VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před volbami téma šátku v Turecku znovu aktuální

ISTANBUL - Muži a ženy stojí na demonstraci pořádané v historickém jádru tureckého Istanbulu odděleně, volají však jedním hlasem: "Ať žije boj za šátek!"

24.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: AP/Burhan Ozbilici

Aktivistky účastnící se protestní akce chtějí nosit muslimské šátky ve školách, na univerzitách i v parlamentu, ale sekulární systém v zemi jim to zakazuje. Téma šátků je nyní v Turecku opět žhavé v souvislosti s prezidentskými volbami, které by měly začít 27. dubna, napsala agentura Reuters.

Plných 60 procent tureckých žen si běžně skrývá vlasy pod šátek a 59 procent Turků se podle průzkumu agentury TESEV domnívá, že si muslimky mají zahalovat hlavu. Řada konzervativních vyznavačů islámu v zemi také považuje za porušování osobních a náboženských svobod, že nejsou šátky ve školách a dalších institucích povolovány. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která jako svého prezidentského kandidáta nominovala ministra zahraničí Abdullaha Güla, chce tento zákaz zrušit.

Prezidenta volí parlament, v němž má AKP velkou většinu. Pokud se hlavou státu opravdu stane současný šéf turecké diplomacie, bude mít Turecko v prezidentském paláci první dámu, která chodí v islámském šátku. Gülova manželka je dokonce jeho horlivou obhájkyní a kvůli zákazu nošení šátků ve veřejných institucích v Turecku společně se stovkami dalších tureckých žen podala stížnost u Evropského soudu pro lidská práva. Ten však zákaz podpořil.

Turecká vládnoucí sekulární elita, včetně současného prezidenta Ahmeta Necdeta Sezera, nošení šátků rovněž odmítá. Sekularisté vidí v těchto pokrývkách hlavy hrozbu reformám zakladatele tureckého moderního státu Mustafy Kemala Atatürka. Jakékoli uvolnění zákazu by podle nich rychle změnilo Turecko v další Írán.

Dvacetiletá Ayşe Nur Bulutová kvůli zákazu nosit šátek při vyučování odešla z univerzity. "Hodně jsem plakala, přemýšlela, hovořila o tom se spoustou lidí a nakonec jsem se rozhodla takto," řekla agentuře Reuters. "Je to otázka identity… a náboženské nařízení," dodala.

Tisíce tureckých žen se od roku 1997, kdy zákaz (do té doby uplatňovaný jen sporadicky) začal být po svržení vlády považované za příliš islámskou vynucován, rozhodly stejným způsobem. Řada rodin kvůli nemožnosti nosit šátek odvolává své dcery v době dospívání ze škol.

Další dívky, které nechtějí přijít o vzdělání, aby byly schopny držet tempo s rychle se rozvíjející tureckou společností, na univerzitu chodí a buď hlavu odhalují až těsně před univerzitními branami, nebo nosí paruku.

Překážky kladené konzervativním muslimkám však nekončí na univerzitě. Také řada firem v soukromém sektoru se zdráhá zaměstnávat zahalené ženy. "Je jen hrstka společností, které přijímají ženy s šátkem… Domnívají se, že by to poškodilo jejich image," vysvětluje Fatma Dişliová, fejetonistka listu Today's Zaman. I ona prý při volbě kariéry musela brát na svůj šátek ohled.

"Ať už je řeč o ženských právech, o vzdělávání žen či o snahách zvýšit zapojení žen do společenského dění, nelze oněch 62 procent (žen nosících šátek) prostě ignorovat," konstatuje právnička Fatma Benliová, která se rovněž vzdala magisterského univerzitního studia kvůli zmíněnému zákazu. Šátek Benliové brání chodit k soudu, takže případy za ni přebírá bratr.

Muslimské šátky jsou v Turecku tak kontroverzní a zpolitizované téma, že se obě strany nedokážou shodnout ani na tom, jak je nazývat. Sekularisté je nazývají "turban", pokud o nich mluví jako o hrozbě pro společnost. Jestliže hovoří o šátcích, z nichž mohou vykukovat vlasy a které nosily jejich babičky či tradičně nosí venkovanky, pak používají slovo "başörtüsü", tedy pokrývka hlavy.

Ženy, které šátky nosí, většinou název "turban" odmítají, stejně jako politickou motivaci svého jednání. "Turban je název daný těmi, kdo jsou pro zákaz šátků ve školách a v práci, ať už jde o zaměstnání ve vládě, v lékařství či v soukromé firmě," říká Ayşe Irem Demirizová z organizace pro lidská práva Mazlumder.

Stoupenci nošení šátků odmítají tvrzení, že v případě povolení této pokrývky hlavy se budou nezahalené ženy cítit pod tlakem, aby si také zakrývaly vlasy, a že šátek je pouze špičkou mohutného islámského klínu.

"Turecko se jednoduše nemůže zbavit strachu, že bude rozděleno, že se ke slovu dostane (islámské právo) šaría, že bude zničen sekularismus a demokracie. To ale není možné, demokracie a sekularismus jsou již v zemi pevně zakořeněny," podotýká Dişliová.

24.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Neil Armstrong, muž na Měsíci
5

Muž na Měsíci se objevil před 56 lety

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
18 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Černý den pro biologického otce z Nigérie. Ústavní soud mu neuznal otcovství

Občan Nigérie se u Ústavního soudu nedomohl uznání otcovství k dítěti, jež zplodil s Češkou. Ta byla v době intimního vztahu v manželském svazku, a právě proto – dle verdiktu nejvyšší soudní instance – nelze uznat stěžovatelovo otcovství.

Bitka u Zborova. Ochráncům lidských práv se nelíbí zásah policistů proti Romům

Zásah policie proti dvěma Romům, kteří se do sebe ostře pustili v osadě u slovenské obce Zborov v okrese Bardějov v polovině dubna tohoto roku, je předmětem ostrých diskusí. Policisté se v napjaté atmosféře snažili oddělit fyzicky dvě komunity Romů a údajně při tom zaútočili i na romské děti.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies