VYBERTE SI REGION

Ruskými dějinami se prolínají i proměny ruské jolky

Moskva – Bývaly v Rusku časy, kdy se stromeček zdobil už o Vánocích, ale taky chvíle, kdy byl potírán a zakazován, aby se nakonec stejně stal symbolem vítání Nového roku, dodnes největšího svátku od Kamčatky po Kaliningrad.

31.12.2011
SDÍLEJ:

Tradiční ruská "jolka" zdobí Rudé náměstí v Moskvě. V pozadí nalevo je chrám Vasilije Blaženého.Foto: ČTK

Spletitou historii vánočních a novoročních „jolek“ za komunistických dob nyní přibližuje výstava v Historickém muzeu na moskevském Rudém náměstí.

Historie ruských stromečků čítá už více než tři století. Do Ruska je „přesadil“ car Petr I., který dekretem z 20. prosince 1699 rozhodl, že Nový rok se už nebude slavit 1. září, ale 1. ledna, a to i s chvojím a stromky. Ty však byly nainstalovány jen na veřejných místech. Ale po Petrově smrti stromky sloužily už jen k označování výčepů. Rusy strhl až příklad domácností německých přistěhovalců v Petrohradu a zhruba od roku 1840 se zmínky o vánočních stromcích už pravidelně objevují v ruské literatuře a korespondenci.

„Stromeček si ve 20. století prožil docela tragický příběh. Potírali ho, zakazovali,“ říká autorka výstavy Natalija Čevtajkinová. „Bolševici ve 20. letech minulého století, kdy vedli tažení proti víře, označili stromek za náboženský přežitek. To je o to směšnější, že v 19. století byla právě pravoslavná církev odpůrcem stromečků. Když vypukla první světová válka, zakázala jej jako zvyk německých nepřátel,“ vysvětluje. Ale nehledě na příkazy z kazatelen si i vojáci v zákopech stromečky dál zdobili.

Po bolševických zákazech další zlom přišel 28. prosince 1935, kdy se v komunistickém deníku Pravda objevil článek kandidáta politbyra komunistické strany Postyševa, požadujícího vrátit „jolku“ dětem.

Následovala blesková rehabilitace. Už o pár dní později se vánoční ozdoby znovu objevily na pultech obchodů a Nový rok 1936 se už slavil se stromečky, podle instrukcí mládežnické organizace Komsomol. Pokyny shora byly nutností. „Všichni se ještě báli, vždyť ještě o rok dříve se za oslavy mohlo vyletět z práce,“ konstatuje historička.

Veselice okolo stromečků se ale za sovětských dob soustřeďovaly na Nový rok a do pozadí se zatlačovaly Vánoce, chápané jako náboženský svátek. „Betlémská hvězda se stala pěticípou,“ konstatuje kurátorka, „i stromky se měly stát propagandisty a agitátory sovětské moci.“

Vánoční ozdoby tak kromě tradičních hříbků, zvířátek či ovoce dostaly i podobu rudoarmějců, aut, hvězd, polárníků, letadel, později raket a kosmonautů. Do módy se dostali i lední medvědi či cirkusoví akrobaté.

První vánoční koule se dělaly z tlustého skla, jako lahve na šampaňské, hojné byly i předělávky z rozbitých žárovek. Jako hlavní materiál však převládala lepenka a vata, jako v carském Rusku, kam se skleněné ozdoby dovážely z Německa. Ale stromky už bez úhony přečkaly i druhou světovou válku. I za nejtěžších chvil války moskevské fabriky kromě válečných potřeb vyráběly i ozdoby. Pohlednice se stromečkem – ten hlavní v celé zemi stával v Kremlu – vyzývaly vojáky k udatnosti na frontě.

Po Stalinově smrti přišly do módy ozdoby ve tvaru kukuřice, tolik milované sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem. Za časů jeho nástupce Leonida Brežněva se originalita vytratila, zato se dovážely ozdoby z východního Německa a bývalého Československa. V mnoha rodinách se dodnes uchovaly originální krabice, do kterých se ozdoby každý rok láskyplně ukládaly. „České ozdoby prostě zbožňuji,“ říká sběratelka Natalja Šarapovová, která muzeu poskytla mnoho exponátů.

„Stromeček se stal neodmyslitelnou součástí pravého sovětského Nového roku. Vánoc jsme se úplně zřekli, až do roku 1991, kdy Američané v moskevském obchodním domě GUM po desetiletích vystavili první vánoční stromeček, ozdobený přáními od Američanů jejich sovětským protějškům,“ vysvětluje kurátorka.

Vánocům se sice dostalo rehabilitace, ale jako náboženskému svátku. A věc ještě komplikují ruské zmatky se starým a novým kalendářem, a tak se slavit může jak v prosinci, tak na Silvestra, na Nový rok, 7. a 14. ledna. „U nás je zkrátka všeho hodně,“ konstatuje průvodkyně výstavou.

Autor: ČTK

31.12.2011
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies