VYBERTE SI REGION

Rusové chtějí reformy, ale nechtějí je platit ze svého

Moskva - Rusové chtějí strukturální reformy, ale nejsou ochotni se podílet na jejich financování z vlastní kapsy. Střední vrstva by byla sice ochotna vynaložit 500 miliard rublů (asi 317 miliard Kč) na zlepšení kvality života, ale kvůli nedůvěře ke státu tak neučiní.

18.1.2012 1
SDÍLEJ:

Vladimir PutinFoto: Reuters

K těmto poznatkům dospěl podle úterního vydání listu Vedomosti průzkum agentur FOM a Levada, podniknutý ještě loni v listopadu na zakázku vládních expertů upravujících pro premiéra Vladimira Putina strategii rozvoje země do roku 2020.

Pokud jde kupříkladu o reformu zdravotnictví, až 64 procent Rusů by podle průzkumu podpořilo zvýšení rozpočtových výdajů, aby se více zpřístupnily léky, které v Rusku bývají dražší než v Evropě. 54 procent by souhlasilo s tím, aby si na nové způsoby léčby připláceli všichni, kromě chudobných. Téměř polovina by souhlasila i se zvýšením daně z tabáku a postupným zákazem kouření na veřejných místech. Až 72 procent dotázaných podporuje i omezení prodeje alkoholu. Negativně se však Rusové stavějí k penzijní reformě: skoro tři čtvrtiny dotázaných jsou proti zvyšování věku a odpracovaných let pro odchod do důchodu.

Většina lidí si ani nepřeje na změny přispívat z vlastních financí. Proti zavedení místních daní určených pro místní rozvoj se staví 48 procent dotázaných, naopak přispět na zlepšení zdravotní péče je ochotno jen 21 procent, na sociální pomoc chudobným pětina a na lepší výuku ve školách 15 procent Rusů. Podle průzkumu je většina spokojena s modelem paternalistického státu, který by se měl plně postarat o financování státních služeb, včetně vzdělávání či bydlení.

Střední vrstva

Vlastní názor však podle sociologů vyjádřila střední vrstva, která by byla ve větší míře ochotna zřeknout se pěti procent svých příjmů (podle vládních expertů 500 miliard rublů) ve prospěch obcí, aby zlepšily stav infrastruktury, vzdělávání či zdravotní péče. Přistoupila by i na liberalizaci pracovního práva výměnou za vyšší platy.

Ale otázka, jak by Rusové utratili 10.000 rublů ze svých daní, odhalila nesoulad priorit dotázaných a státu: lidé dávali přednost především školství, zdravotnictví a penzím a naopak nejmenší sumu by vynaložili na udržování státní byrokracie.

„Vyskytují se lidé, kteří jsou ochotni podpořit změny, ačkoliv není jisté, zda k nim může dojít vzhledem k vysoké korupci a regulaci trhu,“ usoudil rektor ekonomické školy Jaroslav Kuzminov; předpokládá však, že pod politickým tlakem budou úřady muset více hledět na požadavky poplatníků. I analytici Citibank či ředitelka Institutu sociální politiky Svetlana Misichinová považují rostoucí střední vrstvu za klíč k reformám; zatím zahrnuje asi třetinu populace, ale roste a stále více se bude odlišovat od ostatních Rusů.

Autor: ČTK

18.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies