VYBERTE SI REGION

Rusko: Výsadkáři přes hranice zabloudili

Kyjev, Moskva - Ukrajina zatkla skupinu deseti vojáků, podle Moskvy jde o omyl. Prezidenti obou zemí jednali o konfliktu v Minsku.

26.8.2014 48 AKTUALIZOVÁNO 26.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Do zajetí ukrajinské armády padlo deset ruských výsadkářů. Vojáci byli zatčeni zhruba 20 až 
30 kilometrů od ruské hranice u obce Dzerkalne.

Podle Moskvy se ruská jednotka na Ukrajině ocitla omylem. „Vojáci skutečně v tomto úseku hlídali rusko-ukrajinskou hranici, kterou pravděpodobně přešli omylem na nějakém neoznačeném místě," vzkázalo ruské ministerstvo obrany s tím, že ruští vojáci při zatýkání nekladli žádný odpor.

„Ukrajinští vojáci opakovaně vstupovali na ruské území 
v počtu až pěti set lidí, se zbraněmi a v obrněných transportérech a nedělali jsme kolem toho takový rozruch. Prostě jsme na bezpečném místě vrátili na Ukrajinu ty, kteří o to stáli," vzkázalo ministerstvo. Kyjev ale toto vysvětlení zjevně nepřesvědčilo. „Nebyl to žádný omyl, prováděli tu speciální operaci," řekl v televizním vystoupení mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko s tím, že zatčení vojáci pocházejí z ruského 331. pluku 
98. výsadkové divize.

Mladík v maskáčích: Dostal jsem strach

Ukrajinská armáda také zveřejnila videa, na nichž podle ní vypovídají zatčení ruští výsadkáři. Muž, který se představil jako ruský voják Ivan Romancev, tvrdí, že přijeli 
v obrněném vozidle, které bylo natřené na bílo s tím, že jde 
o cvičení.

„Když můj obrněný vůz dostal zásah, pochopil jsem, že to není cvičení, a dostal jsem strach. Došlo mi, že nás poslali na vojenskou operaci proti lidem, s nimiž bychom neměli bojovat," popsal mladík v maskáčích.

„Přestaňte sem posílat naše muže. Proč? Tohle není naše válka. A kdybychom tu nebyli, nic z toho by se nestalo," vyzýval ve videu muž představený jako seržant Andrej Generalov. „Jsme obyčejní kluci, udělali jsme, co nám řekli. Poslali nás sem jako potravu pro děla. Nevím proč," řekl další, který se identifikoval jako desátník Ivan Michalkov.

Kyjev přitom oznámil ještě jeden střet s ruskou armádou. Podle Lysenka ruský vojenský vrtulník na hranicích začal střílet po ukrajinských pohraničnících a čtyři z nich zabil.

V této napjaté atmosféře 
a za pokračujících bojů mezi proruskými silami a ukrajinskou armádou na východě země dnes začal summit v Minsku. Na něm o krizové situaci jednali ruský prezident Vladimir Putin, jeho ukrajinský protějšek Petro Porošenko 
i šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.

Lukašenko vystoupí z mezinárodní izolace

Řada komentátorů však míní, že na setkání, od něhož se nečeká žádný zásadní průlom, vydělá především běloruský prezident Alexander Lukašenko, který tak vystoupí z mezinárodní izolace.

Porošenko, který si s Putinem potřásl rukou, Ashtonové ještě před začátkem jednání řekl, že Ukrajina ratifikuje asociační dohodu s EU ještě před říjnovými parlamentními volbami.

Na programu jednání, které v době uzávěrky tohoto vydání ještě neskončilo, pravděpodobně byl i druhý ruský konvoj s humanitární pomocí, který chce Moskva vyslat na východ Ukrajiny v nejbližších dnech.

Předchozí konvoj překročil hranice bez celní kontroly 
a Kyjev to označil za „přímou invazi" s tím, že zhruba 260 nákladních vozů při zpáteční cestě vyvezlo zařízení z ukrajinských zbrojovek.

Autor: Martin Dohnal

26.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 48
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies