VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šéf maďarské diplomacie: EU musí najít řešení migrační krize

Budapešť - Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes řekl, že Evropa musí najít společné řešení migrační krize, ale nic podstatného v tomto směru dosud nebylo podniknuto. Szijjártó tak podle maďarské agentury MTI reagoval na prohlášení předsedy švédské vlády Stefana Löfvena, který v úterním rozhovoru s listem Financial Times (FT) označil chování vlád některých zemí východní části Evropské unie v souvislosti s ochotou přijímat uprchlíky za sobecké.

4.11.2015 53
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Doležalová Radka

Šéf maďarské diplomacie v prohlášení dodal, že Löfven měl podle něj na mysli maďarské, slovenské, rumunské a české představitele, kteří odmítli systém přidělování uprchlíků podporovaný většinou členských států Evropské unie.

Szijjártó dále uvedl, že švédský premiér má pravdu, když vyzývá ke společnému řešení uprchlické otázky. „Problém je ale v tom, že Evropa o společném řešení dosud jen mluvila, ale žádná smysluplná akce nenastala," dodal Szijjártó.

Jelikož prý Evropa nebyla schopna ochránit svou jižní hranici, je podle něj na Budapešti, aby tak učinila. Szijjártó tak odkazoval na uzavírání maďarských hranic v souvislosti s náporem běženců.

Ministři vnitra EU v září v Bruselu většinou hlasů schválili rozhodnutí přerozdělit uprchlíky mezi jednotlivé členské země. Proti kvótám hlasovaly Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zatímco Finsko se zdrželo. Někteří politici členských zemí východní části EU také vyjádřili nechuť přijímat muslimské uprchlíky a útočiště nabídli přednostně křesťanům.

„Chápu, když řeknete, že tahle krize je problém. Ale abyste řekli: ‚Není to můj problém, nemůžeme přijmout muslimy', ne, to není podle mě součást našich evropských hodnot a tomuhle přístupu zkrátka nerozumím," komentoval to Löfven v rozhovoru s FT. „Evropská unie se musí s touto krizí vyrovnat společně. Jedna, dvě či tři země to nemohou udělat samy," uvedl dále sociálnědemokra­tický premiér.

Švédsko patří spolu s Německem ke státům, které přijímají nejvíce běženců.

Maďarský parlament odmítl kvóty pro rozdělení migrantů v EU
Maďarský parlament včera odmítl povinné kvóty pro rozdělení migrantů mezi jednotlivé členské země Evropské unie. Podle agentury AP schválil usnesení, kterým vyslovil nesouhlas s tímto záměrem Bruselu, jenž se nelíbí ani české vládě a který důrazně odmítlo i Slovensko.

Usnesení odhlasovali poslanci z vládní strany Fidesz premiéra Viktora Orbána, z koaliční Křesťanskodemo­kratické lidové strany a z krajně pravicového hnutí Jobbik. Dali tak vládě volné ruce k tomu, aby zahájila právní kroky proti EU s cílem zabránit zapojení země do tohoto systému kvót.

Orbánův kabinet dal minulý týden najevo, že počká na stanovisko parlamentu k tomuto problému, než se rozhodne jít do právního sporu s Evropskou komisí.

O žalobě na EK uvažuje i slovenský premiér Robert Fico, jehož vláda povinné kvóty migrantů rovněž důrazně odmítá. 
Podle včera schváleného usnesení maďarských zákonodárců nemá Evropská komise potřebný právní základ pro stanovení povinných kvót pro rozdělení uprchlíků, protože by tím vstoupila v platnost automatická procedura bez jednání s dotčenými členskými státy.

Budapešť ročně uděluje azyl jen několika stovkám žadatelů a odmítá ekonomické migranty. S cílem zabránit tisícům uprchlíků, kteří nepřetržitě proudí do EU z Blízkého východu, Asie a Afriky, aby pronikaly do Maďarska, nechala vláda postavit ploty na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Tím se trasa běženců, toužících dostat se hlavně do Německa, odklonila přes Slovinsko.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která původně migrační vlnu podnítila vstřícným postojem k uprchlíkům, se nyní v unii zasazuje o solidaritu mezi členskými státy, jež by zátěž rozložila. K tomu by měly sloužit kvóty pro rozdělení migrantů.

Autor: ČTK

4.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 53
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
7 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Volby ve Francii ONLINE: volební místnosti v obležení voličů

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 35 let. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies