Ruština jako druhý státní jazyk? Rozhodne referendum

Referendum vyvolala loňská petiční akce ruskojazyčné menšiny, když se během listopadu podařilo shromáždit téměř 190.000 podpisů. Podle agentury AP se očekává, že hlasující se v plebiscitu vysloví proti ruštině jako druhému státnímu jazyku.

Ruskojazyčná menšina tvoří asi třetinu z 2,1 milionu obyvatel pobaltské země. Silná komunita lidí hovořících rusky je pozůstatkem sovětského období, kdy se pobaltské státy - a především Lotyšsko - staly cílem silné vlny ruských přistěhovalců. Někteří její příslušníci mají za to, že jsou oběťmi diskriminace, a domnívají se, že kdyby byl ruštině přiznán status státního jazyka, mohl by se tento stav změnit.

Lotyšsko nabylo samostatnost po rozpadu SSSR v roce 1991. Ruští imigranti žijící v zemi museli požádat o lotyšské státní občanství a absolvovat jazykový test, aby se nestali osobami bez státní příslušnosti. Pro tisíce z nich byl test velmi obtížný. Platné občanství nemá zhruba 16 procent Lotyšů, kteří se přistěhovali před rozpadem SSSR.

Citlivá otázka

Jazyková otázka a postavení sovětských přistěhovalců je v Lotyšsku dodnes citlivou politickou otázkou. Podle agentur referendum rozpory ve společnosti zřejmě ještě prohloubí.

Hlasovací místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Předběžné výsledky by mohly být známy hodinu poté.