Carské Rusko na tom bylo v druhé polovině 19. století prachbídně. Technologicky zaostalé, vyčerpané lidsky i finančně po prohrané krymské válce s osmanskou říší a jejími evropskými spojenci. Přišlo nejen o důležité černomořské pevnosti, hlavně ale nemělo na výplatu žoldu.
Přečtěte si: Smrt na evropských silnicích našlo loni více než 25 tisíc osob
Zrodil se nápad prodat Aljašku, tehdy známou jako Ruská Amerika. Buď Britům, se kterými sousedila jejich kanadská provincie, nebo Spojeným státům. V licitaci vyhráli rychlejší Američané. Obchod byl uzavřen ve Washingtonu 30. března 1867 a USA jím získaly téměř dva miliony kilometrů čtverečních bohatých na lesy, kožešinovou zvěř a ryby v okolních mořích a oceánech. Budoucí nerostné bohatství jen odhadovali. Zatímco pro zaostalé Rusko byla Aljaška daleko a nevědělo si rady s jejím ekonomickým využitím, Američané začali území pomalu, ale jistě využívat.
PO ZLATÉ HOREČCE PŘIŠLA ROPNÁ MÁNIE
Kongresmani nad koupí za 7,2 milionu dolarů brblali, tvrdili, že se peníze zbytečně utratily za „ledničku" nebo „horu ledu". Už v roce 1896 zde objevili zlato. Vypukla horečka. Jen do roku 1914 ho zlatokopové vytěžili za víc než bilion dolarů.
Nenechte si ujít: Ruský parlament se zabývá masovými protesty a obviněním Medveděva
Zlaté časy však měly teprve přijít. Na aljašskou ropu narazili geologové už v roce 1900, ale s jejím dobýváním se začalo až po roce 1969. První barely odvezly tankery z této části kontinentu v roce 1977. V současnosti se ale ropné společnosti z regionu stahují nebo omezují těžbu. Pobřežní vody skýtají stále méně zásob strategické suroviny. I tak zde stále zbývá asi 3,5 miliardy barelů a navíc téměř čtyři miliardy kubických metrů zemního plynu.
DĚJINY BY MOŽNÁ VYPADALY JINAK
Dnes, možná víc než kdy jindy, mohou Spojené státy za tento obchod děkovat.Při představě, že by měly doslova za humny ruské teritorium s takovým vládcem Kremlu, jakým je Putin, by asi měli v Bílém domě těžké spaní. Místo amerických základen by na Aljašce byly základny ruské. Mezinárodní krize v roce 1961, kdy Sovětský svaz dopravil na Kubu jaderné rakety, a kdy byl jen krůček ke 3. světové válce, by se možná neodehrávala v Karibiku, ale na Aljašce.
Zaujalo: Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů
OPĚT NA PRODEJ?
V době vlády Baracka Obamy se někteří lidé z jeho okolí zamýšleli nad dalším prodejem Aljašky. USA by tím umazaly část státního dluhu. Odhadovaná částka se pohybovala mezi 2,5 až pěti biliony dolarů. Tehdejší aljašský guvernér Mead Treadwell na to reagoval tím, že by si 65 procent území, které vlastní federální stát, koupili občané Aljašky z toho, co by mezi sebou vybrali.