Německé předsednictví v pondělí odmítlo snahy zasahovat do nezávislosti Evropské centrální banky (ECB) a komisař pro rozšíření Olli Rehn upozornil v souvislosti se Sarkozyho odporem ke vstupu Turecka do unie, že sliby se mají plnit.

Sarkozy je doma i v zahraničí vnímán především jako dynamický politický vůdce, který rychle a podstatně reformuje francouzskou ekonomiku. Na druhou stranu je ale v gaullistické tradici stoupencem ochrany francouzských podniků a v Bruselu se s napětím očekává, jak se bude chovat v záležitostech jako jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO) či budoucnost společné zemědělské politiky EU. Sarkozy byl kritizován i za návrhy, aby jednání v rámci WTO vedli ministři členských zemí a nikoli komisař pro obchod Peter Mandelson.

Největší pozornost na sebe poutaly jeho výroky na adresu ECB, které opakovaně vyčítal, že jí nezáleží na ekonomickém růstu v Evropě a dopustila údajně příliš velký vzestup eura. Z ideologických důvodů se vzdáváme nástroje k vytváření růstu a pracovních míst, tvrdil jako kandidát francouzské pravice.

Takový postoj se v pondělí setkal s odmítavým vyjádřením německého ministra financí Peera Steinbrücka. "Neměli bychom nijak omezovat ECB, která je nezávislou institucí," zdůraznil ministr, jehož země předsedá EU.

I evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia v této souvislosti v pondělí zdůraznil, že silné euro vývoz zemí EU nijak nepoškodilo. Například obchodní bilance Francie se Spojenými státy se ještě zlepšila. Almunia také varoval proti "pokušení protekcionismu".

Sarkozy ve svém projevu po zvolení nemluvil o modifikaci maastrichtské smlouvy, která zakotvuje nezávislost ECB, a je dost pravděpodobné, že jako prezident si Sarkozy rozmyslí snahy zasahovat do nezávislosti ECB.

Otázkou je, jak se bude chovat k Turecku, když jako kandidát ostře odmítal možnost vstupu této lidnaté a strategicky důležité muslimské země do Evropské unie. V tom se lišil od poražené protikandidátky Ségolene Royalové, od svého předchůdce v prezidentském úřadu Jacquesa Chiraka i například od britské vlády.

Teoreticky by Francie mohla zablokovat vstupní jednání s Ankarou. Komisař pro rozšíření Rehn ale v pondělí připomněl, že souhlas se vstupními rozhovory, které začaly v říjnu 2005, daly všechny země EU včetně Francie. Musíme v tomto směru postupovat spravedlivě a držet slovo, i když musíme trvat na důsledném plnění vstupních podmínek, zdůraznil Rehn v zahraničním výboru Evropského parlamentu.

Rehn také Sarkozymu nepřímo doporučil, aby s úsudkem kolem Turecka počkal. Je to dlouhodobý proces, řekl a vyzval členské státy, aby se "zdržely výroků ke vstupu Turecka, až jednání skončí". Předpokládá se, že obtížné vstupní rozhovory s Ankarou potrvají aspoň deset let.