róbert Fico.

Zatímco ale Slováci vypnuli poslední reaktor v Jaslovských Bohunicích ke konci loňského roku, tedy před pár dny a jeho opětovné zapojení by tedy nemělo být obtížné, Bulhaři jsou na tom hůř. Elektrárna v Kozlodujích totiž ukončila provoz již před dvěma lety.

Spor o ceny plynu mezi Ruskem a Ukrajinou se opět vyostřil na konci roku, kdy Naftogazu vypršela dosavadní smlouva s Gazpromem.

Ukrajina loni kupovala tisíc metrů krychlových ruského plynu za 179,5 dolaru, zatímco cena pro zbytek Evropy se pohybovala mezi 400 a 500 dolary. Letos Moskva žádá 418 dolarů, když předchozí nabídku 250 dolarů Kyjev odmítl s tím, že je ochoten platit jen 235 dolarů. Přitom chce Gazpromu zvýšit tranzitní poplatky.

Z minulých let Ukrajina dluží Rusku za dodaný plyn 1,6 miliardy dolarů plus dalších 450 milionů na úrocích. Kyjev tvrdí, že z dluhu již 1,5 miliardy uhradil a o úrocích chce vyjednávat.

Ceny ruského plynu

Zahraniční tisk: Evropa je vydíratelná a před Ruskem klečí

Téma plynové války zaplnilo i všechny zahraniční deníky. Jeden tábor novinářů straní Ukrajině, druhý Rusku. A rakouský Die Presse se domnívá, že Evropa je dnes Ruskem kvůli plynu vydíratelná.

Financial Times – Velká Británie

Evropská unie se nemá k činu (v záležitosti rusko-ukrajinského sporu o plyn) hlavně proto, aby nepopudila Moskvu, která chce mít volnou ruku k tomu, aby zastrašovala Kyjev. Ale nyní, kdy i Rusku nakloněné Německo pocítilo omezení dodávek, musí dojít ke změně priorit, a to nejen v Berlíně.

Za prvé, Brusel musí dát Moskvě jasně najevo, že kvůli tomuto sporu riskuje zhoršení vztahů s EU. Gazprom, státem kontrolovaný plynárenský gigant, má při jednáních se svými klienty z EU navrch vzhledem ke skutečnosti, že je největším dodavatelem zemního plynu do unie. Ale nemá v ruce všechny trumfy: závisí kvůli svým ziskům na EU stejně silně, jako unie závisí na Rusku kvůli dodávkám této suroviny.

Le Monde - Francie

Tyto neshody (mezi Ruskem a Ukrajinou) kvůli plynu trvají již od roku 1992. Stejně jako v roce 2006 i tentokrát si Gazprom zvolil pro uzavření kohoutů dobu, kdy se Ukrajina připravuje na volby do parlamentu. Od téhož roku (2006) všechny transakce související s transportem ruského plynu probíhají prostřednictvím pochybné společnosti RosUkrenergo. Ta je registrována v daňovém ráji, ve švýcarském kantonu Zug, a vlastní ji z poloviny ruský Gazprom a z poloviny ukrajinští oligarchové, kteří mají kontakty v kyjevských vládních kruzích. Tato společnosti si ponechává veškerý zisk. Do státních pokladen Ukrajiny a Ruska neplynou z její činnosti žádné daně, všechny zisky plynou do kapes ruských a ukrajinských oligarchů, které lze jen těžko odhalit.

Economist – Velká Británie

Cena plynu nyní v Evropě klesá a zdá se, že Ukrajina proto nijak nespěchá s uzavřením nějaké dohody s Gazpromem. Její domácí spotřeba této suroviny klesla meziročně o 30 procent kvůli propadu poptávky po ukrajinské oceli. Ukrajina trochu plynu těží sama a Naftohaz má v zásobnících dalších 17 miliard kubických metrů. S těmito zásobami může zem vydržet až tři měsíce. Navíc složitá situace Ukrajiny dělá ze zdražení plynu ještě choulostivější otázku než před třemi lety. Pro jakoukoli vládu by byl souhlas s prudkým zvýšením cen plynu politicky nebezpečný. A Ukrajina navíc nemá v současnosti normálně fungující kabinet. Bude těžké dosáhnout dohody s Ruskem o ceně plynu, když rozhodující ukrajinští politici (prezident Juščenko a premiérka Tymošenková) myslí na volby a odmítají spolupracovat.

Gazeta Wyborcza - Polsko

Bývalý polský prezident Alexandr Kwasniewski na stánkách deníku Gazeta Wyborcza nepochybuje o tom, že vinu má Rusko, protože politizuje dodávky plynu i ropy. Zkritizoval i Evropskou unii za chybnou diagnózu, kterou vyslovil český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, že věc má obchodní charakter a ne politický. „Dokud se unie bude držet této teze, bude bezradná. Rusové se nikdy netajili tím, že jestli bude Ukrajina chtít vstoupit do NATO, využije plynu, aby jí to znechutili.“

Rzeczpospolita - Polsko

Ukrajina by se chtěla statečně vymanit z ruského objetí a vrhnout se do náruče Západu. Zamýšlí toho dosáhnout tím nejlevnějším způsobem: platit nadále sotva poloviční cenu za ruský plyn, opírat se o těžký průmysl a zemědělství, tolerovat gigantickou korupci a vlivy všemocných oligarchů. Bez pomoci zvenčí by Ukrajina už dávno zbankrotovala. Kyjevští ukrajinští politici dávají místo reforem přednost permanentnímu parlamentnímu boji, nebo diplomaticko-surovinovému sporu s Ruskem.

Tages-Anzeiger - Švýcarsko

Rusko se chová ke každému ze svých zákazníků jinak. Nese vinu. Spřátelené Bělorusko platí za 1000 kubických metrů plynu prý jen 130 dolarů, kamarádská kavkazská republika Arménie 154 dolarů, bývalý válečný protivník Gruzie má brzy sáhnout pro 270 dolarů a po prozápadní Ukrajině chce v 450 dolarů. Evropa platila loni 400 i 500 dolarů. (…) Nikdo nemůže po Rusech chtít, aby své sousedy dotovali, zvlášť ty, co se od nich odloučili. Nezapomeňme ale na problém: u plynu jsou producenti a příjemci vázaní na plynovod, ne jako u ropy, která se může převést i tankerem. K tomu jsou potřeba i dobré vztahy, něco, co Ukrajina nemůže nabídnout. Země stojí před bankrotem, zhroutily se ceny důležitého vývozního zboží - oceli, ale i měna hřivna. A k tomu všemu je tu ještě mocenský boj v zemi.

Pravda - Slovensko

Zavřený plynový kohoutek doslova vyhnal lidi z práce. Leckde zastavili výrobní linky, v harmaneckých papírnách či žilinské automobilce Kia si lidé museli v mrazu brát dovolenou, kterou by radši chtěli v teplém červenci. Řečí vlády o tom, odkud můžeme dovážet plyn, bylo za poslední roky dost. A realita? Jsme navázáni na jedno (!) ukrajinské potrubí s ruským plynem. Zásobníky na Záhorí pokryjí spotřebu plynu na jednu mírnou zimu. A co když jednou plyn z Ruska nepoteče déle? Kdo bude zodpovědný za studené radiátory?

Soukromníci nebudou investovat miliony eur do rozšíření kapacity zásobníků plynu, dokud nebudou mít zajištěnou jejich využitelnost. Motivovat je k tomu musí vláda, která na to ale nemyslí. (…) Pokud jde o Moskvu, ta může unii upozorňovat na to, jakého nevyzpytatelného souseda v podobě Ukrajiny by mohla ve svých řadách EU uvítat. O tom, že se Ukrajina svým chováním ztrapňuje, jistě není třeba pochybovat. Stejně jako o tom, že se to děje s přispěním Moskvy.

Die Presse - Rakousko

„Když začne být mráz nesnesitelný, tak zmizí i ty nejkrásnější morální cíle. Stranou jde najednou snaha o ochranu životního prostředí i odpor k jaderné energii.“ Podle komentáře najednou Rakušané rádi použijí například elektřinu ze starých reaktorů. „Bruselská snaha o vybudování alternativního plynovodu zatím vždy skončila neúspěchem. Nezbývá nám proto, než sledovat hru Ruska a Ukrajiny a čekat. Nemusíme se bát, Gazprom jistě obnoví dodávky z vlastního zájmu - finančního i politického. Problém je, že Evropa dál zůstane plynem vydíratelná - a klečí.“

Frankfurter Allgemeine Zeitung - Německo

Čím hlubší krize, tím hlubší úvahy, jestli Rusku opravdu jde jen o to, vymámit z Ukrajiny dluhy. Víc a víc jde při této příležitosti Kremlu o to, poškodit obraz Ukrajiny u Západu a zmařit její naděje výhledově vstoupit do EU a NATO. To chtělo Rusko dosáhnout i v Gruzii, i když primitivními prostředky. Samozřejmě má Rusko nárok neprodávat plyn pod cenou. Proč chce najednou 450 dolarů, tedy víc, než platí teď některé evropské země. (red)

Kryštof Válka, Radim Klekner

8.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Policie vyšetřuje učitele, který se ve škole zamykal s žáky

Šumperk – Nestandardní chování pedagoga v Základní škole Sluneční v Šumperku vyšetřují kriminalisté. Učitel se koncem minulého týdne zamkl s několika žáky čtvrté třídy v jedné z učeben. Co se za zavřenými dveřmi dělo, je nyní předmětem dohadů. Údajně si kantor na mobilní telefon fotografoval hochy vysvlečené v prádle. Později měl učitel vysvětlovat, že se jednalo o projekt do hodin anglického jazyka.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku. Zeman zároveň Trumpa pozval na návštěvu České republiky, americký prezident pozvání přijal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies