VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před volbami téma šátku v Turecku znovu aktuální

ISTANBUL - Muži a ženy stojí na demonstraci pořádané v historickém jádru tureckého Istanbulu odděleně, volají však jedním hlasem: "Ať žije boj za šátek!"

24.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: AP/Burhan Ozbilici

Aktivistky účastnící se protestní akce chtějí nosit muslimské šátky ve školách, na univerzitách i v parlamentu, ale sekulární systém v zemi jim to zakazuje. Téma šátků je nyní v Turecku opět žhavé v souvislosti s prezidentskými volbami, které by měly začít 27. dubna, napsala agentura Reuters.

Plných 60 procent tureckých žen si běžně skrývá vlasy pod šátek a 59 procent Turků se podle průzkumu agentury TESEV domnívá, že si muslimky mají zahalovat hlavu. Řada konzervativních vyznavačů islámu v zemi také považuje za porušování osobních a náboženských svobod, že nejsou šátky ve školách a dalších institucích povolovány. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která jako svého prezidentského kandidáta nominovala ministra zahraničí Abdullaha Güla, chce tento zákaz zrušit.

Prezidenta volí parlament, v němž má AKP velkou většinu. Pokud se hlavou státu opravdu stane současný šéf turecké diplomacie, bude mít Turecko v prezidentském paláci první dámu, která chodí v islámském šátku. Gülova manželka je dokonce jeho horlivou obhájkyní a kvůli zákazu nošení šátků ve veřejných institucích v Turecku společně se stovkami dalších tureckých žen podala stížnost u Evropského soudu pro lidská práva. Ten však zákaz podpořil.

Turecká vládnoucí sekulární elita, včetně současného prezidenta Ahmeta Necdeta Sezera, nošení šátků rovněž odmítá. Sekularisté vidí v těchto pokrývkách hlavy hrozbu reformám zakladatele tureckého moderního státu Mustafy Kemala Atatürka. Jakékoli uvolnění zákazu by podle nich rychle změnilo Turecko v další Írán.

Dvacetiletá Ayşe Nur Bulutová kvůli zákazu nosit šátek při vyučování odešla z univerzity. "Hodně jsem plakala, přemýšlela, hovořila o tom se spoustou lidí a nakonec jsem se rozhodla takto," řekla agentuře Reuters. "Je to otázka identity… a náboženské nařízení," dodala.

Tisíce tureckých žen se od roku 1997, kdy zákaz (do té doby uplatňovaný jen sporadicky) začal být po svržení vlády považované za příliš islámskou vynucován, rozhodly stejným způsobem. Řada rodin kvůli nemožnosti nosit šátek odvolává své dcery v době dospívání ze škol.

Další dívky, které nechtějí přijít o vzdělání, aby byly schopny držet tempo s rychle se rozvíjející tureckou společností, na univerzitu chodí a buď hlavu odhalují až těsně před univerzitními branami, nebo nosí paruku.

Překážky kladené konzervativním muslimkám však nekončí na univerzitě. Také řada firem v soukromém sektoru se zdráhá zaměstnávat zahalené ženy. "Je jen hrstka společností, které přijímají ženy s šátkem… Domnívají se, že by to poškodilo jejich image," vysvětluje Fatma Dişliová, fejetonistka listu Today's Zaman. I ona prý při volbě kariéry musela brát na svůj šátek ohled.

"Ať už je řeč o ženských právech, o vzdělávání žen či o snahách zvýšit zapojení žen do společenského dění, nelze oněch 62 procent (žen nosících šátek) prostě ignorovat," konstatuje právnička Fatma Benliová, která se rovněž vzdala magisterského univerzitního studia kvůli zmíněnému zákazu. Šátek Benliové brání chodit k soudu, takže případy za ni přebírá bratr.

Muslimské šátky jsou v Turecku tak kontroverzní a zpolitizované téma, že se obě strany nedokážou shodnout ani na tom, jak je nazývat. Sekularisté je nazývají "turban", pokud o nich mluví jako o hrozbě pro společnost. Jestliže hovoří o šátcích, z nichž mohou vykukovat vlasy a které nosily jejich babičky či tradičně nosí venkovanky, pak používají slovo "başörtüsü", tedy pokrývka hlavy.

Ženy, které šátky nosí, většinou název "turban" odmítají, stejně jako politickou motivaci svého jednání. "Turban je název daný těmi, kdo jsou pro zákaz šátků ve školách a v práci, ať už jde o zaměstnání ve vládě, v lékařství či v soukromé firmě," říká Ayşe Irem Demirizová z organizace pro lidská práva Mazlumder.

Stoupenci nošení šátků odmítají tvrzení, že v případě povolení této pokrývky hlavy se budou nezahalené ženy cítit pod tlakem, aby si také zakrývaly vlasy, a že šátek je pouze špičkou mohutného islámského klínu.

"Turecko se jednoduše nemůže zbavit strachu, že bude rozděleno, že se ke slovu dostane (islámské právo) šaría, že bude zničen sekularismus a demokracie. To ale není možné, demokracie a sekularismus jsou již v zemi pevně zakořeněny," podotýká Dişliová.

24.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies