VYBERTE SI REGION

Rusové chtějí reformy, ale nechtějí je platit ze svého

Moskva - Rusové chtějí strukturální reformy, ale nejsou ochotni se podílet na jejich financování z vlastní kapsy. Střední vrstva by byla sice ochotna vynaložit 500 miliard rublů (asi 317 miliard Kč) na zlepšení kvality života, ale kvůli nedůvěře ke státu tak neučiní.

18.1.2012 1
SDÍLEJ:

Vladimir PutinFoto: Reuters

K těmto poznatkům dospěl podle úterního vydání listu Vedomosti průzkum agentur FOM a Levada, podniknutý ještě loni v listopadu na zakázku vládních expertů upravujících pro premiéra Vladimira Putina strategii rozvoje země do roku 2020.

Pokud jde kupříkladu o reformu zdravotnictví, až 64 procent Rusů by podle průzkumu podpořilo zvýšení rozpočtových výdajů, aby se více zpřístupnily léky, které v Rusku bývají dražší než v Evropě. 54 procent by souhlasilo s tím, aby si na nové způsoby léčby připláceli všichni, kromě chudobných. Téměř polovina by souhlasila i se zvýšením daně z tabáku a postupným zákazem kouření na veřejných místech. Až 72 procent dotázaných podporuje i omezení prodeje alkoholu. Negativně se však Rusové stavějí k penzijní reformě: skoro tři čtvrtiny dotázaných jsou proti zvyšování věku a odpracovaných let pro odchod do důchodu.

Většina lidí si ani nepřeje na změny přispívat z vlastních financí. Proti zavedení místních daní určených pro místní rozvoj se staví 48 procent dotázaných, naopak přispět na zlepšení zdravotní péče je ochotno jen 21 procent, na sociální pomoc chudobným pětina a na lepší výuku ve školách 15 procent Rusů. Podle průzkumu je většina spokojena s modelem paternalistického státu, který by se měl plně postarat o financování státních služeb, včetně vzdělávání či bydlení.

Střední vrstva

Vlastní názor však podle sociologů vyjádřila střední vrstva, která by byla ve větší míře ochotna zřeknout se pěti procent svých příjmů (podle vládních expertů 500 miliard rublů) ve prospěch obcí, aby zlepšily stav infrastruktury, vzdělávání či zdravotní péče. Přistoupila by i na liberalizaci pracovního práva výměnou za vyšší platy.

Ale otázka, jak by Rusové utratili 10.000 rublů ze svých daní, odhalila nesoulad priorit dotázaných a státu: lidé dávali přednost především školství, zdravotnictví a penzím a naopak nejmenší sumu by vynaložili na udržování státní byrokracie.

„Vyskytují se lidé, kteří jsou ochotni podpořit změny, ačkoliv není jisté, zda k nim může dojít vzhledem k vysoké korupci a regulaci trhu,“ usoudil rektor ekonomické školy Jaroslav Kuzminov; předpokládá však, že pod politickým tlakem budou úřady muset více hledět na požadavky poplatníků. I analytici Citibank či ředitelka Institutu sociální politiky Svetlana Misichinová považují rostoucí střední vrstvu za klíč k reformám; zatím zahrnuje asi třetinu populace, ale roste a stále více se bude odlišovat od ostatních Rusů.

Autor: ČTK

18.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co dneska pijeme?
9 4

Kam zmizelo pravé podmáslí?

Situace v hotelu po pádu laviny.
25

Nová naděje. Z trosek italského hotelu po pěti dnech zachránili tři štěňata

AKTUALIZOVÁNO

Trump podepsal příkaz o odstoupení USA od transpacifické smlouvy

Washington - Americký prezident Donald Trump dnes podepsal exekutivní příkaz o odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP). Obchodní dohodu 12 tichomořských zemí vláda Baracka Obamy uzavřela před rokem, Kongres USA dokument ale ještě neratifikoval.

Otrávené návnady na zvířata v přírodě bude dohledávat cvičený pes

Otrávené návnady nastražené na vydry, kuny či lišky, na něž často umírají také draví ptáci, začne letos v Česku dohledávat první speciálně vycvičený pes. Česká společnost ornitologická (ČSO) ho získá díky mezinárodnímu projektu dotovanému unií. Podle ochránců přírody případů otrav volně žijících živočichů přibývá. 

Český agrární diplomat kvůli Trumpovi možná do USA nezamíří

Praha - Nový český agrární diplomat, který měl letos nastoupit do Spojených států amerických, možná do zámoří nezamíří. Ministerstva se rozhodnou těsně před jeho jmenováním. Bude záviset i na tom, zda bude nová americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zavádět dovozová cla. Dnes to na tiskové konferenci řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). ČR má v zahraničí čtyři agrární diplomaty, další tři měli letos nastoupit. Kromě USA by měli zamířit do Japonska a Libanonu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies