VYBERTE SI REGION

Ruský Titanic dál reziví

Moskva - Vladimir Putin se rozhodl vrátit se do Kremlu a zůstat na kapitánském můstku obrovské lodi zvané Rusko, který sice vypadá skoro impozantně, ale který zjevně ztratil směr i rychlost.

26.9.2011 9
SDÍLEJ:

Vladimir PutinFoto: REUTERS

To napsal dnes v ruském listu Vedomosti ekonom Sergej Alexašenko.

Je zjevné, že měl na výběr: mohl respektovat ducha ústavy a udělat krok k tomu, aby se přeměnil v ruského Teng Siao-pchinga, přičemž by nepochybně zůstal nejdůležitějším politikem v zemi. Stačilo, aby na dalších pět let odešel třeba do čela sněmovny: kontrolu nad rozpočtem a zákony by si zachoval, peněžní toky by mohl posílat tam, kam třeba, a ani by nepřipustil změnu systému. Vybral si však jinak.

Proč se rozhodl zůstat? Ani není velká chuť se v tom pitvat - nikdo, kromě samého Putina, nedokáže na tuto otázku odpovědět. Ani není velký rozdíl v tom, jestli uvěřil ve svou neomylnost a mesiášské předurčení, anebo nemohl odolat tlaku svých přátel a známých, kteří se nijak nedokážou nasytit.
Důležité je něco jiného: svým rozhodnutím si Putin uzurpoval právo pobývat ve funkci 24 let. V podstatě oba účastníci tandemu přiznali, že prezidentství Dmitrije Medveděva nebylo ničím jiným, než maskováním Putinova třetího období.

Tímto rozhodnutím Putin učinil celou zemi svojí rukojmí. Rukojmím toho, zda adekvátně hodnotí stávající situaci a strategické výzvy a hrozby, zda on a jeho tým jsou s to včas přijímat nevyhnutelná rozhodnutí, zda se vyskytuje v jeho týmu i náhradní sestava, protože ta první zjevně zestárla a už se skoro k ničemu nehodí.

Nemá smysl pitvat uplynulých 12 Putinovských let a pokoušet se předpovídat další kroky. Nelze však nezaznamenat, že všechna tři Putinova prezidentská období si nebyla podobná. Obsahovala vše: od liberálních ekonomických změn po přímočaré znárodňování, od prudkého oteplení vztahů s USA po válku s Gruzií. Jsem-li o něčem pevně přesvědčen, tak o tom, že Putin v období 2012-2018 bude jiný, než jsme ho vnímali dříve. Ani ne proto, že se vnitřně změnil - spíše je jeho hodnotový žebříček dostatečně pevný a časem se už nemění - ale spíše proto, že na dvoře je 21. století s novými problémy a hrozbami.

Situace není jednoduchá. Nejde jen o aktuální hrozby nových otřesů na světových trzích v okamžiku, kdy výšiny ruské byrokracie budou plně pohlceny jedinou otázkou - jak si zajistit místečko při stěhování z Bílého domu (sídla ruské vlády - pozn. autora) do Kremlu či opačným směrem. Mnohem vážnější jsou však dlouhodobé výzvy pro ruský státní koráb, který už dávno působí jako rezivějící Titanic. Chodíme po chodbách a kajutách a vidíme drobná znaménka rzi tam i tam, provádíme záplaty na trupu a tváříme se, že loď může sloužit ještě dlouhá léta.

Trup našeho Titaniku, to jsou zákony, soudy, úřady prorezlé korupcí, telefonním "právem" pokynů shora, prodejná média. Ti, kdo by měli hlídat pevnost trupu, nejenže to nedělají, ale naopak pracují na jeho zániku, odřezávají kusy lodi a prodávají ji do šrotu za pěkné peníze. A to ještě v mnoha hlavách vládne mylná iluze, že tento vývoj lze ještě zabrzdit, situaci zabetonovat. Ale rez není na povrchu, pronikla příliš hluboko, obyčejný brusný papír na ni nestačí. Nutná je radikální modernizace s okamžitou výměnou mnoha opor.

A právě toho se Putin bojí ze všeho nejvíce. Jak se začne s generální opravou, celý koráb se začne hroutit. Jako se to před 20 lety stalo Sovětskému svazu.

Motor naší lodi, ekonomika, není ideální, ale má i kladnou stránku: množství lidí, kteří se snaží o seberealizaci. Ale kapitán a jeho družina asi nevědí, že motor pro spolehlivou práci potřebuje olej, ne brusnou směsku. Ve svém předvolebním projevu Putin několikrát prohlásil, že se chystá starat o podnikání, ale nic neslíbil: ani boj s korupcí a vydíráním, ani reformy soudů a soudní praxe. Všechny konkrétní sliby budoucího prezidenta byly adresovány těm, kdo dostávají peníze z rozpočtu. A byly to nemalé sliby, které lze financovat jen zvýšením daní. Vypadá to jako pokus zvýšit otáčky motoru na maximum, což často končí smutně.

Není známo, nakolik si Putin opravdu uvědomuje stav ruského Titaniku, zda zná kurz pro dalších 12 let a zda chápe, že rezivějící plavidlo čeká truchlivý osud, pokud se boj se rzí bude jen imitovat.

Pro mnoho mladých, myslících a aktivních lidí, na nichž závisí chod našeho ekonomického motoru, se fakticky doživotní vládnutí Putina v Kremlu stalo signálem, že žádné změny k lepšímu nelze v naší zemi čekat. Na internetu se živě debatuje nikoliv o tom, zda z Ruska odjet či neodjet, ale jen o tom, kam odjet. Někdo na kapitánském můstku tvrdí, jen ať si jdou, bude méně potíží. Ale intelektuálně upadlý národ, od kterého opět odplouvá lepší část genetického fondu, nebude s to vypořádat se nejen s výzvami budoucnosti, ale i s udržením dosavadního systému v chodu. Prorezlý koráb ani nemusí narazit do ledovce, někdy stačí jen nesprávný manévr, jak se to stalo s Bulgarií (výletním loď, která se v červenci potopila na Volze - pozn. autora).

Autor: ČTK

26.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies