"Nový americký prezident ztělesňuje obavy a nejistotu vůči době, která přichází. Straší nás radikálním odvratem od stability demokratických systémů," píše Michnik. "Donald Trump je doopravdy nepředvídatelný. Jeho jazyk natolik šokuje, že se mnoho Američanů bojí, že nová vláda může dovést USA a celý svět do chaosu. Jiní věří v sílu a účinnost institucí americké demokracie. Tak či onak, Trump je hrozbou kvůli své nepochopitelnosti, nekompetenci a výrokům, které působí jako škrt přes roli Ameriky jako opory tábora demokratických států," poznamenal.
Čtěte také: Donald Trump složil přísahu jako 45. prezident USA
Trumpova slova v novinových rozhovorech, ve kterých vyjadřoval stejnou míry důvěry k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jako k německé kancléřce Angele Merkelové, podle autora svědčí o tom, že nový prezident "nerozlišuje mezi demokratickými a autoritářskými a agresivně imperiálními státy".
"Pro Polsko a jeho sousedy nastávají nebezpečné roky," varovala Gazeta Wyborcza. "Určitě si vynutí podstatné korekce v domácí a zahraniční politice. Bude to zkouška zralosti a odpovědnosti za stát v neklidné době. Zkouška se týká všech, ale hlavně vládnoucí politické třídy," dodal list na adresu polských elit.
Není totiž jasné, zda vládnoucí tábor okolo Jaroslawa Kaczyńského bude schopen reflexe a změny, anebo bude pokračovat v "putinizaci" polského státu. Zda vyhraje "sobectví vládnoucí kasty", anebo uvědomění si, že Polsko, rozhádané doma i se sousedy, se může ocitnout v nejhrozivější situaci od roku 1989 - mezi hrozivým Putinovým Ruskem a Trumpem, hlásajícím nechuť k NATO a EU a vstřícnost k Putinovi.
Čtěte také: Trump podepsal exekutivní příkaz proti zdravotnímu programu Obamy
Evropská média vnímají Trumpův projev jako bojechtivý, sobecký
Za vyhlášení politické války označil britský list The Guardian inaugurační projev nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Také další evropská média hodnotí Trumpovu páteční řeč, v níž zdůraznil, že jeho vláda bude Ameriku stavět vždy na první místo, jako útočnou a sobeckou. Současně ale novináři v projevu postrádají konkrétní podrobnosti, které by ukazovaly, jak chce Trump svých cílů dosáhnout.
"Trump při inauguračním projevu ctil obvyklé zdvořilosti, ale tón jeho projevu svědčil o děsivé změně v Americe. Byl určen těm, kdo ho volili, nikoli většině, která ho nevolila… Jeho nacionalismus pod heslem Amerika na prvním místě je hrubý a nestoudný. Projev překypoval opovržením vůči všemu, co představuje hlavní město (Washington), které se nyní snaží podrobit své vůli. Ale byl to také projev, ve kterém prakticky úplně chyběly podrobnosti či objasnění toho, jak chce (Trump) svých cílů dosáhnout," napsal The Guardian.
S kritickým komentářem přišel také britský deník The Indepedent: "Donald Trump podkopal demokracii, jakmile byl uveden do úřadu prezidenta. Lidé vždy vnímali politiky jako sobce, ale toto je něco jiného. Trump nejenže strhal jednotlivé politiky, ale strhal celou politickou třídu a politický systém, který ho vynesl tam, kde je," napsal The Independent.
"Donald Trump přednesl projev pro zemi, která stojí na okraji propasti. Jeho řeč byla absurdně přemrštěná, téměř hloupá. Říci, že Amerika čelí krveprolévání, je urážkou inteligence posluchačů," konstatoval britský deník The Times.
Nyní vládne v Bílém domě "čistý populismus", uvedl rakouský list Der Standard. Po "agresivním, bojechtivém projevu je jasné, že svět musí očekávat od Spojených států více protekcionismu a izolacionismu", dodal Der Standard.
Projev nového prezidenta ukázal, že "Trump neopustí populistické slogany z volební kampaně", napsal německý list Die Welt.
Trumpova politika stavějící Ameriku na první místo vyvolala obavy v médiích i v dalších zemích, například ve Španělsku. "Trump zahájil varováním světu: Budu myslet pouze na Ameriku," napsal list El Confidencial.
Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung podotkl, že "ve stopách velikánů jako George Washington, Abraham Lincoln a Franklin Roosevelt se nově zvolený prezident jeví jako chuligán". Podle švýcarského deníku se Američané rozhodli pro "riskantní experiment, za jehož neúspěch draze zaplatí".
Francouzský Le Figaro považuje Trumpův inaugurační projev za agresivnější než bývá zvykem a za důkaz toho, že chce Trump zůstat sám sebou a nezařadit se. Podle listu Le Parisien dal Trump najevo, že hodlá provozovat politiku rozchodu nejenom ve svém projevu, ale i svým prvním exekutivním činem - podpisem dekretu, který povoluje co nejvíce výjimek pro plnění zákona o zdravotní reformě. List Le Monde uvádí, že se Trump stal prezidentem "čistého stolu". Trumpův páteční projev podle něj nebyl ani prezidentský, ani inaugurační, ale byl to projev "prezidentské kampaně, plný zloby a zatrpklosti, určený jen jeho voličům, nikoli celé Americe". "Typicky populistický projev: obrací se přímo na lid, jemuž slibuje moc, kterou mu hanebný režim ukradl a uvrhl zemi do bídy".
Kanadský Globe and Mail upozornil, že celý inaugurační rituál dokládá, že americká tradice má hluboké kořeny a nelze ji snadno zničit. Přesto ale upozornil na zamračené výbojné tváře za Trumpem a jeho vlastní výbojnost i ve chvíli, kdy přísahal na bible. "Tohoto naparujícího prezidenta bychom se měli obávat. Ve svém projevu slíbil, že zničí globální ekonomický řád, který Západu přinesl nejen blahobyt, ale v minulých 20 letech vymanil z krajní bídy miliardu lidí a další miliarda měla podle odhadu OSN následovat do roku 2030," napsal list.
Čtěte také: Dvě stovky lidí přišly na setkání proti populismu a za demokracii
Čína, Jižní Korea a Mexiko čekají od Trumpa potíže
Čínský, státem kontrolovaný deník Global Times usoudil, že inaugurační projev nového amerického prezidenta Donalda Trumpa naznačuje nevyhnutelné třenice v americko-čínských obchodních vztazích v příštích čtyřech letech i "dramatické změny" v USA i globálním hospodářském pořádku. Vůdce mexické opozice vyzval Mexičany k jednotě proti "zbytečné zdi (na hranicích), proti deportacím (přistěhovalců) a proti blokádě investic", což Trump sliboval ve svých projevech.
"Trumpova vláda bezpochyby roznítí mnoho 'požárů' na svém prahu i po celém světě. Počkejme a uvidíme, jak to zahýbe s Čínou," poznamenal list v komentáři. Dá se také čekat, že americká vláda ve snaze přimět podniky k návratu svých továren z Číny do USA využije vztahů s Tchaj-wanem jako trumf při vyvíjení obchodního tlaku na Čínu.
Nezávislý komentátor Čang Li-fan si povšiml kontrastu mezi Trumpovým zaměřením na domácí témata a důrazem čínského prezidenta Si Ťin-pching na mezinárodní spolupráci. "Dosud není jasná politika nové americké vlády vůči Číně. Trump bude přistupovat k Číně jako podnikatel, a to zejména v hospodářských jednáních," odhadl.
V Jižní Koreji si podle agentury AP dělají starosti, zda Trump nepožádá Soul, aby nesl větší díl z nákladů na setrvání amerických jednotek v zemi jako součásti odstrašování Severní Koreje před útokem, anebo zda nezavleče jejich zemi do konfliktů mezi USA a Čínou, která je pro Jižní Koreu klíčový hospodářský partner. Anglojazyčný list JoongAng Daily nicméně v úvodníku označil za "štěstí" Trumpův odhodlaný postoj vůči severokorejským jaderným zbraním.
Snad žádná jiná země nesledovala inaugurační projev pozorněji než Mexiko: kvůli Trumpovým pohrdavým poznámkám o nelegálních přistěhovalcích a výhrůžkám uvalení cel na produkci firem, které přesídlí do Mexika, uvedla AP a dodala, že ohlas u jižního souseda nyní vyvolala hlavně slova o ochraně hranic, o upřednostňování Ameriky a amerického zboží.
Předák mexické konzervativní opozice Ricardo Anaya Cortes vyzval "k jednotě všech Mexičanů vůči protekcionistické a demagogické řeči" a "proti zbytečné zdi (na hranicích), proti deportacím (přistěhovalců) a proti blokádě investic". Mexická vláda má podle něj opustit vlažný postoj a tvrdě vymáhat nové vztahy s USA. Prezident Enrique Peňa Nieto zareagoval na Trumpa třemi tweety: gratulací k inauguraci, výzvou k poctivému dialogu, jakož i ujištěním, že vztahy s novou vládou USA se budou řídit "suverenitou, národním zájmem a ochranou Mexičanů".
AP poznamenala, že do USA v roce 2015 směřovalo přibližně 80 procent mexického vývozu.
Čtěte také: Weiss: S Trumpem zapomeňme na střet zájmů, raději si pusťme Kmotra
Ruský tisk píše o Trumpovi jako o skoku do neznáma
Zdrženlivě až kriticky přistupuje ruský tisk k inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. "Trump uzavírá Ameriku," píše internetový deník Gazeta.ru o izolacionistické notě v Trumpově projevu, ve kterém sliboval přestat utrácet miliardy na válčení v cizině. "Populismus, izolacionismus a protekcionalismus jsou základní principy 45. prezidenta USA," míní Vedomosti. Moskovskij komsomolec přirovnává náladu liberální části washingtonského establishmentu "k pocitům ruské buržoazie před sto lety", píše o "skoku do neznáma" a radí rozloučit se s iluzemi o Trumpově přátelském postoji k Rusku.
Trumpův projev "byl současně smířlivý a útočný" a z reakcí politiků a veřejnosti je zřejmé, že "v americkém vedení dozrává bolestné přerozdělení sfér vlivu", míní Gazeta.ru. Putinův zmocněnec pro podnikatele Boris Titov nicméně upozornil, že značná část finančních elit Trumpa podporuje, na rozdíl od elit politických. Za hlavní v inauguračním projevu považuje myšlenku, že USA omezí své aktivity v zahraniční politice a soustředí se na domácí problémy.
V rusko-amerických vztazích se podle něj nedá čekat, že by někdo něco daroval zadarmo, ale základem se stane pragmatismus. "K budování pragmatické spolupráce je zapotřebí vzájemný zájem. Dnes mám dojem, že Rusko jako podnikatelský partner Ameriku moc nezajímá," dodal Titov. Samo přání Donalda Trumpa a Vladimira Putina zlepšit vztahy nestačí, míní i analytička Olga Olikerová. "Aby se dalo mluvit o možném průlomu, Rusko v libovolném případě bude muset Spojeným státům něco nabídnout. Těžko teď říci, co by to mohlo být," připustila. Zájmy Ruska a USA v Sýrii jsou podle ní příliš rozdílné, spíše se obě země shodnou na odzbrojování v Evropě.
"Rozdíly byly obrovské," srovnává Kommersant Trumpův inaugurační projev s řečí Baracka Obamy v roce 2013. Zatímco prezident-demokrat hodně hovořil o ekologii, o snaze všude ve světě podporovat demokracii a o vřelejším přijímání přistěhovalců, Trumpův projev byl věnován především domácí a sociální politice. "Nic takového u nás ani jedinkrát nebylo," pozastavil se podle serveru Newsru.com moskevský ekonom Konstantin Sonin nad "pokojným, institucionalizovaným předáním moci mezi dvěma naprosto si nepřátelskými vůdci s rozdílnými názory a přístupy".
"Změna moci ve Washingtonu se v západních politických kruzích přijímá jako přinejmenším katastrofa, ne-li konec světa," píše Moskovskij komsomolec. Americké vládnoucí kruhy podle něj dávají novému vůdci všemi způsoby na srozuměnou, že ho nesnášejí a že má hrát podle jejich pravidel, anebo ho čeká krátké a nešťastné prezidentování.
"Iluze, že nový prezident je přítel Ruska, je záhodno odmítnout, stejně tak názory, že za Trumpa budou vztahy jednodušší než za jeho předchůdce. Vztahy s Trumpem budou také obtížné, jedině se změní povaha těchto potíží," cituje deník názor analytika Dmitriji Trenina. Deník současně radí, že Rusko "nemá důvod stavět se vůči Trumpovi do pozice prosebníka", a nabádá: "ať se Trumpův skok do naprostého neznáma stane jen jeho skokem - a ne našim".