VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před volbami téma šátku v Turecku znovu aktuální

ISTANBUL - Muži a ženy stojí na demonstraci pořádané v historickém jádru tureckého Istanbulu odděleně, volají však jedním hlasem: "Ať žije boj za šátek!"

24.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: AP/Burhan Ozbilici

Aktivistky účastnící se protestní akce chtějí nosit muslimské šátky ve školách, na univerzitách i v parlamentu, ale sekulární systém v zemi jim to zakazuje. Téma šátků je nyní v Turecku opět žhavé v souvislosti s prezidentskými volbami, které by měly začít 27. dubna, napsala agentura Reuters.

Plných 60 procent tureckých žen si běžně skrývá vlasy pod šátek a 59 procent Turků se podle průzkumu agentury TESEV domnívá, že si muslimky mají zahalovat hlavu. Řada konzervativních vyznavačů islámu v zemi také považuje za porušování osobních a náboženských svobod, že nejsou šátky ve školách a dalších institucích povolovány. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která jako svého prezidentského kandidáta nominovala ministra zahraničí Abdullaha Güla, chce tento zákaz zrušit.

Prezidenta volí parlament, v němž má AKP velkou většinu. Pokud se hlavou státu opravdu stane současný šéf turecké diplomacie, bude mít Turecko v prezidentském paláci první dámu, která chodí v islámském šátku. Gülova manželka je dokonce jeho horlivou obhájkyní a kvůli zákazu nošení šátků ve veřejných institucích v Turecku společně se stovkami dalších tureckých žen podala stížnost u Evropského soudu pro lidská práva. Ten však zákaz podpořil.

Turecká vládnoucí sekulární elita, včetně současného prezidenta Ahmeta Necdeta Sezera, nošení šátků rovněž odmítá. Sekularisté vidí v těchto pokrývkách hlavy hrozbu reformám zakladatele tureckého moderního státu Mustafy Kemala Atatürka. Jakékoli uvolnění zákazu by podle nich rychle změnilo Turecko v další Írán.

Dvacetiletá Ayşe Nur Bulutová kvůli zákazu nosit šátek při vyučování odešla z univerzity. "Hodně jsem plakala, přemýšlela, hovořila o tom se spoustou lidí a nakonec jsem se rozhodla takto," řekla agentuře Reuters. "Je to otázka identity… a náboženské nařízení," dodala.

Tisíce tureckých žen se od roku 1997, kdy zákaz (do té doby uplatňovaný jen sporadicky) začal být po svržení vlády považované za příliš islámskou vynucován, rozhodly stejným způsobem. Řada rodin kvůli nemožnosti nosit šátek odvolává své dcery v době dospívání ze škol.

Další dívky, které nechtějí přijít o vzdělání, aby byly schopny držet tempo s rychle se rozvíjející tureckou společností, na univerzitu chodí a buď hlavu odhalují až těsně před univerzitními branami, nebo nosí paruku.

Překážky kladené konzervativním muslimkám však nekončí na univerzitě. Také řada firem v soukromém sektoru se zdráhá zaměstnávat zahalené ženy. "Je jen hrstka společností, které přijímají ženy s šátkem… Domnívají se, že by to poškodilo jejich image," vysvětluje Fatma Dişliová, fejetonistka listu Today's Zaman. I ona prý při volbě kariéry musela brát na svůj šátek ohled.

"Ať už je řeč o ženských právech, o vzdělávání žen či o snahách zvýšit zapojení žen do společenského dění, nelze oněch 62 procent (žen nosících šátek) prostě ignorovat," konstatuje právnička Fatma Benliová, která se rovněž vzdala magisterského univerzitního studia kvůli zmíněnému zákazu. Šátek Benliové brání chodit k soudu, takže případy za ni přebírá bratr.

Muslimské šátky jsou v Turecku tak kontroverzní a zpolitizované téma, že se obě strany nedokážou shodnout ani na tom, jak je nazývat. Sekularisté je nazývají "turban", pokud o nich mluví jako o hrozbě pro společnost. Jestliže hovoří o šátcích, z nichž mohou vykukovat vlasy a které nosily jejich babičky či tradičně nosí venkovanky, pak používají slovo "başörtüsü", tedy pokrývka hlavy.

Ženy, které šátky nosí, většinou název "turban" odmítají, stejně jako politickou motivaci svého jednání. "Turban je název daný těmi, kdo jsou pro zákaz šátků ve školách a v práci, ať už jde o zaměstnání ve vládě, v lékařství či v soukromé firmě," říká Ayşe Irem Demirizová z organizace pro lidská práva Mazlumder.

Stoupenci nošení šátků odmítají tvrzení, že v případě povolení této pokrývky hlavy se budou nezahalené ženy cítit pod tlakem, aby si také zakrývaly vlasy, a že šátek je pouze špičkou mohutného islámského klínu.

"Turecko se jednoduše nemůže zbavit strachu, že bude rozděleno, že se ke slovu dostane (islámské právo) šaría, že bude zničen sekularismus a demokracie. To ale není možné, demokracie a sekularismus jsou již v zemi pevně zakořeněny," podotýká Dişliová.

24.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies