VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ruský miliardář a exulant Berezovskij zemřel ve věku 67 let

Londýn/Moskva - Známý ruský miliardář a bývalý mediální magnát Boris Berezovskij v sobotu ve věku 67 let zemřel ve svém exilu u Londýna. S odkazem na příbuzné zemřelého o tom informovala ruská televize RT. Britská policie podle agentury AFP uvedla, že smrt Berezovského prozatím zůstává nevysvětlena.

23.3.2013 8 AKTUALIZOVÁNO 23.3.2013
SDÍLEJ:

Jeden z nejbohatších Rusů Boris Berezovskij.Foto: ČTK

Berezovskij se zapsal do povědomí i jako dlouholetý kritik ruského prezidenta Vladimira Putina.

Berezovskij byl nalezen mrtev ve svém domě v hrabství Surrey jihovýchodně od Londýna. Z vlivného „oligarchy" a spojence Kremlu se stal po Putinově nástupu k moci nežádoucím a od roku 2000 žil v Británii, kde přežil řadu pokusů o atentát.

Známý moskevský právník Alexander Dobrovinskij, který magnáta dobře znal, se domnívá, že Berezovskij spáchal sebevraždu. „Dostal jsem právě telefonát z Londýna. Boris Berezovskij spáchal sebevraždu. Byl to složitý člověk," napsal Dobrovinskij podle RT na své sociální síti. Berezovského zeť Egor Schuppe na Facebook napsal, že bývalý magnát byl v poslední době v těžké depresi a vyhýbal se přátelům a příbuzným.

Bývalý šéf ruského nakladatelství Kommersant Publishing House Damian Kudrjavcev uvedl, že Berezovskij zemřel v 11:00 hodin místního času. Kudrjavcev na Twitteru napsal, že se neobjevily žádné známky násilné smrti. Podle dalších zdrojů byl mrtvý Berezovskij nalezen v koupelně. V posledních týdnech údajně utrpěl několik srdečních příhod.

Berezovského deprese mohly podle zdrojů souviset se ztrátou majetku. Loni v srpnu prohrál soudní spor s ruským miliardářem a vlastníkem londýnského fotbalového klubu Chelsea Romanem Abramovičovi o vlastnictví ruské ropné společnosti Sibněfť, kde šlo o více než pět miliard dolarů (asi 100 miliard Kč). Berezovskij tvrdil, že jej Abramovič zastrašováním nutil prodat své akcie Sibněfti za zlomek skutečné hodnoty. Jeho tvrzení londýnský soud označil za nevěrohodná a nařídil mu, aby Abramovičovi zaplatil odškodné 56 milionů dolarů, píše RT.

Berezovskij získal ohromný vliv a majetek za prezidenta Borise Jelcina. Vlastnil podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích. Ke konci 90. let však musel v Rusku stále častěji čelit skandálům kolem svých podnikatelských aktivit ve firmách Sibněfť, Aeroflot a televizi ORT. Jeho osud zpečetilo to, že se postavil proti Putinovi.

Berezovskij se zbavil významné části majetku a odešel do Británie, kde získal v roce 2003 azyl. Stal se tam pak velkým Putinovým kritikem a spolupracoval například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu ozářením.

V Rusku byl Berezovskij odsouzen k celkem 19 letům vězení za rozkrádání majetku letecké společnosti Aeroflot a za údajné vytunelování automobilky Autovaz. Byl také obviněn z pokusu o státní převrat a dalších trestných činů.

Boris Berezovskij - problematický kritik Vladimira Putina

Někdejší uznávaný matematik a počítačový expert Berezovskij se vyšvihl mezi ruskou podnikatelskou elitu během privatizace státního majetku na přelomu 80. a 90. let. Ovládal podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích (televizní kanály ORT a TV6).

Díky svým penězům a úzkým vazbám na politické špičky byl Berezovskij jednou z nejvlivnějších osob veřejného života v zemi. Měl pověst „šedé eminence" a uznávaný moskevský politolog Sergej Markov ho rovnou nazval „novodobým Rasputinem".

S koncem 90. let však začala Berezovského hvězda v Rusku zapadat. Musel stále častěji čelit skandálům kolem svých podnikatelských aktivit ve firmách Sibněfť, Aeroflot a televizi ORT a vyvracet podezření, že jeho bohatství vzešlo z účasti na sporné privatizaci, ze styků s kriminálním podsvětím a z korupce v mocenských složkách. Navíc se postavil proti prezidentovi Vladimiru Putinovi, což mělo pro jeho další život dalekosáhlé následky.

Berezovskij se nakonec zbavil významné části svého majetku a odešel do Velké Británie, kde získal v roce 2003 azyl. I z londýnského exilu vedl Berezovskij boj s ruským prezidentem. „Putin je podle mého názoru kriminálník, zločinec. Porušuje zákony a nepochybuji, že dříve či později stane před soudem," nechal se Berezovskij slyšet v létě 2007.

V Británii spolupracoval Berezovskij například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu vzácným radioaktivním izotopem polonium-210. Litviněnko těsně před skonem obvinil ze své smrti ruské úřady, podle Kremlu naopak za vraždou stál právě Berezovskij, který chtěl údajně poškodit Putina v očích Západu.

Boris Abramovič Berezovskij se narodil 23. ledna 1946 v Moskvě v židovské rodině. Studoval Ústav lesnické techniky, fakultu elektroniky a počítačové techniky a fakultu mechaniky a matematiky Moskevské státní univerzity. Dosáhl titulu doktor technických věd a od roku 1991 byl členem-korespondentem ruské Akademie věd.

Patrně z iniciativy svého nejbližšího politického partnera Anatolije Čubajse usedl Berezovskij v roce 1996 na čas do křesla sekretáře ruské Bezpečnostní rady a současně byl jmenován vládním zmocněncem pro Čečensko, jímž byl do listopadu 1997.

Na jaře následujícího roku se stal Berezovskij na rok výkonným tajemníkem Společenství nezávislých států. V roce 2000 zasedl ve Státní dumě, ale po několika měsících svůj mandát složil, přičemž obvinil prezidenta Putina z nastolování autoritářského režimu. Politice se posléze věnoval coby spolupředseda strany Liberální Rusko, kterou financoval.

Ani peněžní podpora občanské společnosti a dary na charitu Berezovského neuchránily před podezřením, že jeho bohatství pramenilo především z účasti na sporné privatizaci, ze styků s kriminálním podsvětím a z korupce v mocenských složkách. Pronásledovaly jej soudní pře a ruská prokuratura ho stíhala pro podezření z řady zločinů, zejména z praní špinavých peněz, vytunelování automobilky Autovaz či pokusu o státní převrat.

Autor: ČTK

23.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:
David Rath.
15 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
3 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies